Lucius Opimius byl římský politik, který v roce 121 př. n. l. zastával úřad konzula. V této funkci nařídil popravy 3 000 stoupenců lidového vůdce Gaia Graccha, přičemž jako odůvodnění použil senatusconsultum ultimum (výjimečný stav) vyhlášené bezprostředně před Gracchovou násilnou smrtí. V roce 116 př. n. l. byl odsouzen tribunálem vyšetřujícím přijetí nezákonných úplatků, které obdržel od numidského krále Jugurthy, v jehož prospěch se měl angažovat. Opimius byl totiž významným členem komise vyslané senátem, která měla pověření rozdělit území numidského království mezi Jugurthu a jeho nevlastního bratra Adherbala. Po odsouzení odešel z Říma do exilu ve městě Dyrrhachia, kde později zemřel.
Život Poprvé je zmíněn při potlačení povstání města Fregell v roce 125 př. n. l. Spolu s Quintem Fabiem Maximem Allobrogikem byli zvoleni za konzuly na rok 121 př. n. l. Zatímco Fabius vedl vojenskou kampaň v Galii, Opimius se zúčastnil snad nejrozhodnější události římské historie té doby.
Když byli Gaius Gracchus a Marcus Fulvius Flaccus při své opětovné kandidatuře poraženi Opimiem a Fabiem, zorganizoval Gracchus masový protest na pahorku Aventinu. Senát znepokojen jejich akcí schválil návrh senatusconsulta ultima, který Opimius chápal jako příkaz potlačit činnost Gracchových stoupenců všemi nezbytnými prostředky – včetně síly. Shromáždil ozbrojené síly senátorů a jejich klientů a postavil se Gracchovi a jeho příznivcům, což rychle přerostlo v násilné srážky přímo uprostřed Říma. V této bitce padli Gracchus i Flaccus se svým synem a mnoho jejich stoupenců. Poté, co Opimius vyčistil ulice od svých odpůrců, ustanovil tribunál (quaestio), který odsoudil k smrti 3 000 osob obviněných jen z toho, že byli příznivci Graia Graccha.
Opimius byl za tyto násilné činy již v roce 120 př. n. l. obžalován, ale obhajován konzulem toho roku Gaiem Papirem Carbonem získal osvobozující rozsudek. Opimiovo vítězství zavedlo v římské ústavní praxi senatusconsulta ultima, které poskytlo neomezený nástroj, který různé římské frakce používaly v následujících letech proti sobě, když vnitřní politika římské republiky stále více sklouzávala do násilí a občanské války.
V roce 116 př. n. l. stál Opimius v čele senátní komise, která rozdělila Numidii mezi Jugurthu a jeho bratra Adherbala. Vzhledem k podezření, že rozhodnutí komise bylo ovlivněno úplatky od Jugurthy, byli její členové později vyšetřováni tribunálem, který jejich chování odsoudil. Ponížený Opimius odešel do vyhnanství do Dyrrhachia, kde později zemřel.
Odkazy Reference
Literatura
Související články Bratři Gracchové
O O Kategorie:Narození ve 2. století př. n. l. Kategorie:Muži