Náhorněkarabašská autonomní oblast (NKAO, , , ) byla autonomní oblast v rámci Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky, která vznikla 7. července 1923. Jejím hlavním městem bylo město Stěpanakert. V čele oblasti stál první tajemník Náhorněkarabašského autonomního oblastního výboru Komunistické strany Ázerbájdžánu. Většinu obyvatelstva tvořili etničtí Arméni.
Historie Oblast byla sporná mezi Arménií a Ázerbájdžánem během jejich krátké nezávislosti v letech 1918 a 1920. Po sovětizaci Arménie a Ázerbájdžánu se organizace Kavbiura rozhodla ponechat oblast v rámci Ázerbájdžánské SSR a zároveň jí přiznat širokou regionální autonomii. Původně mělo být hlavní město Náhorního Karabachu Šuša a okolní vesnice z autonomie vyloučeny, protože byly převážně ázerbájdžánské, zejména po masakru a vyhnání většinového arménského obyvatelstva Šuši. Toto rozhodnutí bylo později v roce 1923 změněno, když bylo rozhodnuto o připojení Šuši k NKAO navzdory protestům muslimských vesnic, které se vyslovily pro její začlenění do Kurdistánského ujezdu.
Dne 7. července 1923 byla vytvořena Náhorněkarabašská autonomní oblast a hlavní město bylo přesunuto do Stěpanakertu. V době vzniku měla rozlohu 4 161 km². Podle sčítání lidu z roku 1926 žilo v oblasti 125 200 obyvatel, z nichž Arméni tvořili 89,2 %. Do roku 1989 však podíl Arménů v autonomní oblasti klesl na 76,9 %. Důvodem byla politika sovětských ázerbájdžánských úřadů, která usazovala v regionu Ázerbájdžánce, dalším důvodem byla určitá emigrace karabašských Arménů a zároveň i obecně vyšší porodnost Ázerbájdžánců než Arménů. vlevo|náhled|292x292pixelů|Mapa Ačkoli se otázka statusu Náhorního Karabachu stala významným veřejným tématem až v polovině 80. let arménští intelektuálové, sovětští Arméni a karabašské arménské vedení pravidelně apelovali na Moskvu, aby byl region předán sovětské Arménii. V roce 1945 apeloval vůdce Arménské SSR Grigorij Arutinov na Stalina, aby region připojil k Arménské SSR, což bylo odmítnuto. V roce 1965 se třináct karabašských arménských stranických funkcionářů obrátilo na sovětské vedení dopisem se stížnostmi na postoj sovětských ázerbájdžánských představitelů k NKAO. Mnozí z těchto karabašských arménských funkcionářů byli propuštěni nebo přesunuti do Arménie. S nástupem Hejdara Alijeva do čela Ázerbájdžánské SSR v roce 1969 sílily pokusy o zpřísnění kontroly Baku nad autonomní oblastí. V letech 1973–74 Alijev provedl čistku v celém vedení NKAO, které bylo považováno za arménské nacionalisty. Jako prvního tajemníka Náhorněkarabašského autonomního oblastního výboru Komunistické strany Ázerbájdžánu jmenoval Borise Kevorkova, Arména nepocházející z Karabachu.
V roce 1977 napsal významný arménský spisovatel Sero Chanzadjan otevřený dopis Leonidu Brežněvovi, v němž vyzval k připojení Náhorního Karabachu k Arménské SSR.
Administrativní dělení V NKAO existovalo pět správních obvodů nebo rajónů:
Okres Mardakert Okres Martuni Okres Šuša Okres Askeran Okres Hadrut
Obyvatelstvo +Historické národnostní složení Náhorněkarabašské autonomní oblasti v letech 1921–1989Etnická skupina192119231925192619391959197019791989Počet%Počet%Počet%Počet%Počet%Počet%Počet%Počet%Počet%Arméni122 42694,73149 60094,8142 47090,28111 69489,24132 80088,04110 05384,39121 06880,54123 07675,89145 45076,92ÁzerbájdžánciDo roku 1936 se Ázerbájdžáncům říkalo „Tataři“ nebo „Turkotataři“.6 5505,077 7004,915 2619,6712 59210,0614 0539,3217 99513,827 17918,0837 26422,9840 68821,52Rusové2670,215000,3460,035960,483 1742,101 7901,371 3100,871 2650,781 9221,02Ukrajinci300,02350,034360,292380,181930,131400,094160,22Bělorusové120,01110,01320,02350,02370,02790,04Řekové680,05740,05670,05330,02560,03720,04Tataři60,00290,02360,03250,02410,03640,03Gruzíni50,00250,02160,01220,01170,01570,03Ostatní1510,122350,161790,144480,32850,183370,18Celkem129 243Se zahrnutím města Šuša činil celkový počet obyvatel NKAO 138 466, upravené národnostní složení je následující:100157 800100157 807100125 159100150 837100130 406100150 313100162 181100189 085100
Zánik V roce 1987 vypukl konflikt mezi Armény v oblasti a vládou Ázerbájdžánské SSR. Boje přerostly do konce roku 1991 v první válku o Náhorní Karabach. Dne 26. listopadu 1991 Nejvyšší sovět Ázerbájdžánské republiky zrušila autonomní status oblasti. Bylo zrušeno i její vnitřní správní členění a její území bylo rozděleno a přerozděleno mezi sousední správní rajony Chodžavend, Tatar, Goranboj, Šuša a Kalbadžar. V reakci na to vyhlásilo většinové arménské obyvatelstvo oblasti nezávislost jako Náhorněkarabašská republika, kterou podpořila Arménie.
Poznámky
Reference
Související články Republika Arcach Náhorní Karabach Karabach
Externí odkazy Zákon Ázerbájdžánské republiky ze dne 26. listopadu 1991 č. 279-XII o zrušení Náhorněkarabašské autonomní oblasti Ázerbájdžánské republiky
Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1923 Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1991 Kategorie:Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika Kategorie:Autonomní oblasti