Daňová reforma na Slovensku na Slovensku měla přispět ke zlepšení veřejných financi, ale její průběh zpomalovala řada problémů a její nepřijetí v profesionálních sférách. Důvodem k reformě veřejných financí byl nezměněný stav deficitu po více než 10 let, ale i jiné důvody např. Snaha vstupu do eurozóny a tedy splnění maastrichtských kritérií, proto se slovenská vláda rozhodla v roce 2002 k vypracování koncepce reformy veřejných financí (třeba poznamenat, že i Česká republika provedla kroky k reformě).
Slovensko se zaměřuje na třetí podmínku úspěšné fiskální konsolidace a fiskální politiky, kterou doporučuje OECD. Program OECD PUMA definuje 3 hlavní podmínky pro úspěšné reformy veřejných financí:
solidní celkový výkon ekonomiky; politický závazek k fiskální disciplíně; řádné institucionální opatření pro tvorbu rozpočtu.
Na základě výsledků programu PUMA. lze dosáhnout úspěšných fiskálních výsledků, pouze pokud jsou splněny všechny tři podmínky.
Důvody reformy veřejných financí Hlavním důvodem vytvoření reformy bylo ukončení částečných reforem veřejné správy. Další problémy, tedy důvody k reformě se nacházeli v několika oblastích veřejných financí, jednalo se o daňovou reformu, důchodovou reformu, sociální reformu, reformu zdravotnictví, reformu školství, reformu veřejné správy a reformu řízení veřejných financí. Níže budou vypsané důvody reformy a reformní opatření jen z vybraných oblastí. střed|náhled|521x521pixelů|Změna sazeb z příjmů a nezdanitelných částí základu daně (roční hodnoty)
Důchodová reforma Důchodová reforma přinesla velikou změnu systému financování důchodů občanů Slovenska. Důvody k této reformě se dají dělit na oficiální a neoficiální/skutečné.
Oficiální důvody
Neudržitelnost současného systému financování důchodů Jedná se o důvod, na který se nejvíce odvolávali příznivci důchodové reformy. Argumenty byly takové, že se zhoršovala bilance Základního fondu důchodového zabezpečení Sociální pojišťovny, poklesem míry náhrady aj. Jako příčinu uváděli demografický vývoj obyvatelstva, růst nezaměstnanosti a vyhýbání se placení odvodů.
Skutečné důvody
Ideologicko-politické důvody Mezi nejčastěji uváděné důvody patří zásluhovost, spravedlivost, svoboda výběru a přenos kompetencí státu na jednotlivce.
Tlak mezinárodních finančních institucí jako jeden z hlavních "hnacích motorů" reformy Jedná se o vliv Světové banky, jež byla jedna z nejdůležitějších aktérů v této reformě, která poskytla Slovensku půjčky, pokud splnilo určitá kritéria. Dále se jedná o Mezinárodní měnový fond, který se snažil zamezit tomu, aby náklady na reformu výrazně nezasáhli stav veřejných financí a neohrozili tím měnu.
Rozšiřování finančních trhů Zajímají se o to mezinárodní finanční instituce, důvodem je především snaha prosadit zájmy zainteresovaných skupin (např. velké finanční, komerční a průmyslové společnosti), jelikož reforma veřejných důchodových systémů s přesměrováním jejich financí na kapitálové trhy může těmto stranám přinést zisk.
Podstata důchodové reformy Důchodový systém byl rozdělen do tzv. pilířů, které představují zdroj financování důchodu. Jsou tři pilíře z toho 1. a 2. pilíř je povinný a 3. pilíř je dobrovolný.
První pilíř Jedná se o tzv. průběžný důchodový systém, který zajišťuje Sociální pojišťovna. Povinně musí platit odvody zaměstnanec, OSVČ jejíž příjem za předcházející kalendářní rok byl vyšší než 12násobek minimální mzdy na Slovensku, a dobrovolně pojištěná osoba. Patří do něj odvody na starobní pojištění, Rezervní fond solidarity a invalidní pojištění.
Pro možnost odchodu do důchody a pobírání starobního důchodu je třeba splnit dvě podmínky:
dosáhnout nejméně zákonem stanoveného důchodového věku (muži i ženy – 62 let), být minimálně 10 let pojištěn v Sociální pojišťovně.
Pro možnost předčasného odchodu do důchodu je třeba také splnit dvě podmínky:
důchod musí být vyšší než 1,2x životního minima, být minimálně 10 let pojištěn v Sociální pojišťovně.
Druhý pilíř Také nazývaný soukromý, kapitalizační nebo spořivý pilíř. Tvořen z osobních důchodových účtů v soukromým důchodových správcovských společnostech. Část odvodů (9 % z hrubé mzdy) jde na osobní důchodový účet v DSS.
První a druhý pilíř je propojený a to tak, že pokud nepřispívám na druhý pilíř, tak odvedu vše v první pilíři, tedy Sociální pojišťovně, pokud budu odvádět, tak se částka rozdělí mezi Sociální pojišťovnu a daný osobní důchodový účet. Přičemž osobní důchodový účet má tu výhodu, že se v něj dané peníze investují a zhodnocují.
Hlavním kritériem vstupu je věk, aby občané měli nárok na důchod z tohoto pilíře musí splnit tyto podmínky:
dovršení nejméně zákonem stanoveného důchodového věku, minimálně 10 let spořit na osobním důchodovém účtu.
Existuje také možnost odejít do předčasného důchodu, k tomu je třeba splnit podmínky:
spořit minimálně 10 let na osobním důchodovém účtu, důchod z 1. pilíře musí být více než je 0,6x životního minima, důchod z 2. pilíře musí být více než je 0,6x životního minima.
Starobní důchod z tohoto pilíře lze pobírat jen tehdy, pokud pobírá zároveň i starobní důchod z prvního pilíře. Pobírání důchodu z druhého pilíře je možné dvěma způsoby:
Doživotní důchod – úspory převede do životní pojišťovny se kterou se uzavře smlouva a která bude doživotně vyplácet důchod v dohodnuté výši. Programový výběr s doživotním důchodem – podobné doživotnímu důchodu s tím rozdílem, že úspory nepřevede všechny, ale jen jejich část do životní pojišťovny a ta bude podle dohodnuté smlouvy doživotně vyplácet důchod. Druhou část, která se nechá na osobním důchodovém účtu DSS může občan jednorázově vybrat nebo je na účtu ponechat, aby se investovali a zhodnocovali.
Třetí pilíř Jde o doplňkové důchodové spoření, zahrnuje shromažďování příspěvku na doplňkové spoření od účastníků spoření a zaměstnavatelů, nakládání s majetkem v doplňkovém důchodovém fondu a vyplácení dávek doplňkového důchodového spoření.
Cílem je umožnit účastníkovi získat doplňkový důchodový příjem v důchodu a v případě skončení výkonu práce, která je zařazena na základě rozhodnutí orgánu na ochranu zdraví do kategorie 3 nebo 4 nebo po skončení výkonu práce zaměstnance, který je taneční umělec.
Z doplňkového důchodového spoření se vyplácejí 4 druhy dávek:
Doplňkový starobní důchod – doživotní a dočasný Doplňkový výsluhový důchod – doživotní a dočasný Jednorázové vyrovnání Odstupné
Dopady důchodové reformy
Zbytečný vstup lidí do druhého pilíře Z 2,6 mil. pojištěných osob do nového systému vstoupilo cca 1,5 mil. osob, z toho asi 25 % změnilo systém, i když se jim to nevyplatilo, kvůli příliš krátkému období.
Deficit veřejných financí Samotná reforma vytvořila systematický deficit zdrojů v prvním pilíři důchodového systému, tento deficit musel být kryt výnosy z privatizace majetku ve vlastnictví státu. Podle předpovědi mohl deficit veřejného systému sociálního pojištění v roce 2010 dosáhnout až k 1 mld. EUR a deficit samotného systému starobních důchodů mohl dosáhnout 2 mld. EUR. Podle předpokladů bude mít systém sociálního pojištění nakumulovaný deficit z roku 2005 – 2010 okolo 1,3 mld. EUR.
Přínosy a rizika důchodové reformy +Stručný přehled přínosů a rizik důchodový reformy na SlovenskuPřínosyRizikaZmírnění dopadů stárnutí obyvatelstva na veřejné financePolitické rizikoRozvoj kapitálového trhuRiziko výkyvů na kapitálových trzích a riziko inflaceDiverzifikace systému – důchod ze dvou (třech) zdrojůRiziko managementuVyšší zásluhovostFinanční negramotnostVyšší míra zodpovědnostiRiziko důchodovské chudobyDěděníFeminizaceZhodnocení na kapitálových trzíchAdministrativní nákladyStátní garance úsporTransformační náklady Snížení politického rizika a zajištění stability by přinesl kompromis koalice a opozice, kde by bylo potřebné aby se vytvořila dohoda týkající se zvýšení efektivity systému. Problém rizika důchodcovské chudoby a feminizace by se dal vyřešit postupně zavedením speciálních dávek pro takové lidí, které by jim zabezpečili minimální důchod. Finanční negramotnost by šla řešit zvýšením informovanosti mladých lidí (např. už na středních školách), kteří nevědí v daném čase, jaké mají možnosti a že důchodový pilíře vůbec existují.
Zavedení programového rozpočtování (programu sestavování rozpočtu) Programové rozpočtování a jeho zavedení souvisí s efektivitou měření výkonnosti veřejného sektoru. Od roku 2005 patří do hlavních rysů rozpočtování veřejné správy:
pokrytí státního rozpočtu, které je však rozšířeno na další subjekty veřejné správy; rozpočtové období trvající minimálně tři rozpočtové roky, začínající rokem, kdy je předložen návrh zákona o státním rozpočtu na následující rozpočtový rok; provádění programového rozpočtování dle specifické rozpočtové klasifikace pro specifickou část státního rozpočtu; rozpočty ostatních orgánů veřejné správy podle programové rozpočtové klasifikace.
Programové rozpočtování bylo jednou z několika klíčových aktivit souvisejících se snahou o zavedení efektivní kontroly výdajů a transparentního systému výkaznictví v oblasti řízení veřejných financí. Slovensko se inspirovalo OECD, která identifikovala 7 klíčových institucionálních rysů souvisejících s účinnou kontrolou veřejných výdajů, jedná se o:
Střednědobé (medium-term) rozpočtové rámce, obezřetné ekonomické předpoklady, techniky sestavování rozpočtu shora-dolů (top-down), transparentnost rozpočtu, uvolnění centrálních ovládání vstupů, zaměření na výsledky, moderní postupy finančního řízení
Jako tomu bylo ve slovenské reformě, je třeba se dívat na těchto 7 rozdílných prvků na sebe navazujících, jako na jednu složku.
Systém programového rozpočtování je manažerský nástroj, který poskytuje manažerům rámec pro odpovědná opatření přijatá ke zlepšení transparentního a efektivního fungování veřejného sektoru.
Od 1. září 2007 platí novela zákona č. 583/2004 Sb., o rozpočtových pravidlech územních samosprávných celků a o změně a doplnění některých zákonů, byl schválen národním parlamentem Slovenské republiky, kde je výslovně uvedeno, že systém programového rozpočtování je zaveden na všech úrovních veřejné správy od 1. ledna 2009.
Vnímání reformy podnikatelskými subjekty a finanční správou a její zhodnocení Finanční správa hrála klíčovou roli v zabezpečení veřejných zdrojů a její úlohou a povinností je zabezpečit veřejné zdroje co nejefektivněji z pohledu příjmů, i z pohledu provozních nákladů potřebných pro činnosti organizace.
Tato tzv. praktická reforma dostala na Slovensku název UNITAS. Vláda Slovenské republiky si stanovila na roky 2012 – 2016 dokončení reformy daňové správy prostřednictvím projekt UNITAS, který sjednotí výběr daní, cíl i jejich odvod a potlačení daňových úniků. Přínosy reformy UNITAS se očekávala ve dvou rovinách. První představovala přínosy pro plátce daní, hlavně snížení administrativní zátěže daňový a celní agendy. Druhá rovina představovala přínosy pro veřejnou správu, tam lze zmínit snížení daňových úniků za současného snížení nákladů spojených s výběrem a kontrolou daní.
Situace která v minulosti byla ve výběru daní, byla v rámci reformy důvodem implementace moderních prvků do existujícího systému. K realizace a stabilizaci komplexní daňový odvodový reformy bylo přeci jen zapotřebí souhlasu ze stran subjektů, jež jsou do toho zainteresovány – podnikatelský subjekty a pracovníci finanční správy.
Daňový systém trpí vícero problémy, mezi které patří nízký výběr DPH a politické obsazování managementu finanční správy. Samozřejmě bez problému není ani systém místních daní nebo tzv. environmentální daně.
Analýza reformy