Sociální reprodukce (anglicky social reproduction) je koncept používaný v sociologii a teorii společnosti, který se zabývá udržováním a zachováním existujících sociálních struktur a systémů na základě konkrétních faktorů, jako jsou demografie, vzdělání a předávání materiálního bohatství nebo titulů. Tento proces zahrnuje přenos a udržování sociálních postavení, hodnot, způsobů chování a myšlení z jedné generace na druhou. Sociální reprodukce může být zkoumaná z různých perspektiv, včetně ekonomických, kulturních, genderových a vzdělávacích hledisek.
Čtyři druhy kapitálu Sociolog Pierre Bourdieu klasifikoval čtyři druhy kapitálu, které hrají roli při udržování a reprodukci sociální struktury ve společnosti: ekonomický, sociální, kulturní a symbolický kapitál.
Ekonomický kapitál Hmotné statky a finanční kapitál jednotlivce, které lze získat vlastním úsilím, či prostřednictvím dědění. Ekonomický kapitál je přímo směnitelný na peníze a může být institucionalizován ve formě vlastnických práv jako kapitál kulturní. Pierre Bourdieu. Online. In: The forms of capital. Greenwood, 1986, s. 241 - 58. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/fss/jaro2011/SAN106/um/Bourdieu.1986.Forms_of_Capital.pdf. [cit. 2023-12-10].
Kulturní kapitál Sdílené názory, přesvědčení, znalosti a dovednosti, které se předávají mezi generacemi, a mohou ovlivnit lidský kapitál. Kulturní kapitál zahrnuje symbolické i materiální statky a může existovat ve třech formách: ztělesněný kapitál, objektivizovaný kapitál a institucionalizovaný kapitál.
Lidský kapitál Osobní atributy, které přispívají k pravděpodobnosti získání sociálního kapitálu. Jako investice do lidského kapitálu je považováno vzdělání či pracovní školení. Lidský kapitál má podstatný vliv na individuální výdělky.
Sociální kapitál Souhrn skutečných nebo potencionálních zdrojů, které jsou spojeny s vlastnictvím sítě vztahů vzájemného poznání a uznání – jinými slovy s členstvím ve skupině. Objem sociálního kapitálu záleží na velikosti síti vztahů a na objemu kapitálu (ekonomického, kulturního nebo symbolického), kterým disponuje každý jedinec na ni napojený.
Sociální kapitál může do značné míry ovlivnit schopnost člověka najít příležitosti, zejména zaměstnání.
Vzdělání Vzdělání je považováno za klíč k sociálnímu růstu a hospodářské prosperitě. Je považováno za příležitost pro lidi z chudších vrstev, kterým tím dává šanci postoupit výš. I přes to je ale vyšší vzdělání privilegiem vyšších tříd, jelikož pokus o vyrovnání příležitostí selhává kvůli některým klíčovým aspektům, jako je nákladnost studia, především nákladné vybavení nebo kvalitnější vyučující. Podle sociologa Pierra Bourdieua je jedním z hlavních důvodů zvýhodňování vyšší třídy také znalost akademického jazyka, díky které jsou tito lidé lépe ohodnocováni a upřednostňováni i ve vědních oborech již od mládí. V mnoha vysokopříjmových zemích proto dochází k vytváření elit již od dětství.Bourdieu, P., and Passeron, J.C. (1990). Reproduction in education, society, and culture. London and Newbury Park
Reprodukce v české společnosti Studie ukazuje, že česká společnost je stále ovlivňovaná ideály, které byly zakořeněny v minulých dobách, a které se týkají rodinných vztahů, genderových rolí nebo sociální stratifikace. Tyto ideály jsou často spojeny se stereotypy a diskriminací, mohou tak přispět k reprodukci nerovnosti a vyloučení v rámci společnosti.
Ideály české společnosti podporují prvky tradičního rodinného modelu, kde muži jsou považováni za hlavní živitele rodiny a ženy zodpovědné za domácnost a péči o dítě. Tento model může ovlivňovat rozhodování žen o kariéře a zaměstnání.
Různé faktory jako je ekonomická situace, politický systém, sociální stratifikace a změny ve společnosti ovlivňují sociální reprodukci v české společnosti. Například ekonomická prosperita a možnosti vzdělání přispívají k rovnosti šancí a sociální soudružnosti, zatímco chudoba a nezaměstnanost braní možnostem jedinců a skupin.
Migrace, změna ekonomických podmínek, změna sociálních struktur, změna ideálů a hodnot v české společnosti může omezeně nebo i celkově narušit proces sociální reprodukce. V takových případech může dojít ke změně sociálního uspořádání společnosti a k přerušení kontinuity, která je typická pro sociální reprodukci.MAREŠ, Petr a HOFÍREK, Ondřej. Sociální reprodukce a integrace: ideály a meze. Brno: Masarykova univerzita, 2007.
Reference
Kategorie:Sociologie