Konstruování nebo také konstrukční nauka, je tvořivá, praktická a multioborová vědecká disciplína navrhování výrobků, části strojů, strojů, funkčních celků a staveb. Konstruováním se obvykle zabývají konstruktéři, inženýři, designéři, návrháři, architekti, umělci a matematici. Využití je v podstatě v celé lidské společnosti např. v deskriptivní geometrii, návrhu oblečení, hraček, sportovních pomůcek, uměleckých děl, elektroniky, implantátů, strojů, automobilů, vojenských prostředků, kosmických lodí, všech staveb, elektráren, velkostrojů, dolů atd.
Původ slova a historie konstruování Slovo konstruování je složeninou pocházející z latinského con-struere = se-stavovat, se-stavit. Konstruování se začalo rozvíjet již od pravěku a jeho rozvoj pokračuje i dnes v souvislosti s rozvojem počítačů (CAD atp.), výrobních technologií a umělé inteligence.
Členění konstruování Technické konstruování – především v inženýrství. Návrh (konstruování) uměleckého díla. Problematika počítačové podpory konstruování a využití umělé inteligence. Psychologie konstruování – metody a postupy jak efektivně konstruovat, např. brainstorming, TRIZ, ARIZ aj. Hranice mezi těmito body není vždy jednoznačná.
Etapy konstruování Formulace zadání. Shromažďování informací. Hledání řešení. Konstrukční řešení.
Při všech etapách je nutné uplatňovat principy a metody vědeckého/uměleckého myšlení: analýzy, syntézy, indukce, analogie, dedukce, abstrakce, ohraničení, konkretizace, zobecnění, protikladnosti, intuice, představivosti, zkušenosti aj.
Galerie
Reference
Kategorie:Konstrukce