Coloradské pracovní války byly sérií dělnických stávek v letech 1903 a 1904 v americkém státě Colorado. Stávky byly iniciovány horníky, kteří těžili zlato a stříbro, a pracovníky továren, kteří byli zastoupeni Západní federací horníků (WFM) usilující o zlepšení pracovních podmínek včetně zvýšení mezd. Proti nim stála sdružení vlastníků dolů a obchodníků na každém místě, jež byla podporována vládou státu Colorado. Tyto stávky zaujaly pozornost kvůli doprovodnému násilí a vyhlášení stanného práva ze strany Coloradské národní gardy, jejímž cílem bylo potlačit stávky.
Téměř souběžný úder v severních a jižních uhelných polích v Coloradu také vyvolal vojenskou reakci Coloradské národní gardy.Morris Friedman, The Pinkerton's labor spy, Wilshire book co., 1907, pages 156-170
Nejvýraznější konflikty mezi prací a kapitálem v Coloradu se rozhořely mezi horníky a provozovateli dolů. V těchto střetech se státní vláda, s jedinou výjimkou, postavila na stranu provozovatelů dolů. Kromě horníků a provozovatelů dolů se na bojištích objevila Národní garda, často neformálně označovaná jako milice, soukromé agentury jako Pinkertons, Baldwin–Felts a detektivní agentury Thiel. Také se účastnily různé odborové subjekty, sdružení vlastníků dolů a vigilantní skupiny, spolu s obchodem ovládanými skupinami, jako je Aliance občanů. náhled|Jednotka D coloradské státní milice v Meekeru během stávky, 1904
Stávky WFM považované za součást coloradských pracovních válek Colorado City, březen až duben 1903 a červenec 1903 až červen 1904 Těžební oblast Cripple Creek, březen až duben 1903 a srpen 1903 až červen 1904 Idaho Springs, květen až září 1903 Telluride, září až prosinec 1903 Denver, červenec až listopad 1903 Durango, srpen až září 1903
Dva badatelé zabývající se americkým pracovním násilím dospěli k závěru: „V celé americké pracovní historii neexistuje žádná epizoda, kde by zaměstnavatelé systematicky využívali násilí tak jako v Coloradské pracovní válce v letech 1903 a 1904.“Philip Taft and Philip Ross, "American Labor Violence: Its Causes, Character, and Outcome," The History of Violence in America: A Report to the National Commission on the Causes and Prevention of Violence, ed. Hugh Davis Graham and Ted Robert Gurr, 1969. Zároveň Západní federace horníků (WFM) zvolila agresivnější stávkovou taktiku a „zapojila se do jedné z nejpovstaleckých a nejnásilnějších fází, jakou americká pracovní historie kdy zažila.“William Philpott, The Lessons of Leadville, Colorado Historical Society, Monograph 10, 1994.
Příčiny náhled|163x163pixelů|Charles Moyer (vlevo), prezident Západní federace horníků (WFM) v letech 1902 až 1926. Vedl odbory během coloradských pracovních válek Coloradské pracovní války v letech 1903–1904 byly vyvolány kombinací několika hlavních faktorů. Pracující, zejména horníci a další zaměstnanci dolů, se potýkali s obtížnými pracovními podmínkami, včetně nebezpečného prostředí a dlouhé pracovní doby, přitom dostávali nízké mzdy.
Souběžně s tím narůstala odborová aktivita, především prostřednictvím Západní federace horníků (WFM), což přineslo narůstající požadavky na zlepšení pracovních podmínek, vyšší mzdy a ochranu práv pracujících. V tomto kontextu zaměstnavatelé reagovali tvrdým postojem, odmítáním jednání s odbory a podporou vládních opatření, která podporovala jejich zájmy.
Ve Spojených státech obecně probíhaly rozsáhlé třídní konflikty a sociální nepokoje, což společně s ekonomickými nerovnostmi vytvářelo napětí mezi zaměstnavateli a pracujícími. Státní úřady v Coloradu, propojené s průmyslovými magnáty, podporovaly zájmy zaměstnavatelů, což ještě dále zesilovalo atmosféru konfliktu.
Rozmanitost pracujících v dolech, zahrnující přistěhovalce z různých zemí a etnických skupin, také přispívala k sociálnímu napětí a konfliktům v rámci komunit. Tato kombinace faktorů nakonec vyústila v otevřené střety a vypuknutí Coloradských pracovních válek.
Reference
Kategorie:USA v roce 1904 Kategorie:Colorado