Ženská čtyřhra Australian Open 2024 probíhala ve druhé polovině ledna 2024. Do deblové soutěže australského tenisového grandslamu v Melbourne Parku nastoupilo šedesát čtyři dvojic.
Dvojnásobné obhájkyně titulu, Barbora Krejčíková s Kateřinou Siniakovou, ukončily spolupráci v závěru sezóny 2023. Jako první ženský pár historie zkompletovaly kariérní Super Slam. Siniaková hraje s deblovou světovou jedničkou, Australankou Storm Hunterovou. Spoluhráčkou Krejčíkové se stala pátá hráčka pořadí, Němka Laura Siegemundová, s níž ve čtvrtfinále nestačila právě na Siniakovou a Hunterovou. Češky tak proti sobě odehrály třetí deblový zápas na profesionálních okruzích. Siniaková vyhrála jak v roce 2014 na trnavském turnaji ITF s Nikolou Fraňkovou, tak na French Open 2017 po boku Hradecké.
Druhý společný grandslam v ženské čtyřhře vyhrály Tchajwanka Sie Šu-wej s Belgičankou Elise Mertensovou a navázaly na triumf z Wimbledonu 2021. Osmatřicetiletá Sie se stala druhou nejstarší šampionkou v grandslamové čtyřhře. Mertensová ovládla v Melbourne Parku již ročník 2021.
Boj o čelo žebříčku ve prospěch Mertensové Hunterová, Siegemundová, Elise Mertensová, Gabriela Dabrowská, Taylor Townsendová, Nicole Melicharová-Martinezová a Desirae Krawczyková vstoupily do soutěže jako soupeřky o post světové jedničky ve čtyřhře žebříčku WTA. Coco Gauffová s Jessicou Pegulaovou se mohly o návrat do čela také ucházet. Jako nejvýše nasazené ale před zahájením odstoupily. Postupem do finále si Mertensová zajistila první návrat na vrchol klasifikace od května 2021 a po skončení zahájila 28. týden na prvním místě. Sie se posunula o čtyři příčky výše, na 2. pozicí deblového žebříčku.
Druhý společný grandslam pro Mertensovou se Sieovou Vítězem se stal druhý nasazený, tchajwansko-belgický pár Sie Šu-wej a Elise Mertensová, který ve finále zdolal ukrajinsko-lotyšské turnajové jedenáctky Ljudmyua Kičenokovou s Jeļenou Ostapenkovou po dvousetovém průběhu 6–1 a 7–5. Po triumfech ve Wimbledonu 2021 a na Indian Wells Open 2021 získaly třetí společnou trofej. Sie na okruhu WTA Tour vybojovala třicátý třetí deblový titul, sedmý z ženské čtyřhry grandslamu a v jejím rámci první na tvrdém povrchu. Ve 38 letech a 24 dnech se stala druhou nejstarší deblovou grandslamovou šampionkou v otevřené éře, po Lise Raymondové, která byla při triumfu na US Open 2011 o osm dní starší. Sie v ročníku ovládla i smíšenou soutěž po boku Zielińského. Pro Mertensovou to byla devatenáctá deblová trofej na túře WTA a čtvrtá z grandslamové čtyřhry. Se Sabalenkovou již vyhrála Australian Open 2021. Ostapenková se stala první Lotyškou ve finále Australian Open.
Nasazení párů
Pavouk
Finálová fáze
Horní polovina 1. sekce
2. sekce
Dolní polovina 3. sekce
4. sekce
Odkazy Reference
Externí odkazy
ženská čtyřhra