První závod automobilů typu Grand Prix na novém Masarykově okruhu u Brna se uskutečnil v neděli 28. září 1930.
Vznik okruhu Na Pradědském okruhu byl IV. ročník v termínové listině naplánován na 9. červen 1929 jako mezinárodní závod na okruhu Praděd, avšak už se neuskutečnil. V oznámení uveřejněném již v lednu byl naznačen úmysl Československého automobilového klubu pro Moravu a Slezsko (ČAMS) vyhledat nový okruh náhradou za Pradědský okruh. Karel Fr. Štursa, tajemník ČAMS sdělil, že krajinově je Pradědský okruh bez konkurence, ale má i své slabé stránky. Především to je značná vzdálenost od větších měst a těžko překonatelná neochota k dalším podobným závodům majitele Karlovy Studánky (Řád německých rytířů). Nový okruh by měl zajistit větší návštěvu platících diváků, tím zlepšení financí a následně zvýšit peněžité ceny pro vítěze. To by pak úměrně zvýšilo zájem z ciziny jak diváků, tak továrních značek a jezdců. Také závody automobilů do vrchu ztrácely na své divácké přitažlivosti. Z podobných důvodů se populární závod Brno–Soběšice uskutečnil naposledy 23. června 1929.
Za účelem stavby nového okruhu byla ustanovena komise ČAMS, aby okruhový závod mohl být uskutečněn již v roce 1930. Okruh by měl být 25–30 km dlouhý, na dobrých a dosti širokých silnicích. Okruh měl mít stoupání a klesání, také dost zatáček a pokud možno málo osad. Komise byla složena z odborníků, což již samo o sobě dávalo naději, že vhodný okruh bude nalezen. Vhodný terén byl nalezen a okruh postaven za 5 měsíců nedaleko Brna. Tvořily jej státní silnice Ostrovačice – Veselka – Bosonohy – Nový Lískovec a okresní silnice Nový Lískovec – Pisárky – Kohoutovice – Žebětín – Ostrovačice. Výškový rozdíl byl 240 m, maximální stoupání 7 %, max. klesání 9,5 %. Podle svého donátora dostal název Masarykův okruh. Do příprav se zapojila jako členka organizačního výboru i Eliška Junková, která svým jménem pomohla pro závod získat tehdy význačné jezdce. náhled|Tazio Nuvolari s Alfou Romeo P2-30 (Masarykův okruh 1930) náhled|Jindřich Knapp, Walter Super 6B (Masarykův okruh Brno 1930) Úvodní podnik na novém československém Masarykově okruhu o délce 29,142 km byl prvním velkým okruhovým závodem, který se kdy v Československu konal. Třicet mezinárodních přihlášek bylo rozděleno do dvou skupin, závodní vozy nad 1500 ccm a do 1500 ccm vč. třídy do 750 mm, které závodily současně. náhled|Start závodu na Masarykově okruhu Brno (1930). V popředí čeští jezdci: st. č. 2 Jiří Kristián Lobkowicz (Bugatti 35C), st. č. 4 Miloš Bondy (Bugatti 35B), st. č. 6 dr. Otakar Bittmann (Bugatti 35C), st. č. 8 Jan Kubíček (Bugatti 35B), st. č. 12 Jindřich Knapp (Walter Super 6B) a st. č. 18 Josef Veřmiřovský (Tatra 52) - částečně zakryt st. č. 10 (Rudolf Caracciola na Mercedesu SSK) Startující vozy a jezdci Již červnu pořadatelský autoklub ČAMS oznámili, že oficiální závodní čísla (a tím i pořadí na startovním roštu) budou určena v pořadí obdržených přihlášek. Závodní třídy byly podle předpisů AIACR (nyní FIA) dle pravidel tzv. volné formule, která platila v letech 1928 až 1933: skupina A nad 1500 ccm a skupina B do 1500 ccm. Finální stav přihlášených čítal 19 velkých vozů skupiny A a 21 malých vozů. Doufalo se, že na závod dorazí všichni. Do samotného závodu odstartovalo však "jen" 14 vozů silnější skupiny a 16 vozů slabších. Dlouhý okruh obklopilo v den závodu odhadem 80 000 až 100 000 diváků. Přes tuto velmi dobrou návštěvu diváků první závod skončil prodělkem 250 000 Kč. Jednou z příčin byl malý počet prodaných vstupenek – jen 30629, většina přihlížejících diváků tedy unikla povinnosti platit vstupné.
Startovní pořadí silnější skupiny nad 1500 St. č. Jezdec Stáj Značka a typ vozu Zdvihový objem (l)2"Hýta"Jiří Kristián LobkoviczBugatti T35C2,0 s kompresorem4Miloš BondyMiloš BondyBugatti T35B2,3 s kompresorem6Otakar BittmannDr. O. BittmannBugatti T35C2,0 s kompresorem8Jan KubičekJ. KubičekBugatti T35B2,3 s kompresorem10Rudolf CaracciolaDaimler-Benz AGMercedes-Benz SSK7,1 s kompresorem12Jindřich KnappWalterWalter Super 6B3,318Josef VeřmiřovskýJ. VeřmiřovskýTatra 521,922Jiří TachecíSA des Automobiles Imperia ExelsiorImpéria Sport1,826Ernst Günther BurggallerBugatti DeutschlandBugatti T35B2,3 s kompresorem28Heinrich-Joachim von MorgenBugatti DeutschlandBugatti T35B2,3 s kompresorem30Hermann zu LeiningenBugatti DeutschlandBugatti T35C2,0 s kompresorem32Tazio NuvolariScuderia FerrariAlfa Romeo P2-302,0 s kompresorem34Baconin BorzacchiniScuderia FerrariAlfa Romeo P2-302,0 s kompresorem36Willy LonguevilleW. LonguevilleBugatti T35B2,3 s kompresorem
Závod
Závod silnější kategorie nad 1500 Počasí závodu příliš nepřálo. Ranní mlha sice ustoupila — místy dokonce proráželo slunce, přesto bylo povětšinou pod mrakem. Přesně v 10 hodin dopoledne se rozburácelo 14 motorů závodních strojů, které vyrazily hromadně od startu. Startovní rošt byl sestaven v pořadí dle došlých přihlášek. Z první řady jel Hýta a za ním Bondy, ale za okamžik je předjel Caracciola s gigantickým mercedesem SSK, který startoval ze 3. řady. Po třech minutách odstartovala druhá, slabší kategorie v počtu 15 strojů. Hromadný start poskytoval divákům strhující obraz. Vozy takřka se mihly, takže bylo i dosti nesnadno v prvním, překvapujícím okamžiku rozeznati jejich bílá výrazná čísla. Ohlušující hřmot umlkl a na tribuně pronášejí se úsudky o strojích, jezdcích, šancích na vítězství. Po čtvrthodině ticha, přerušovaného traťovým rozhlasem, hlásícího průjezdy vozů jednotlivými kilometry, zatáčkami a ostatními důležitými místy, objevuje se na mostě u časoměřičské budovy číslice deset a za okamžik mihne se kolem tribuny Caracciola. Za ním následují Morgen, Nuvolari, Borzachini, Leiningen, Burggaller, Hýta, Longueville, Bondy a Bittmann. Potom Knapp na Waltru, Veřmiřovský na Tatře, průjezdem Kubíčka a Tachecího (zástupce belgické automobilky Imperia), který se u startu zpozdil, končí defilé vozu první skupiny. Po 2. kole vedení udržuje Caracciola na Mercedesu-Benz SSK. Borzachini na Alfě Romeo však zvolnil a klesl ze 4. až na 11. místo. Za nimi následují ostatní. Ve 3. kole odstupuje Veřmiřovský na Tatře pro poruchu převodovky (zlomení řadicí páky). v 5. kole von Morgen předjel vedoucího Caracciolu, za nímž nyní jel Nuvolari. Postupně po 7. kole odpadl Caracciola pro prasklé ložisko, v 10. kole Bittmann pro požár vozu při tankování v depu, v 12. kole Knapp z 5. místa pro poruchu olejového potrubí, v 15. kole von Morgen pro poruchu motoru a v témže kole i Tachecí pro poruchu ventilátoru na chladiči. Von Morgen nespokojený s výkonem svého vozu přesedl do vozu zu Leiningena a Nuvolari do vozu Borzacchiniho. Propozice závodu tyto záměny povolovaly.
Do posledního 17. kola vjížděl na vedoucí pozici Nuvolari před von Morgenem o více než 4 minuty. Za nimi o další minutu jel Burggaller a o mnoho kol zaostávaly Bugatti Kubíčka, Bondyho a „Hýty”. Hýta dobrou pozici ztratil již v 5. kole pro poruchu zapalovací magnetky (prasklé kladívko odtrhovače). Ač ho porucha stála víc než hodinu času, pokračoval v závodu. V době, kdy závod na 17 kol oficiálně skončil, měl ujeto 14 kol a obsadil by v této kategorii 6. místo; pro malou ujetou vzdálenost nebyl klasifikován.
Po dramatickém závěru zvítězil Heinrich-Joachim von Morgen (Bugatti 35C) v čase 4:54:13 hod. v průměrné rychlosti 101,027 km/h, když v posledním kole předjel – do té doby vedoucího – Tazia Nuvolariho (Alfa Romeo P2). Ten s velkým zpožděním dojel jen jako třetí, protože v době, kdy byl očekáván u cíle jako jistý vítěz závodu, „visel“ na trati u Bosonoh s přehřátým motorem bez vody (9 km před cílem). Než se mu podařilo opatřit a doplnit vodu, předjeli ho von Morgen a Burggaller, který tak skončil na 2. místě. K zajímavosti I. ročníku ještě patří to, že von Morgen sice odstartoval na Bugatti 35B (st. č. 28), ale do cíle dojel na slabším Bugatti 35C Leiningena. Závod v časovém limitu dokončilo 5 vozů. náhled|Masarykův okruh 1930, Von Morgen (st. č. 28) se snaží v ostrovačických serpentinách předjet Caracciolu (st. č. 10) Putovní cenu prezidenta republiky pro mezinárodní automobilový závod na Masarykově okruhu u Brna, velký tepaný pohár zhotovila ze stříbra klenotnická firma D. Malý z Prahy. Rytiny dvou křišťálů jsou prací prof. Drahoňovského. Pohár získali Heinrich-Joachim von Morgen a Hermann zu Leiningen. S tím byla spojena i finanční odměna 80 000 Kč a zlatá plaketa ČAMS. Čestnou cenu vypsanou na paměť Čeňka Junka za nejlepší čas v 7. kole získal von Morgen (15:23,5 min) a čestnou putovní cenu Elišky Junkové za nejlepší výkon čs. jezdce získal Jan Kubíček. Jindřich Knapp obdržel Cenu ing. W. Proskowetze za nejrychlejší kolo (17:31,5 min ve 4.kole) dosažené čs. jezdcem na stroji čs. výroby. Pro Alfu Romeo P2-30 to byl poslední závod úspěšné kariéry (1924-30), když tento vůz zvítězil celkem v 15 Grand Prix včetně Targa Florio (1930). Sezónou 1930 se uzavřela i kariéra vozů Bugatti T35 a T37, když v následujícím roce v závodech Grand Prix je nahradily nové typ Bugatti Type 51 a Type 54. náhled|Jindřich Knapp po sjetí do příkopu, Walter Super 6B, Masarykův okruh 1930 náhled|Zbrojovka Z-S30 (Z 2), na kterém Divíšek s Procházkou jeli v roce 1930 první závod na Masarykově okruhu náhled|Typ Wikov 7/28 Sport, se kterým jel Szczyzycki v Brně
Výsledky závodu nad 1500 ccm Pořadí St. č. Jezdec Stáj Značka a typ vozu Kola Čas Ztráta1.30zu Leiningen / von MorgenBugatti DeutschlandBugatti T35C174:54:13,6 h2.26Ernst Günther BurggallerBugatti DeutschlandBugatti T35B174:57:09,8 h + 2:56,2 min3.34B. Borzacchini / T. NuvolariScuderia FerrariAlfa Romeo P2-30175:26:13,9 h + 32:00,3 min4.8Jan KubíčekJ. KubíčekBugatti T35B175:33:31,9 h + 39:18,3 min5.4Miloš BondyM. BondyBugatti T35 B175:38:57,3 h + 44:43,7 minDNF28von Morgen/LeiningenBugatti DeutschlandBugatti T35B15motorDNF22Jiří TachecíJ. TachecíImperia Sport 1795 ccm15ventilátorNC2HýtaJiří Kristián LobkowiczBugatti T35C14neklasifikovánDNF12Jindřich KnappWalterWalter Super 6B11únik olejeDNF6Otakar BittmannO. BittmannBugatti T35C9požár vozuDNF10Rudolf CaracciolaDaimler-Benz AGMercedes-Benz SSK7ložiska motoru
Poznámka NC… neklasifikovaní jezdci pro překročení časového limitu (max. 45 min za vítězem, pro slabší skupinu u vozů do 750 ccm byl tento časový limit velkoryse prodloužen o 60 minut, tzn. 105 min. celkem) DNF … nedojeli do cíle
Závod slabší kategorie do 1500 Tři minuty po startu silnější skupiny odstartovalo do svého závodu 16 malých vozů. Obě skupiny tedy závodily souběžně. Po třech kolech závodu vévodily 3 Bugatti T37A (Doré, Hardegg a Volkhart). Ve 4. kole v Kohoutovicích havaroval vedoucí Michel Doré (zajel nejrychlejší kolo skupiny 16:46,2 min = 104,3 km/h), když narazil do stromu. Zlomil si pánevní kost, žebra, utrpěl vnitřní zranění a pohmoždění levé nody. V brněnské nemocnici na Žlutém kopci si poležel až do listopadu. Za Hardegga a Volkharta postoupil na 3. místo po 6. kole Macher na DKW. Po 14. kole odstoupil z průběžného 2. místa Volkhart pro defekt motoru a na 3. místo v této skupině se za Hardegga a Machera dostali Procházka s Divíškem („Z“).
Čtyři vozy typu Wikov 7/28 startovaly ve slabší kategorii Voiturette (do 1500 cm³). S vozy startovali tovární jezdci Adolf Szczyzycki (st. č. 46) a Jaroslav Konečník (st. č. 44) a dále soukromí jezdci ing. Jiří Weinfurter z Prahy a Jiří Kreml z Bratislavy. Szczyzycki měl hned v druhém kole těžkou havárii v ostrovačických serpentinách. Dostal smyk a vyletěl s vozem z dráhy, srazil vysoký patník a zmizel pod náspem vice než 2 m vysokém. Diváci strnuli — vtom však již znovu se ozval motor a chladnokrevný Szczyzycki dostal vůz zpět na závodní dráhu. Pokračoval v jízdě až do 12. kola, kdy na následek havárie z 2. kola musel odstoupit. Ze 4 wikovů nebyl ani jeden klasifikován, byť Konečník a Kreml dojeli do cíle, ale až po časovém limitu.