Leopold svobodný pán von Edelsheim, od roku 1866 Edelsheim-Gyulai ( Leopold Wilhelm Freiherr von Edelsheim-Gyulai, báró Edelsheim-Gyulai Lipót Vilmos, 10. května 1826 Karlsruhe – 27. března 1893 Budapešť) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil jako dobrovolník od roku 1842, jako důstojník jezdectva se vyznamenal v několika válkách a obdržel řadu ocenění včetně prestižního Řádu Marie Terezie. Rozvoji a výcviku jezdetva se věnoval ve funkci generálního inspektora jezdectva (1869–1874) a nakonec byl dlouholetým zemským velitelem v Uhrách (1874–1886). V roce 1866 byl adoptován svým strýcem generálem Ferencem Gyulaiem a přijal jméno Edelsheim-Gyulai. Díky dědictví po rodu Gyulaiů se stal významným pozemkovým vlastníkem v Uhrách a kromě dlouholeté funkce velitele v Budapešti se tak zařadil mezi uherskou šlechtu, byl též členem Sněmovny magnátů.Ottův slovník naučný, díl VII.; Praha, 1894 (reprint 1997); s. 375 (heslo Edelsheim-Gyulai) ISBN 80-7203-136-8

Životopis náhled|vlevo|Plukovník Leopold von Edelsheim (1859, litografie) Pocházel ze staré německé šlechtické rodiny nobilitované v 17. století. Narodil se jako syn barona Wilhelma von Edelsheim (1774–1840), nejvyššího komořího a vrchního ceremoniáře v Bádensku.Rodina Wilhelma Karla von Edelsheim na webu geni.com dostupné online Leopold vstoupil v šestnácti letech jako kadet do rakouské armády, kde sloužil u jezdectva a již ve dvaceti letech byl nadporučíkem u 6. husarského pluku v Haliči.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes für 1848; Vídeň, 1848; s. 300 dostupné online Po vypuknutí revoluce v roce 1848 bojoval pod velením generála Jelačiće ve Vídni, poté se vyznamenal v bojích proti maďarským povstalcům. V roce 1851 byl povýšen na majora a byl štábním důstojníkem u 6. moravského kyrysnického pluku. U tohoto regimentu strávil několik let a v roce 1852 byl povýšen na podplukovníka.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes für 1854; Vídeň, 1854; s. 441 dostupné online V roce 1857 dosáhl hodnosti plukovníka a stal se velitelem 10. husarského pluku.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes für 1859; Vídeň, 1859; s. 63, 275 dostupné online

náhled|vlevo|Manželka Friederike Kronau (1841–1918), bývalá herečka vídeňského Burgtheatru Během války se Sardinií se vyznamenal v několika menších střetnutích jezdectva, především proslul dvěma odvážnými útoky proti Francouzům v bitvě u Magenty a u Solferina. Za účast ve válce byl znovu vyznamenán a poté jako velitel brigády sloužil v Uhrách. V roce 1862 byl povýšen na generálmajora a převzal velení jezdecké brigády v Udine.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes für 1863; Vídeň, 1863; s. 98 dostupné online Znovu vynikl v prusko-rakouské válce, kde v rámci 1. armádního sboru velel lehké jízdní divizi.Přehled velení rakouské Severní armády v roce 1866 na webu austro-hungarian army dostupné online Bojoval v bitvě u Jičína, ale kvůli rozkazům vrchního velitele Benedeka nedostal příležitost zasáhnout do bitvy u Hradce Králové. Za zásluhy obdržel prestižní Řád Marie TerezieNositelé Řádu Marie Terezie na webu austro-hungarian army dostupné onlinePřehled nositelů Řádu Marie Terezie in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 45 dostupné onlineMĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1990; s. 76 a byl povýšen do hodnosti polního podmaršála, následující dva roky ale zůstal mimo aktivní službu.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 124 dostupné online

náhled|vlevo|Erb rodu Edelsheim-Gyulai V letech 1869–1874 zastával funkci generálního inspektora jezdectva,Kais. Königl. Militär Schematismus für 1871; Vídeň, 1871; s. 89, 133 dostupné online v níž zúročil své dlouholeté zkušenosti ze služby u kavalerie. Zasloužil se o zlepšení stavu rakousko-uherského jezdectva, velkou pozornost věnoval chovu a výcviku koní. Jeho instrukce pro výcvik jezdectva byly přeloženy do několika jazyků a byly používány i v zahraničních armádách. V roce 1874 byl povýšen do hodnosti generála jezdectva.Přehled generálů rakouské a rakousko-uherské armády 1859–1889 na webu austro-hungarian army dostupné online Od roku 1874 byl dlouholetým zemským velitelem v Uhrách,Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1878; Vídeň, 1878; s. 225, 228 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus für 1875; Vídeň, 1874; s. 91, 104 dostupné online kde se znovu zaměřoval na výcvik jezdeckých jednotek. Po reorganizaci armády se stal velitelem 4. armádního sboru v Budapešti, tj. nadále zůstal zemským velitelem v Uhrách (1883–1886).Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1883; Vídeň, 1883; s. 25, 28 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus für 1884; Vídeň, 1883; s. 94, 113 dostupné online Na funkci rezignoval v roce 1886 kvůli banálnímu sporu o uctění památky obětí revoluce z roku 1849, kdy se postavil na stranu Maďarů. K datu 1. srpna 1886 byl penzionován a od té doby žil v soukromí.Služební postup Leopolda Edelsheim-Gyulaie in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 40 dostupné online

Rodinné a majetkové poměry Po vymřelém rodu GyulaiůRodokmen Gyuliaů na webu euweb.cz dostupné online zdědil v roce 1868 velkostatky v několika župách v dnešním Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Velkostatky měly rozlohu přibližně 8 700 hektarů půdy a patřilo k nim několik šlechtických sídel.KOBLASA, Pavel: Uherská šlechta v nových časech; České Budějovice, 2011; s. 25, 67 ISBN 978-80-254-9315-1 Jedním z rodových sídel byl zámek Horné Lefantovce vzniklý přestavbou bývalého kláštera paulánů.Kaštel Horné Lefantovce na webu apsida.sk dostupné online V Horných Lefantovcích byla postavena také rodová hrobka.

Jeho manželkou byla Friederike Kronau (1841–1918), populární herečka Burgtheatru a osobnost vídeňské společnosti. Datum sňatku není známo, pravděpodobně k němu ale došlo až po narození syna Leopolda (1863–1928).Rodokmen rodu Edelsheim-Gyulai na webu euweb.cz dostupné online Ten byl po otci dědicem statků a členem Sněmovny magnátů, v roce 1906 byl povýšen do hraběcího stavu s původním predikátem vymřelého rodu Gyulaiů (Graf Edelsheim-Guylai von Marosnémeth und Nádaska).Hrabě Leopold Edelsheim-Gyulai in: Magyar Életrajzi Lexikon dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 283–284 dostupné online Friederike Kronau se po ovdovění podruhé provdala za generála prince Rudolfa Ferdinanda z Lobkowicz (1840–1908), který byl také zemským velitelem v Uhrách. Friederike Kronau byla nakonec pohřbena po boku svého prvního manželka v rodinné hrobce v Horných Lefantovcích.Horné Lefantovce na webu slovenskehrady.sk dostupné online

Leopoldovi starší bratři zastávali vysoké funkce v Bádensku. Baron Ludwig von Edelsheim (1823–1872) se uplatnil jako diplomat, v letech 1861–1865 byl bádenským vyslancem v Rakousku a poté státním ministrem ve vládě Bádenského velkovévodství. V důsledku událostí prusko-rakouské války v roce 1866 odstoupil a dožil v soukromí.Ottův slovník naučný, díl VII.; Praha, 1894 (reprint 1997); s. 375 (heslo Edelsheim) ISBN 80-7203-136-8 Další bratr Wilhelm von Edelsheim (1824–1894) byl nejvyšším hofmistrem bádenské velkovévodkyně Luisy.

Tituly a ocenění náhled|vpravo|Hrobka rodu Edelsheim-Gyulai (Horné Lefantovce), Slovensko Od narození užíval šlechtický titul svobodného pána, který byl rodině udělen v roce 1706. V roce 1866 byl adoptován svým strýcem generálem Ferencem Gyualiem a přijal jméno Edelsheim-Gyulai.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1893; Gotha, 1893; s. 187–188 dostupné online V roce 1856 byl jmenován c. k. komořím a v roce 1873 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 168, 173 dostupné online Od roku 1867 byl čestným majitelem 4. husarského pluku dislokovaného v Sibiu.Přehled majitelů 4. husarského pluku in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 700 dostupné online V roce 1882 mu byl potvrzen baronský titul pro Uherské království a jako dědic statků vymřelého rodu Gyulaiů získal také dědičné členství ve Sněmovně magnátů.Leopold Edelsheim-Gyulai v Almanachu uherského parlamentu 1892; Budapešť, 1892; s. 119 dostupné online Během vojenské kariéry obdržel řadu vyznamenání v Rakousku i od zahraničních panovníků.Přehled řádů a vyznamenání Leopolda Edelsheim-Guylaie in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1886; Vídeň, 1886; s. 29 dostupné online

Rakousko-Uhersko 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1886) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1875) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu Marie Terezie (1860) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1859) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1859) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1850)

Zahraničí alt=|60x60pixelů Řád svaté Anny I. třídy (Rusko) alt=|60x60pixelů Řád sv. Stanislava (Rusko) alt=|60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (Prusko) 60x60pixelů velkodůstojník Řádu čestné legie (Francie) 60x60pixelů velkokříž Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko) alt=|60x60pixelů Řád zähringenského lva (Bádensko) alt=|60x60pixelů rytíř Řádu Albrechtova (Sasko) alt=|60x60pixelů Záslužný řád bavorské koruny (Bavorsko)

Odkazy

Reference

Externí odkazy Leopold von Edelsheim-Gyulai in: Österreichisches Biographisches Lexikon Leopold von Edelsheim-Gyulai in: Deutsche Biographie

Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Členové Sněmovny magnátů Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Velkodůstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu zähringenského lva Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny Kategorie:Nositelé Záslužného řádu bavorské koruny Kategorie:Lidé z Budapešti Kategorie:Narození 10. května Kategorie:Narození v roce 1826 Kategorie:Narození v Karlsruhe Kategorie:Úmrtí 27. března Kategorie:Úmrtí v roce 1893 Kategorie:Úmrtí v Budapešti Kategorie:Muži