Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2025 se uskutečnily 3. a 4. října 2025. Toto datum stanovil prezident republiky na základě zákona o volbách do Parlamentu České republiky. Volilo se 200 poslanců či poslankyň. Volby se konaly v řádném termínu čtyř let od předchozích voleb v roce 2021.

Jednalo se o první volby v České republice, při kterých bylo možné využít korespondenční hlasování. Šlo také o první sněmovní volby, při kterých bylo umožněno, aby se voliči prokazovali přes eDoklady, poprvé byl tento způsob realizován v lednu téhož roku při doplňovacích senátních volbách v Brně.

Hranici potřebnou pro vstup do sněmovny překročilo šest kandidátek: vyhrálo ANO s 34,51 %, na druhém místě skončila koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) s 23,36 % hlasů, na třetím místě STAN s 11,23 %, na čtvrtém místě Piráti s 8,97 %, na pátém SPD s 7,78 % a na šestém Motoristé s 6,77 %. Na kandidátních listinách stran kandidovali a byli zvoleni politici dalších stran, celkem byli zvoleni poslanci a poslankyně ze 13 stran a hnutí.

Vítězné hnutí ANO získalo největší počet hlasů (1 940 507) v historii voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (předchozí rekord držela Česká strana sociálně demokratická z roku 1998 – 1 928 660 hlasů). Celkem 109 osob svůj mandát obhájilo, 91 bylo zvoleno nově. Zvolen byl historicky největší podíl žen, s počtem 67 poslankyň poprvé překonal třetinu. Oproti předchozím volbám klesl věkový průměr zvolených poslanců a poslankyň na 48,8 roku. Volební účast činila 68,95 % a byla třetí nejvyšší v historii samostatné České republiky, vyšší byla pouze v letech 1996 a 1998. Oproti předchozím volbám se zároveň zdvojnásobil počet hlasů odevzdaných v zahraničí. Vládu Petra Fialy v prosinci 2025 nahradila třetí vláda Andreje Babiše.

Výsledky

solid|220px 220x220pixelů|solid

Strany zvolené do Poslanecké sněmovny ANO SPOLU STAN Piráti SPD AUTO Volební lídr x150px|Andrej Babiš Andrej Babiš x150px|Petr Fiala Petr Fiala x150px|Vít Rakušan Vít Rakušan x150px|Zdeněk Hřib Zdeněk Hřib x150px|Tomio Okamura Tomio Okamura x150px|Filip Turek Filip Turek Počet hlasů 1 940 507 1 313 346 631 512 504 537 437 611 380 601 Podíl 34,51 % 23,36 % 11,23 % 8,97 % 7,78 % 6,77 % Počet mandátů (vs. 2021) 80 ( 8) 52 ( 19) 22 ( 11) 18 ( 14) 15 ( 5) 13 ( 13) Předchozí volby (2021) 27,12 % (72) 27,79 % (71) 15,62 % (37) 9,56 % (20) –

Celkové výsledky Soubor:Volby do psp 2025 diagram.svgSubjektHlasyMandátyPočet %±Počet±%ANO 20111 940 50734,51 +7,3980+8 40,0SPOLU1 313 34623,36 −4,4352−19 26,0Starostové a nezávislí631 51211,23Součástí v roce 2021 koalice Piráti a Starostové22 −1111,0Česká pirátská strana504 5378,97 18 +14 9,0Svoboda a přímá demokracie437 6117,78 −1,7815−5 7,5Motoristé sobě380 6016,77nová13 +136,5Stačilo!242 0314,30 −3,95sečtené údaje KSČM a ČSSD z roku 202100Přísaha – občanské hnutí60 5031,07 −3,610 0Hnutí Generace25 1760,44nová00Česká republika na 1. místě!12 4550,22nová00Švýcarská demokracie12 0970,21 −0,10 0Česká suverenita sociální demokracie10 2630,18 −1,1500Voluntia7 3750,13nová00Koruna Česká7 3130,13 −0,030 0Výzva 20256 3380,11nová00Jasný Signál Nezávislých4 9370,08nová00Rebelové4 1850,07nová00Moravské zemské hnutí3 8420,06 +0,030 0Hnutí občanů a podnikatelů3 7180,06nová00Volt Česko3 6390,06nová00Levice3 3180,05 +0,040 0SMS – Stát Má Sloužit2 8810,05nová00Hnutí Kruh2 2090,03nová00Balbínova poetická strana6120,01nová00Pravý blok4290,00 −0,010 0Nevolte Urza.cz.2820,00 −0,120 0Celkem5 621 717100–200–100Platné hlasy5 621 71798,88––––Neplatné hlasy 63 590 1,12––––Hlasy pod uzavírací klauzulí 413 603 7,28––––Celkem hlasů5 685 307100––––Registrovaní voliči/účast8 253 31668,95 Zdroj:

Rozdělení mandátů V případě volební koalice SPOLU přísluší mandáty dané koalici, nikoliv navrhujícím stranám. V případě zániku mandátu se poslancem stane další dle pořadí na příslušné kandidátce koalice, nikoliv tedy nutně kandidát dané strany. Tabulka tedy zobrazuje stav po volbách, který se později změnil.

+Zvolení poslanci podle navrhující stranyStranaMandáty±ANO 2011 8Občanská demokratická strana 7Starostové a nezávislí 11Česká pirátská strana 14KDU-ČSL 7Svoboda a přímá demokracie 5Motoristé sobě 13TOP 09 5Zdroj:

+ Zvolení poslanci podle politické příslušnosti Politický subjekt Počet poslanců +/− ANO 2011 76 +13 Občanská demokratická strana 26 −7 Starostové a nezávislí 20 −11 KDU-ČSL 16 −3 Česká pirátská strana 16 +12 Svoboda a přímá demokracie 10 −10 bezpartijní 13 −2 TOP 09 9 −4 Motoristé sobě6 +6Strana zelených2 +2 Starostové pro Liberecký kraj2 +1Svobodní2 +2Trikolora1 +1PRO Právo Respekt Odbornost1 +1

Přednostní hlasy Absolutně nejvyšší počet přednostních hlasů získal Andrej Babiš (), po něm Jan Lipavský () a Alena Schillerová (); relativně k počtu hlasů daného volného subjektu pak Filip Turek (34,54 %, ), dále Olga Richterová (30,19 %, ) a Jan Lipavský (29,02 %).

Výsledky dle krajů

Procenta hlasů + KrajANOSPOLUSTANPirátiSPDAUTOStačilo! Ostatní Praha19,834,013,416,95,25,22,72,7 Středočeský31,124,313,79,17,17,83,63,2 Jihočeský34,923,610,87,67,97,04,83,3 Plzeňský37,321,010,67,88,97,24,32,9 Karlovarský42,515,410,96,510,27,34,13,0 Ústecký44,915,49,67,09,16,84,32,9 Liberecký34,418,116,38,28,77,44,22,7 Královéhradecký33,623,612,28,17,87,64,22,9 Pardubický34,623,611,17,77,77,84,53,0 Vysočina36,123,311,87,17,36,84,72,8 Jihomoravský32,327,29,69,57,56,14,43,2 Olomoucký38,720,19,47,39,46,65,23,1 Zlínský34,924,210,27,58,76,74,72,9 Moravskoslezský43,418,08,47,28,16,45,52,9ČR celkem34,523,411,29,07,86,84,33,1Zdroj:

Rozdělení mandátů (koalice) + KrajANOSPOLUSTANPirátiSPDAUTO Celkem Praha59341123 Středočeský97422226 Jihočeský53111112 Plzeňský53111112 Karlovarský3100004 Ústecký72111113 Liberecký3120006 Královéhradecký43111111 Pardubický43111111 Vysočina43111111 Jihomoravský97322124 Olomoucký63111113 Zlínský53111112 Moravskoslezský114222122ČR celkem805222181513200Zdroj: Ačkoliv hnutí STAN dostalo v Libereckém kraji méně hlasů (16,3 %) než koalice SPOLU (18,1 %), získalo tam o jeden mandát více. Ten mu byl přidělen přepočtem hlasů ve druhém skrutiniu.

Rozdělení mandátů (podle navrhující strany) + Kraj ANOODSSTANPirátiKDU-ČSLSPDAUTOTOP 09 Celkem Praha5534211223 Středočeský9542022226 Jihočeský5111211012 Plzeňský5211011112 Karlovarský310000004 Ústecký7111011113 Liberecký312000006 Královéhradecký4111111111 Pardubický4111211011 Vysočina4211111011 Jihomoravský9332321124 Olomoucký6111111113 Zlínský5111211012 Moravskoslezský11222221022ČR celkem802722181615139200Zdroj: V případě volební koalice SPOLU přísluší mandáty dané koalici, nikoliv navrhujícím stranám. V případě zániku mandátu se poslancem stane další dle pořadí na příslušné kandidátce koalice, nikoliv tedy nutně kandidát dané strany.

Demografie zvolené Sněmovny Ve volbách byl do Poslanecké sněmovny PČR zvolen historicky největší podíl žen, s počtem 67 poslankyň poprvé překonal třetinu a u dvou uskupení (Piráti 83 % a STAN 55 %) ženy získaly většinu. Z předchozích voleb vzešlo – tehdy rovněž rekordních – 50 poslankyň a celkový trend byl dlouhodobě rostoucí. V předchozích volbách bylo nejvíce žen zvoleno za Piráty (35 %) a ANO (28 %). Z těchto voleb naopak největší podíl zvolených mužů měli Motoristé sobě (85 %) a SPOLU (79 %).

Oproti předchozím volbám se přibližně o rok snížil průměrný věk zvolených poslanců a poslankyň, a to na 48,8 roku. U žen byl průměr 46, u mužů 50,2 let. Přesto se v historii samostatné České republiky jednalo o dosud třetí nejstarší zvolenou Sněmovnu (nejstarší vzešla z voleb roku 2013 s průměrem 50 let, naopak nejmladší v roce 1992 s průměrem 43 roků). Celkem 5 zvolených osob bylo ve věku 70 a více let, naopak počet osob do 29 let věku vzrostl oproti předchozím volbám ze 3 na 12. Nejstarším zvoleným poslancem se stal 75letý Jan Síla (SPD), nejmladší se stala 21letá poslankyně Julie Smejkalová (STAN), která překonala dosavadní rekord Dominika Feriho (TOP 09). V předchozích volbách byl nejstarším zvoleným 77letý Bohuslav Svoboda (ODS), rekordmanem se stal v roce 2017 zvolený 79letý Karel Schwarzenberg (TOP 09).

Státní příspěvek Celkem sedm uskupení získalo alespoň 1,5 % hlasů, které je opravňují k zisku státního příspěvku. Celková částka, kterou má stát politickým subjektům do roku 2029 vyplatit, byla vyčíslena na 545 milionů korun.

Předvolební dění Ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021 skončila na prvním místě s 27,8 % hlasů pravicová liberálně konzervativní koalice SPOLU (skládající se z Občanské demokratické strany (ODS), KDU-ČSL a TOP 09). Druhé skončilo ANO 2011 a třetí liberální koalice Piráti a Starostové. Svoboda a přímá demokracie byla jedinou další stranou, která získala mandáty. SPOLU sestavilo vládu s Piráty a Starosty a premiérem se stal Petr Fiala z ODS.

Lídr Starostů a nezávislých Vít Rakušan brzy po volbách v roce 2021 řekl, že jeho strana bude v příštích volbách kandidovat jako jedna strana a nebude pokračovat v koalici s Pirátskou stranou. Podle interní analýzy Pirátské strany Starostové porušili společnou dohodu tím, že požádali své voliče, aby dali jejich kandidátům přednostní hlasy na společné listině, což vedlo k tomu, že byli zvoleni pouze čtyři pirátští poslanci.

Dne 8. února 2023 Andrej Babiš oznámil, že omezí svou roli v hnutí ANO 2011. Zůstal ve funkci poslance a předsedy hnutí, hlavními tvářemi strany se ale stali Karel Havlíček a Alena Schillerová a Havlíček se stal šéfem stínové vlády. Babiš označil Havlíčka za budoucího premiéra České republiky. V průběhu roku 2024 však Babiš opakovaně vyjádřil svůj zájem stát se premiérem, přičemž se spekulovalo, že v případě volebního úspěchu by se tak mohl ve věku 71 let stát vůbec nejstarším předsedou vlády ze všech zemí Evropské unie.

Skryté koalice V srpnu 2025 podaly hnutí Přísaha, Česká republika na 1. místě! a strana Volt Česko sérii žalob, ve kterých u krajských soudů žádaly zrušení registrace kandidátních listin Pirátů, SPD a Stačilo! a kvůli údajnému obcházení 8%, respektive 11% volební hranice pro koalice s tím, že tato uskupení jsou ve skutečnosti nepřiznané koalice a mělo by se na ně tedy vztahovat vyšší volební kvórum. Soudy všechny žaloby zamítly, některé soudy však některé ze subjektů označily za skryté koalice a registraci kandidátek nezrušily jen proto, aby se vyhnuly razantnímu zásahu do voleb.

Strana Volt Česko následně v září 2025 podala ústavní stížnosti, ve kterých napadla registraci kandidátek SPD a Stačilo!. Požádala také o projednání svých stížností ještě před konáním voleb. Předseda Ústavního soudu předseda soudu Josef Baxa uvedl, že obě stížnosti sloučil do jednoho řízení a věc bude řešena prioritně. Ústavní soud stížnost dne 24. září 2025 odmítl.

Trollí farmy na TikToku Na konci září 2025 informoval Deník N, že se české úřady (zejména Český telekomunikační úřad) zabývají nejméně stovkami falešných účtů na sociální síti TikTok, které měly šířit ruskou propagandu, vyzývat k vystoupení Česka z EU a NATO a volbě hnutí SPD, hnutí Stačilo! či hnutí Česká republika na 1. místě!. Šlo o falešné automatizované účty (trollí farmy) nezvládající českou diakritiku, náhodně přecházející do jiných jazyků (ruština, vietnamština, němčina či rumunština) nebo omylem najednou řešící například situaci v Africe. Účty vzájemným sdílením a komentováním uměle zvyšovaly svůj dosah dohromady až na 9 milionů zhlédnutí týdně, což bylo více, než dosahovaly dohromady oficiální účty lídrů největších českých politických stran.