Sedmý závod automobilů typu Grand Prix na Masarykově okruhu u Brna se uskutečnil v neděli 26. září 1937 jako Velká cena Masarykova, po prezidentu Československa T. G. Masarykovi (14. listopadu 1918 – 14. prosince 1935). Masarykova Grand Prix byla posledním velkým okruhovým závodem sezóny a byla 22. podnikem sezóny Grand Prix 1937. V Mistrovství Evropy jezdců vypsaném asociací AIACR (pozdější FIA), kam patřily Grand Prix Belgie, Německa, Monaka, Švýcarska a Itálie, se Mistrem Evropy stal Rudolf Caracciola před Manfredem von Brauchitschem. Christian Kautz s Hermannem Langem společně skončili na děleném 3. místě (všichni Mercedes-Benz W 125). Poprvé se v Brně jely dva samostatné závody: Velká cena Masarykova pro vozy Grand Prix (nad 1,5 l) a Cena města Brna pro vozy kategorie Voiturette (do 1,5 l). Dvouletá přestávka velké ceně prospěla, zaplnilo se startovní pole i divácké ochozy.
Startující vozy a jezdci
Velká cena Masarykova, která měla sedmou reprízu, byla velkolepým epilogem všech velkých cen sezóny 1937. Závod soustředil na startu všechny nejlepší automobilové závodníky a firmy té doby. Byl to poslední předválečný ročník na brněnském okruhu a poslední závod na původní, téměř třicetikilometrové trati. Po roční přestávce (1936) se na závody sešel obrovský dav odhadem 190 000 až 200 000 diváků. Sezóna 1937 byla poslední pro platnost formule 750 kg. Mercedes vyšrouboval výkon motoru k hranici 448 kW/600 k. Takový výkon byl ve formuli 1 dosažen téměř o 50 let později, na sklonku 80. let s přítlačnými křídly, širokými pneumatikami a klínovitými profily závodních vozů. Asociace AIACR pro nadcházející roky 1938-40 vypsala nová pravidla, pro zdvihový objem motorů bez kompresoru (do 4500 cm³) a s kompresorem (do 3000 cm³).
Tým Auto Union přijel se čtyřmi vozy V-16 typu C pro Bernda Rosemeyera, Hermanna Müllera a pro Achille Varziho, který měl smlouvu jen na 3 poslední závody sezóny. Týmový manažer Dr. Karl Otto Feuereissen měl při nasazení vozů Auto Union Typu C problémy s obsazením týmu, protože Stuck opustil tým dva týdny předtím po Velké ceně Itálie (byl přítomen v Brně pouze jako divák), Hasse byl stále nemocný se zraněním nohou a chodidel, které utrpěl při havárii v Monaku, a Varzi přijel se dvěma obvázanými prsty. Sice odjel několik tréninkových kol, při nichž během prvního tréninkového dne byl velmi pomalý a během druhého tréninkového dne prohlásil, že se zraněnými prsty nemůže řídit. Pak se Feuereissenovi omluvil pro nevolnost a v závodě nestartoval. Do závodu tedy nastoupily pouze 2 vozy Auto Union.
Principál týmu Mercedes Alfred Neubauer přivezl svůj "neporazitelný" tým se 4 vozy (a také se 4 jezdci), včetně posledního mistra Evropy jezdců Rudolfa Caraccioly. Jemu sekundovali Manfred von Brauchitsch, Hermann Lang a Richard Seaman. Do závodu odstartovaly všechny 4 vozy. Scuderia Ferrari nasadila do závodu 2 vozy, zánovní dvanáctiválce Alfa Romeo 12C-36 pro Nuvolariho a Briviem, třetí Alfou Romeo byl už letitý Tipo B/P3, se kterým jel soukromník Renato Balestero. Za tým Ferrari měl startovat i Eugenio Siena rovněž na starším voze Tipo B/P3, ale tomu při tréninku se zlomila kliková hřídel a závodu se nemohl účastnit.
Startovní pole doplňovaly 3 vozy Maserati soukromých jezdců. Původně měl startoval na Maserati i soukromník Paul Pietsch, ale ten v tréninku ve stoupání k Novému Lískovci těžce havaroval. Mimo mnoha pohmožděnin si přivodil i zlomeninu pravé nohy nad kolenem. Měl vlastně štěstí v neštěstí, byl z vozu po nárazu do telegrafního sloupu doslova katapultován a dopadl do zoraného pole. Jeho vůz vzápětí vzplál jasným plamenem. Ze 17 přihlášených jezdců se na start postavilo 12 vozů. Favority byli tovární jezdci Mercedes-Benz, Auto Union a Ferrari. Doba, v níž soukromý jezdec zakoupil pro kategorii Grand Prix nejlepší stroj jakékoliv značky a soupeřil s profesionálními závodníky, pominula.
Startující vozy a jezdci skupiny Grand Prix St. č.JezdecStájZnačka a typ vozuMotor2Rudolf CaracciolaDaimler-Benz AGMercedes-Benz W 1255.7R-84Manfred von BrauchitschDaimler-Benz AGMercedes-Benz W 1255.7R-86Richard SeamanDaimler-Benz AGMercedes-Benz W 1255.7R-88Hermann LangDaimler-Benz AGMercedes-Benz W 1255.7R-810Bernd RosemeyerAuto Union AGAuto Union Typ C6.0V-1614Hermann MüllerAuto Union AGAuto Union Typ C6.0V-1618Tazio NuvolariScuderia FerrariAlfa Romeo 12C-364.1V-1220Antonio Brivio-SforzaScuderia FerrariAlfa Romeo 12C-364.1V-1226Renato BalestreroR. BalestreroAlfa Romeo Tipo B/P32.9R-828Luigi SoffiettiL. SoffiettiMaserati 6C-343.7R-632Ernő Fešteticshrabě FeštetićMaserati 8CM3.0R-834László HartmannL. HartmannMaserati 8CM3.0R-8
Startovní rošt náhled|Start Velké ceny Masarykovy 1937, v čele Lang (st. č. 8), Nuvolari (mimo záběr) a Rosemeyer (st. č. 10), za nimi zprava Brivio, Müller a Brauchitsch náhled|Start závodu vozů Grand Prix, 1. řada zleva Nuvolari a Lang, 2. Rosemeyer, 3. Brivio a Brauchitsch, mezi nimi se tlačí vpřed Müller Poprvé obě skupiny závodních vozů (Grand Prix a Voiturette) jely samostatné závody. Časy z měřených tréninků se nepoužily k umístění na roštu, přestože to už bylo v té době u většiny ostatních závodů obvyklé. Týmy si vylosovaly umístění na roštu pro prvních osm pozic a soukromí jezdci dostali poslední čtyři pozice. Bylo to dost nepraktické, protože brněnská trať byla v některých místech velmi úzká a předjíždění bylo obtížné. Nejrychlejší kolo v pátečním tréninku zajel Manfred von Brauchitsch v čase 12:26 min. V sobotním tréninku byl čas ještě vylepšen, zvítězil Lang na Mercedesu (12:17 min) před Rosemeyerem na Auto Unionu (12:18 min) a Caracciolou 12:35 min.
1. řadaPos. 1Pos. 218 Nuvolari Alfa Romeo8 Lang Mercedes-Benz2. řadaPos. 310 Rosemeyer Auto Union3. řadaPos. 4Pos. 520 Brivio Alfa Romeo4 Von Brauchitsch Mercedes-Benz4. řadaPos. 614 Müller Auto Union5. řadaPos. 7Pos. 86 Seaman Mercedes-Benz2 Caracciola Mercedes-Benz6. řadaPos. 928 Soffietti Maserati7. řadaPos. 10Pos. 11 34 Hartmann Maserati26 Balestrero Alfa Romeo8. řadaPos. 1232 Feštetics Maserati
Průběh závodu Vozy nad 1500 ccm (Grand Prix) náhled|Hermann Lang na W 125 po startu v čele před 2 vozy Auto Union C s Rosemeyerem a Müllerem Závod, který byl v tomto ročníku zkrácen na 15 kol tj. 437,1 km, byl pro 12 vozů odstartován v 12:15 h. Podle taktického plánu vedoucího týmu Mercedes Neubauera uštvat soupeře šel záhy do čela Lang (Mercedes) sledován Rosemeyerem a Müllerem (oba Auto Union). Rosemeyer svou stíhací jízdu ovšem neustál. Na začátku 2.kola před ostrou levou k Novému Lískovci probrzdil, rychle zařadil zpátečku, vycouval zpět a bez ztráty pozice dál stíhal Langa. V 3. kole se Rosemeyer opět přiblížil k Langovi, ve 4. kole u Kývalky zaútočil a dostal se do čela. Caracciola po startu z 8. místa na roštu se mezitím prokousával polem, jel už na 3. místě a zkrátil odstup od vedoucí dvojice. Závod vzdal Soffietti na Maserati (ohnul zadní osu). Nuvolari za Ostrovačicemi zastavil a měnil kolo. náhled|Rudolf Caracciola, vítěz v boji o Velkou Masarykovu cenu 1937, se po výměně pneu v depu vrací na trať v rekordním čase 19 sekund. V 5. kole při stíhání vedoucího Rosemeyera udělal Lang jezdeckou chybu, jeho Mercedes dostal v pravotočivé zatáčce mezi Žebětínem a Ostrovačicemi smyk (poblíž dnešního automotodromu, tisk přímo uvedl: Nešťastný 13. kilometr) a vjel s mohutným vozem do diváků u trati. Lang neměl šanci smyk zkorigovat, auto se v ostrém úhlu stočilo k protější mezi. Bylo postiženo 11 diváků, z toho dva tak těžce, že zemřeli na operačním stole brněnské nemocnice, dvěma dalším musely být amputovány dolní končetiny. Lang, který byl při nehodě vymrštěn z vozu, se zranil poměrně lehce (tržná rána na hlavě). náhled|Vítěz Velké ceny Masarykovy Rudolf Caracciola na Mercedes-Benz W 125 (1937) Na znamení z depa Caracciola zvýšil své tempo, v 6. kole zajel rekordní kolo okruhu a v 7. kole Rosemeyera předstihl. V 8. kole Rosemeyer v Pisárkách zastavil pro poruchu brzd (zablokované kolo) a vzdal. Caracciola tak ztratil posledního nebezpečného soupeře a jel už skoro sólo závod. V desátém kole byl Nuvolari podruhé postižen defektem pneumatiky, pokračoval však v jízdě na ráfku až do pomocného depa v Ostrovačicích. Seaman předstihl Müllera, na něhož se rovněž dotáhl Brauchitsch. Brauchitschův nápor se zdařil a po jedenáctém kole vedly závod tři vozy Mercedes-Benz v pořadí Caracciola, Brauchitsch a Seaman. náhled|Caracciola a Brauchitsch po vítězství na Velké ceně Masarykově v roce 1937 (zprava) Rosemeyer se po odpadnutí v 8. kole dokázal vrátit do boxů, když ho tam jeden ochotný divák zavezl. Müller (z 2. místa klesl na 4.) pak dostal signál, aby zastavil v dalším kole, a předal po 11. kole vůz Rosemeyerovi. Rosemeyer začal zajíždět rychlá kola a stáhl ztrátu na Seamana na třetím místě na 48 vteřin. Trvalo nějakou dobu, než z boxů Mercedesu upozornili Seamana na zezadu blížící se nebezpečí. Neuvěřitelné se stalo skutkem a Rosemeyer předjel překvapeného Seamana a přerušil tak defilé tří mercedesek v čele závodu. Rosemeyer začal stíhat i 2. Brauchitsche, ale potřeboval by asi ještě jedno kolo navíc. V cíli ho od Brauchitsche dělilo jen pět vteřin.
Po 15. kolech Caracciola s 36vteřinovým náskokem zvítězil v čase 3:09:25,3 h v průměrné rychlosti 138,4 km/h před svým týmovým kolegou Brauchitschem. Na Masarykově okruhu v Brně měl Caracciola vždy smůlu. Startoval zde čtyřikrát a nikdy nedojel (1930, 1931, 1934, 1935). Až v roce 1937, při 5. startu, protrhl smůlu a v posledním, předválečném závodě typu Grand Prix na starém brněnském okruhu vyhrál. Zajel i rekord na 1 kolo, když 6. kolo ujel za 11:59,3 min tj. 145,8 km/h. Na 3. místě dojel Rosemeyer na Müllerově voze před Seamanem a Nuvolarim na pátém místě, kolo za vítězem. Byl to jeden z posledních případů, kdy „Létající Mantovan“ dokončil závod na Alfě Romeo. Mimo dvou defektů měl v závěru potíže se svíčkami, takže dojížděl závod na 11 a potom na 10 válců. Od léta 1938 přestoupil do závodního týmu Auto Union.
Pro další ročník byl naplánován termín 25. září 1938, který se vzhledem k mezinárodní situaci již nemohl uskutečnit (všeobecná mobilizace 23. září, mnichovská dohoda 29.-30. září). PořadíSt. č. JezdecStájZnačka a typ vozuMotorKolaČas/stavOdstup1.2Rudolf CaracciolaDaimler-Benz AGMercedes-Benz W 1255.7S-8153:09:25,3 h2.4Manfred von BrauchitschDaimler-Benz AGMercedes-Benz W 1255.7S-8153:10:01,7 h + 36,4 s3.14H. Müller / B. RosemeyerAuto Union AGAuto Union Typ C6.0V-16153:10:07,1 h + 41,8 s4.6Richard SeamanDaimler-Benz AGMercedes-Benz W 1255.7S-8153:10:43,8 h + 1:18,5 min5.18Tazio NuvolariScuderia FerrariAlfa Romeo 12C-364.1V-1214 – 1 kolo6.20Antonio Brivio-SforzaScuderia FerrariAlfa Romeo 12C-364.1V-1214 – 1 kolo7.34László HartmannL. HartmannMaserati 4CM2.5S-413 – 2 kola8.32Ernő Festeticshrabě FesteticsMaserati 8CM3.0S-812 – 3 kolaDNF10Bernd RosemeyerAuto Union AGAuto Union Typ C6.0V-167havárieDNF8Hermann LangDaimler-Benz AGMercedes-Benz W 1255.7S-84havárieDNF26Renato BalestreroR. BalestreroAlfa Romeo Tipo B/P32.9S-84poruchaDNF28Luigi SoffiettiL. SoffiettiMaserati 6C-343.7S-64zadní osa Po závodě zahájila pojišťovna, u které byl ČAMS pojištěn, jednání o likvidaci náhrad poškozeným. Rodiny pozůstalých krátce po pohřbu obětí zažalovaly ČAMS, Mercedes i Hermanna Langa. Celý případ se táhl 4 roky a v právním systému třetí říše vyšuměl do ztracena. V roce 1959 obdržel Mercedes požadavek na proplacení odškodného pro 3 nejvíce poškozené s amputovanými končetinami. Právní oddělení Mercedesu kontaktovalo Alfreda Neubauera s dotazem, zda mají požadavek akceptovat. To Neubauer rezolutně zamítl a své rozhodnutí zdůvodnil, že by to vedlo k precedentu. Nešťastnou roli totiž sehrál Mercedes i při největší tragédii při automobilovém závodě 24 hodin v Le Mans, kdy v roce 1955 zahynulo více než osm desítek diváků a asi 100 těžce zraněných.
Vozy do 1500 ccm (Velká cena Brna) náhled|Start Velké ceny Brna 1937, v čele Graffenried (st. 14), Martin (st. č. 4), Pohl (st. č. 10) a pozdější vítěz Villoresi (st. č. 6)