Prezidentské primárky Demokratické strany USA 2024

Demokratická strana pořádala prezidentské primárky a volební shromáždění, aby vybrala delegáty na Národní sjezd Demokratické strany v roce 2024, který určil kandidáta strany na prezidenta Spojených států v prezidentských volbách v roce 2024. Volby se uskutečnily ve všech 50 státech USA, Washingtonu D.C. a v pěti teritoriích USA. Proběhly od ledna do června 2024. O znovuzvolení se ucházel prezident Joe Biden, jeho spolukandidátkou byla jeho viceprezidentka Kamala Harris.

Ačkoli Biden od roku 2021 opakovaně vyjadřoval svůj záměr ucházet se o znovuzvolení, v prvních dvou letech jeho prezidentství se spekulovalo, že by se o znovuzvolení nemusel ucházet kvůli svému věku a nízké popularitě. Bývalí demokratičtí kongresmani ve Sněmovně reprezentantů včetně Carolyn Malone, Joea Cunninghama a Tima Ryana veřejně prohlásili, že by Biden neměl kandidovat. Spekulovalo se, že současný prezident může čelit velké výzvě už v primárkách, zejména ze strany člena progresivní frakce Demokratické strany. V primárkách se objevili tři kandidáti; v březnu 2023 ohlásila svou kandidaturu Marianne Williamson, kterou v dubnu následoval aktivista proti očkování, environmentální právník a propagátor konspiračních teorií Robert F. Kennedy Jr. a v říjnu člen Sněmovny reprezentantů za stát Minnesota Dean Phillips. Kennedy Jr. se však v říjnu 2023 z demokratických primárek stáhl a rozhodl se kandidovat jako nezávislý.

Biden prohrál primárky v Americké Samoi s investorem venture kapitálu Jasonem Palmerem a stal se prvním úřadujícím prezidentem, který primárky v některém ze států od roku 1980, kdy takto prohrál Jimmy Carter. Nicméně všechny ostatní primárky vyhrál a udržel si výrazný náskok v průzkumech.

Dne 6. března 2024 Philips pozastavil svou kampaň poté, co předchozího večera v rámci volebního superúterý nevyhrál žádné primárky. Jedinými hlavními kandidáty na demokratickou prezidentskou nominaci zůstali Biden, Palmer a Williamsonová. Dne 13. března 2024 bylo oznámeno, že Joe Biden nasbíral dostatečný počet delegátů, aby vyhrál demokratické primárky a stal se tak předpokládaným kandidátem.

Po televizní debatě dne 27. června 2024, v níž Biden hovořil zmatečně a nesrozumitelně, se objevily hlasy v Demokratické straně vyzývající Bidena k odstoupení. V reakci na tyto události dne 2. července vstoupila Williamsonová znovu do volebního boje. Dne 21. července 2024 Biden oznámil, že se stahuje z prezidentského klání, a umožnil tak Demokratické straně vybrat nového kandidáta. Do prezidentské nominace podpořil současnou viceprezidentku Kamalu Harrisovou. Krátce poté Harris skutečně oznámila, že se bude ucházet o nominaci Demokratické strany v roce 2024. Kandidát strany byl oficiálně zvolen na Národním sjezdu Demokratické strany, který byl naplánován na 19. až 22. srpna 2024. Stala se jím Kamala Harrisová.

Kandidáti

Odstoupili po ukončení primárek JménoDatum a místo narozeníZkušenostiZahájení kampaněUkončení kampaněDomovský státKampaňVyhrané státy v primárkáchDelegátiPočet hlasůPoznámkystřed|bezrámu|143x143pixelůMarianne Williamsonová8. června 1952spisovatelka a aktivistka zakladatelka Project Angel Food4. března 2023 28. února 20247. února 2024 11. června 2024 29. července 2024střed|bezrámu|140x140pixelůKampaň00473 761 (2,85 %)střed|bezrámu|164x164pixelůJoe Biden20. listopadu 194246. prezident USA (od 2021)

(2009–2017) senátor za Delaware (1973–2009)25. dubna 2023(podpořil Harrisovou)Delawarestřed|bezrámu|140x140pixelůKampaň Odstoupení3 664 (98,9 %)(87,1 %)

Protestní hlasy V souvislosti s Izraelsko-palestinským konfliktem nabrala na síle volební hnutí postavená na naléhání na voliče, aby zapsali nebo zaškrtli možnost nezávazných delegátů. +JménoPočet delegátůPočet hlasůNezávazný37706,591

Odstoupili během primárek JménoDatum a místo narozeníZkušenostiZahájení kampaněUkončení kampaněDomovský státKampaňVyhrané státy v primárkáchDelegátiPočet hlasůPoznámkystřed|bezrámu|164x164pixelů1. prosince 1971 Aberdeen, Marylandinvestor venture kapitálu22. října 202315. května 2024 (podpořil Bidena, později Harrisovou)střed|bezrámu|129x129pixelůstřed|bezrámu|155x155pixelů3 (0.1%)střed|bezrámu|160x160pixelů20. ledna 1969 (54 let) Saint Paul, Minnesotačlen sněmovny reprezentantů za stát Minnesota (od 2019) CEO Phillips Distilling Company

(2000–2012)26. října 20236. břzena 2024 (podpořil Bidena, později Harrisovou)střed|bezrámu|133x133pixelůstřed|bezrámu|155x155pixelů4523,689 (3.4%)

Odstoupili před primárkami JménoDatum a místo narozeníZkušenostiDomovský státZahájení kampaněUkončení kampaněKampaňPoznámkystřed|bezrámu|145x145pixelůRobert F. Kennedy Jr.17. ledna 1954 (70 let)

Washington, D.C.Environmentální právníkstřed|bezrámu|144x144pixelů19. dubna 20239. října 2023 v kampani pokračuje jako nezávislý kandidátbezrámu|135x135pixelů Kampaň

Chronologie Následující termíny primárek a volebních shromáždění byly stanoveny zákony nebo rozhodnutími státních buněk stran, ale mohou se změnit v závislosti na legislativě, plánech buněk na výběr delegátů nebo rozhodnutí státních tajemníků:

23. ledna: Primárky v New Hampshire 3. února: Primárky v Jižní Karolíně 6. února: Primárky v Nevadě 27. února: Primárky v Michiganu 5. března: Volební superúterý (Primárky v Alabamě, Arkansasu, Kalifornii, Coloradu, Iowě, Maine, Massachusetts, Minnesotě, Severní Karolíně, Oklahomě, Tennessee, Texasu, Utahu, Vermontu a Virginii a volební shromáždění na Americké Samoi). 6. března: Volební shromáždění na Havaji 12. března: Primárky Demokratů v zahraničí, Georgie, Mississippi, Severní Mariany a Washington 19. března: Primárky v Arizoně, Illinois, Kansasu a Ohiu 23. března: Primárky v Louisianě a Missouri 2. dubna: Primárky ve státech Connecticut, Delaware, New York, Rhode Island a Wisconsin 6. dubna: Primárky na Aljašce a Havaji a volební shromáždění v Severní Dakotě. 13. dubna: volební shromáždění v okrese Wyoming 23. dubna: Primárky v Pensylvánii 28. dubna: Primárky v Portoriku 7. května: Primárky v Indianě 14. května: Primárky v Marylandu, Nebrasce a Západní Virginii 21. května: Primárky v Kentucky a Oregonu 23. května: volební shromáždění v okrese Idaho 4. června: Primárky v District of Columbia, Montaně, New Jersey, Novém Mexiku a Jižní Dakotě 8. června: Guam a Americké Panenské ostrovy: volební shromáždění Zrušeno: Florida

Průběh Současný prezident Joe Biden v lednu 2022 prohlásil, že se hodlá ucházet o znovuzvolení, a jako svou kandidátku si ponechal Kamalu Harrisovou. Dne 15. září řekl Scottu Pelleymu v rozhovoru pro CBS 60 Minutes, že se zatím ke kandidatuře nezavázal. V soukromém rozhovoru s občansko-právním aktivistou Alem Sharptonem dne 3. října údajně Sharptonovi řekl, že bude usilovat o znovuzvolení. Dne 11. října řekl Jaku Tapperovi v rozhovoru pro CNN, že se rozhodne, zda bude usilovat o znovuzvolení po volbách v polovině roku 2022.

V roce 2022 několik významných demokratů veřejně vyzvalo Bidena, aby se o druhé funkční období neucházel. Dne 23. června, krátce po získání demokratické nominace v guvernérském klání v Jižní Karolíně, řekl bývalý člen Sněmovny reprezentantů Joe Cunningham televizi CNN, že podle jeho názoru bude Biden na konci svého druhého funkčního období příliš starý a neměl by v roce 2024 kandidovat. CNN poukázala na to, že Biden Cunninghama podpořil v kampaních v letech 2018 a 2020. V červenci kongresman Dean Phillips z Minnesoty uvedl, že se domnívá, že by demokraté měli v roce 2024 nominovat někoho z mladší generace, a následující týden s ním souhlasila i jeho kolegyně Angie Craigová. Dne 1. srpna tehdejší poslenkyně Carolyn Maloney řekla deníku The New York Times, že si myslí, že by Biden neměl v roce 2024 kandidovat, a že věří, že kandidovat nebude. Později se omluvila a řekla, že by měl znovu kandidovat, ačkoliv zopakovala své přesvědčení, že Biden skutečně kandidovat nebude. V září americký poslanec a kandidát do Senátu USA za stát Ohio Tim Ryan v rozhovoru pro místní televizní stanici podobně vyzval k „generačnímu odklonu“ od Bidena.

Kontroverze

Primárky v New Hampshire a Iowě Prezident Biden zaslal 1. prosince 2022 Demokratickému národnímu výboru (DNC) dopis, v němž žádá, aby byl v prezidentských primárkách Demokratické strany v roce 2024 kladen důraz na rozmanitost. Dne 4. února 2023 DNC formálně schválil nový harmonogram primárek na rok 2024, v němž se jako první uskuteční primárky v Jižní Karolíně a o dva dny později v Nevadě a New Hampshire. Jeden z členů Výboru pro pravidla a stanovy, který tento nový plán podpořil, Lee Saunders, dále uvedl, že tak bude lépe reprezentováno složení země. Proti tomuto kroku se postavili členové z Iowy a New Hampshire, protože v těchto dvou státech se již nebudou konat první primárky. Tento krok byl také kritizován některými progresivisty, kteří tvrdili, že tento krok má zvýhodnit umírněnější kandidáty.

Dne 6. října DNC a členové strany z Iowy dosáhli kompromisu, podle kterého se osobní volební shromáždění mohou konat ještě v lednu, ale korespondenční hlasování o delegátech se bude konat až do superúterý 5. března. DNC a Demokratická strana státu New Hampshire kompromisu nedosáhly. V říjnu 2023 manažerka Bidenovy kampaně Julie Chávez Rodriguez v dopise předsedovi Demokratické strany státu New Hampshire Raymondu Buckleymu potvrdila, že Biden se v primárkách neobjeví, aby byl dodržen kalendář DNC. Dne 30. října zahájili pro-bidenovští demokraté z New Hampshire, včetně Kathy Sullivanové (bývalé předsedkyně Demokratické strany v New Hampshire) a bývalých poslanců Paula Hodese a Carol Shea-Porterové, kampaň za vepsání Bidena do volebních lístků.

Přístup k hlasovacím lístkům Na Floridě, v Severní Karolíně a v Tennessee se na volebních lístcích pro primárky objeví pouze prezident Biden, a to částečně na základě rozhodnutí místních demokratických stran v těchto státech. Kampaně Philipse a Williamsonové kritizovaly tato rozhodnutí jako nedemokratická.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Volby prezidenta USA 2024 Kategorie:Primární volby Kategorie:Demokratická strana (USA)

Prezidentské primárky Demokratické strany USA 2024

Źródło i licencja