Viktor Porák, též Viktor Porák de Varna (7. října 1852 Trutnov – 15. dubna 1932 Český Krumlov) byl důlní inženýr, poslanec zemského sněmu, člen okresního zastupitelstva, průmyslník, statkář a filantrop.
Životopis Viktor Porák se narodil 7. října 1852 v Trutnově českému lékaři, politikovi a starostovi Trutnova, Antonínu Porákovi a Anně, dceři vynálezce a textilního průmyslníka Johanna Augustina Faltise. Studoval na technickém učení v Praze a ve Vídni, cestoval po Evropě.LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. 1. vyd. Praha: Státní ústřední archiv, 1994. Strana 237 V letech 1893 až 1904 vlastnil alodiální statek Třebnice u SedlčanHabart Čeněk: Sedlčansko, Sedlecko a Voticko - IV. Díl, 1994 na straně 332-3, kde byl i členem okresního zastupitelstva.Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder, Autor: Heribert Sturm, Ferdinand Seibt, Slapnicka online Nákladně přestavěl místní zámek a po zániku pivovaru zde zřídil lihovar.
Krumlovské tuhodoly Od roku 1877 byl Viktor Porák v Krumlově inženýrem správy knížecích Schwarzenberských statků. Nedaleko Krumlova v Černé v Pošumaví byly Schwarzenberské tuhodoly, s jejichž ředitelem byl Viktor Porák spřízněn.STEINBAUER, Jan. O předcích zemského a říšského mladočeského poslance JUDr. Eduarda Brzoráda. Děje rodů von Herites, von Krziwanek, Delorme a Brzorád. online. [cit. 10.02.2024]. Dostupné z www.opredcich.cz Roku 1885 se Viktor spolu s bratry po smrti matky Anny stal spolumajitelem největších tkalcoven v Evropě založených Janem Faltisem v Nových Bukách a Trutnově a Krumlovského grafitového těžařstva. Vedoucím tuhodolů Krumauer Grafitwerke Brüder Porak und Graphitbergbau se stal Viktor Porák a byl jím až do vyčerpání jejích ložisek.
Zároveň roku 1885 bratři založili společnost Moldaumühle in Kienberg – Vltavský mlýn v Loučovicích. 4. března 1885 zde bratři Ernst a Viktor Porakové zahájili stavbu továrny na celulózu.Waldheimat. Budweis: Moldavia, 01.1925, 2(1), s. 8. Dostupné online Z Krumlova tam pak odešel Arnošt, vybudoval velmi úspěšný moderní papírenský závod a roku 1895 se po přátelské dohodě s bratry stal jeho jediným vlastníkem.Marschner Erhard Ing. grad.: Die Familie Porak und ihre Industriewerke in Kienberg,str.426 (in Der südböhmische Heimatkreis Kaplitz-Hohen- furth-Gratzen l (1986) str 424 – 433 Tehdy bratři zároveň ponechali Svatoňovickou přádelnu bratří Poráků Antonínovi Porákovi.,Národní listy 17.9.1895 č. 257, strana 6
Viktor Porák se takto stal roku 1895 jediným vlastníkem krumlovských tuhových dolů, které zažily vrchol těžby v letech 1897 – 1906, kdy těžařstvo vyváželo lisované bloky rafinované tuhy do Německa, Británie a Ameriky.Jakub Martin: Život na venkově v 19. století v regionu Český Krumlov , online dostupné z archivu Viktor Porák vedle těchto menších, ale dobře prosperujících dolů vlastnil též ložiska i menší podnik na Madagaskaru. Podnikový archiv zmiňuje i vývoz tuhy z Ceylonu, akvamarinu a turmalinu z Madagaskaru, či založení obchodní společnosti na Madagaskaru 1905–1915.Vysušilová Zdenka: Českokrumlovské závody na těžení tuhy bratří Poráků (1867-1923), inventář, 1967, SOA v Třeboni
Dále byly tuhové závody v Bruck an der Mur, kde společnost také těžila, neboť se v podnikovém fondu Českokrumlovských závodů na těžení tuhy bratří Poráků zachovaly: zápisy o nálezech tuhy, povolení k těžbě tuhy, inventář zařízení 1905–1911 či korespondence s odběrateli pily v Bruck an der Mur v letech 1889–1908.
Prokuristou firmy byl zeť Viktora Poráka advokát JUDr. Leo Prziborski-Voith-Herites.Die Zeit 24. Dezember 1911, str 22, onlineCompass – Finanzielles Jahrbuch 1923, Industrie und Handel, Band V. Tschechoslovakei, C. Berg. u. Hüttenwerke: I. Kohle, Eisen etc., Wien 1923, str. 212
Filantropie S bratrem Arnoštem byl Viktor činný v národním ruchu a oporou českému živlu v Krumlově. Jejich zásluhou zde vznikla Čtenářská Beseda a česká škola. Rovněž zásluhou obou bratří vznikl roku 1883 český peněžní ústav – Záložna, na obranu lichvou ohroženého obyvatelstva (až 20 % na krátkou lhůtu), v jehož výboru Viktor i Arnošt zasedali.Čapek F. M.: Český Krumlov, České Budějovice 1913, str. 470, 473Český Krumlov: studie kult. hist. a slovozpytná : (vznik, osazení, pojmenování a děj.). V Českých Budějovicích: Tiskem a nákladem J. Přibyla, 1910, s. 491. Dostupné online Roku 1888 se Viktor s bratrem Arnoštem přihlásili za ustanovující členy Národní Jednoty Pošumavské.Národní listy 8.6.1884, str 2Pošumaví: menšinový list : věstník Nár. Jednoty Pošumavské. V Praze: Ant. Hubka, 12.05.1903, 1(5), s. 114. Dostupné online
Dne 20. června 1918 se Viktor Porák stal čestným občanem města Českého Krumlova. Diplom je volně vložen do knihy čestných občanů města. Čestné občanství bylo uděleno jednohlasně v uznání jeho zvláštních zásluh o obec, s ohledem na jeho činnost člena obecního výboru a v uznání četné a vynikající sociální pomoci. Zvláště je uvedeno, jak vyšel obci vstříc při budování jatek, kdy jí „k tomu přenechal potřebné pozemky za výhodných podmínek, či jak opět zpřístupnil veřejnosti k použití svůj majetek – nádherný a zvláště příhodný Rabenstein – Havraní Skála“.Státní okresní Archiv Č. Krumlov. m-1. I.Č. 1387 – kniha čestných občanů Č. Krumlov Když se městské zastupitelstvo rozhodlo zřídit vlastní fond na podporu místních válečných invalidů, Viktor Porák na ustavující schůzi dotyčného výboru roku 1916 věnoval na tento účel 20 000 K.Deutsche Böhmerwaldzeitung. B. Krumau: Josef Wiltschko, 01.09.1916, 38(35), s. 277. Dostupné po přihlášení online Dále věnoval 100 K měsíčně na zajištění potravin pro místní chudé.Deutsche Böhmerwaldzeitung. B. Krumau: Josef Wiltschko, 22.06.1918, 40(50), s. . Dostupné po přihlášení online
U této příležitosti věnoval navíc Viktor Porak obci Krumlov na dobročinné účely částku 100 000 korun v pokladničních poukázkách z 8. rakouské válečné obligace.Pilsner Tagblatt 23. Oktober 1918, str 3, online
Šlechtictví Výnosem č. 198579 ze dne 2. června 1899 c. k. ministerstvo vnitra povolilo „Viktoru Porákovi a jeho bratrům a jejich manželským potomkům, aby uznaného uherského šlechtictví jakožto jednoduchého cizozemského šlechtictví i v obvodě království a zemí v říšské radě směli užívati a tedy Porak z Varny se jmenovati a psáti“.Ze spisu inv. č. 490 z pražského místodržitelství týkajícího se žádosti Viktora Poráka o uznání šlechtictví (České místodržitelství - všeobecná registratura: jednotlivé signatury, Národní archiv, Datace: 1856 – 1913, Manipulační období 1884-1900, Šlechtické záležitosti) Erb továrníka Viktora Poráka, kterého dle almanachu povýšil císař jako rytíře Řádu Železné koruny: V modrém štítu stříbrný lev s červeným jazykem drží v pravé tlapě hlavu Turka, vpravo mahoře zlatá hvězda, vlevo stříbrný půlměsíc. Turnajská přilba s točenicí (červenou, stříbrnou, modrou a zlatou) nese tři pštrosí pera, modré mezi červenými. Pokryvadla vpravo červeno-stříbrná, vlevo modro-zlatá.Vavřínek Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2024. Brandýs nad Labem, Martin, 2015, , str 347 Dle rozhodnutí soudu z roku 1902 se však při získávání dokumentů Viktor Porák stal obětí podvodného jednání Müllera z Mildenbergu, který se dopustil fals a padělků.Elznic Václav: Renobilitační procesy pražské, Ostrava, 1986, str. 10Národní politika 4.11.1902, str. 6-7 Viktor Porák tak nadále šlechtický přídomek na rozdíl od svého bratra Arnošta nepoužíval.
Zemský sněm Viktor Porák byl v letech 1895 – 1901 poslancem Českého zemského sněmu jako velkostatkář za volební stranu Strana konzervativního velkostatku – Partei des konservativen Grossgrundbesitzes – s řádným mandátem v I. kurii.. Roku 188 byl po volbě sněmem jmenován ministrem financí za člena odvolací komise pro daň z příjmů.Národní Listy 6.9.1898, strana 3 Bydliště během mandátu byla Černá 646/9, Praha 1 – Nové Město, Václavské náměstí 812/59, Praha 1 – Nové Město (kol. 1893).Navrátil Michael: Almanach sněmu království Českého (1895-1901), V Praze 1896 náhled|Obertor 26 - bydliště Viktora Poráka Viktor Porak zemřel jako vdovec 15. dubna roku 1932 v Českém Krumlově na adrese Horní Brána 26, kde i bydlel. Rozloučení proběhlo v budějovickém krematoriu.(Linzer) Tages-Post 23. April 1932, str 11, online
Rodina Bratři Viktora Poráka byli Alfons, Hugo, Anton a Arnošt Porák a byli spoluvlastníky firmy Krumlovské grafitové závody – bratří Porákové a papírenského závodu v Loučovicích pojmenovaného Vltavský mlýn - Moldaumühle in Kienberg. Manželkou Viktora Poráka byla Josza / Josefa rozená Rimay de Gidofalva, jejíž bratr Arthur Rimay di Gidofalva (*1865, Praha), obchodník s uměním, patřil spolu s baronem Adolfem Leonhardim, hrabětem Janem Harrachem, Gustavem Meyrinkem, Karel Weinfurterem, Juliem Zeyerem a Emanuelem z Lešehradu do pražské theosofické lóže U modré hvězdy.Karel Weinfurter: Jak se stal G. Meyrink okultistou in: Psyche, ročník 1932, str. 219
Odkazy Reference
Literatura Biographisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder, Autor: Heribert Sturm, Ferdinand Seibt, Slapnicka, online NAVRÁTIL, Michal. Almanach sněmu království Českého (1895-1901): s životopisy a podobiznami poslanců. Praha: E. Beaufort, 1896, s. . online
Kategorie:Čeští podnikatelé Kategorie:Čeští podnikatelé 19. století Kategorie:Podnikatelé z Českého Krumlova Kategorie:Poslanci českého zemského sněmu Kategorie:Čestní občané města Český Krumlov Kategorie:Narození 7. října Kategorie:Narození v roce 1852 Kategorie:Narození v Trutnově Kategorie:Úmrtí 15. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1932 Kategorie:Úmrtí v Českém Krumlově Kategorie:Muži