Oweniidae je čeleď kroužkovců, společně s čeledí Magelonidae utvářející sesterskou skupinu vůči všem ostatním zástupcům tohoto živočišného kmene.
Systematika Prvním popsaným zástupcem čeledi Oweniidae se stal druh Owenia fusiformis, jehož popisnou autoritu představuje Delle Chiaje (1844). Grube (1846) týž druh popsal pod dnes synonymizovaným pojmenováním Ammochares ottonis a toto jméno mylně využil Malmgren (1867) k vytyčení čeledi Ammocharidae. Teprve Rioja (1917) oba rody synonymizoval v rámci nově vytyčené čeledi Oweniidae a je pokládán za její popisnou autoritu.
Databáze WoRMs uvádí v rámci čeledi Oweniidae následující rody:
Galathowenia Kirkegaard, 1959 (= Psammocollus Grube, 1866) Myriochele Malmgren, 1867 (= Myrioglobula Hartman, 1967) Myriowenia Hartman, 1960 Owenia Delle Chiaje, 1844 (= Ammochares Grube, 1846; = Mitraria Müller, 1851; = Ops Carrington, 1865)
Čeleď Oweniidae byla tradičně řazena mezi sedivce (Sedentaria), avšak jen zřídkakdy se dočkala sdružování s jinými taxony kroužkovců. Rouse a Fauchald (1998) předpokládali příbuzenský vztah s kroužkovci řádu Sabellida, resp. vláknonošci. Konsensuální pohled k roku 2024, založený na velkém množství molekulárních markerů, klasifikuje čeleď Oweniidae společně s čeledí Magelonidae v rámci kladu Oweniida (= Pal[a]eoannelida), jenž představuje sesterskou skupinu vůči všem zbývajícím zástupcům kroužkovců.
Charakteristika náhled|Owenia caissara |upright 1.9 Čeleď zahrnuje méně než 50 vesměs menších druhů, dosahujících velikosti maximálně 100 mm. Tělo je protáhlé a válcovité, tvořené 20 až 30 články, jeho přední polovina může být tmavě pigmentovaná. Tito kroužkovci žijí v protáhlých rourkách, přičemž díky velkému množství malých háčků na neuropodiích bývá extrémně obtížné je z těchto rourek neporušené vytáhnout. Rourky obvykle pokrývají zrnka písku, úlomky lastur, spikuly houbovců nebo schránky dírkonošců (Foraminifera). Morfologie hlavové části je u zástupců čeledi Oweniidae značně rozmanitá: u rodu Myriochele se hlava podobá kulatému laloku bez zřetelného oddělení prostomia a peristomia, u rodu Galathowenia tvoří prostomium a peristomium tzv. hlavový límec, rod Myriowenia má pár rýhovaných palpů, rod Owenia má peristomium přetvořené do výrazné laločnaté „koruny“. Smyslové orgány jsou, vyjma očí rodu Galathowenie a Owenia, obecně špatně vyvinuty. Nervové provazce jsou intraepidermální.
Všechny známé druhy z čeledi Oweniidae žijí v moři, typicky v sedimentech do hloubek 200 m. Vyskytují se celosvětově, a to včetně arktického a antarktického regionu. V mělkých mořských sedimentech mohou zástupci čeledi Oweniidae dominovat, např. v Lamanšském průlivu dosahují populace Owenia fusiformis hustoty i více než 1000 jedinců/m2, byť rozšíření v prostoru a čase bývá extrémně nerovnoměrné. Potravu tito červi získávají z povrchových sedimentů anebo vodního sloupce. Samice Owenia fusiformis ročně kladou asi 70 000 vajíček, přičemž se dožívají až 4 let. Vývoj probíhá přes planktonní larvu mitrarii, jež se znatelně odlišuje od původní trochorofové larvy, a kombinuje znaky prvoústých a druhoústých živočichů; blastoporus se mj. pro prvoústé netypicky přetváří na řitní otvor. Segmentované tělo se vyvíjí uvnitř larvy jako „juvenilní rudiment“ a v průběhu tzv. „katastrofické metamorfózy“ dojde k odvržení velké části larválního těla a usazení juvenilního červa na dně. Podrobný popis ontogeneze rodu Owenia poskytli Wilson (1932) a Smart & von Dassow (2009).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Kroužkovci