Ignjat Bajloni (česky Ignác Bajloni, 20. června 1876 Bělehrad – 22. července 1935 Bělehrad) byl česko-srbský pivovarnický podnikatel, státní úředník a bankéř, v letech 1928 až 1934 guvernér Jihoslovanské národní banky, centrální banky Království Jugislávie, člen česko-srbského podnikatelského rodu Bajloni.
Životopis
Mládí Narodil se v Bělehradě jako prvorozený syn v rodině Jakuba (Jakova) Bajloniho a jeho manželky Marie, rozené Valuhové. Otec, vyučený bednář, pocházel z východočeské Litomyšle, rodina byla italského původu, matka pak byla rovněž českého původu a neteří známého bělehradského knihkupce. Rodina Bajloni, žijící v Srbsku od 50. let 19. století, zde vybudovala prosperující mlynářský a pivovarnický podnik, právě Jakub Bajloni byl majitelem a provozovatelem rodinného pivovaru. Ignjat studoval nejprve v Bělehradě, později pak vystudoval obchodní školu a maturitní kurz ve Vídni. Studia ukončil roku 1895, následně nastoupil do rodinného pivovaru Bajloni. náhled| Areál pivovaru Bajloni v Bělehradě|vlevo|211x211bod
Vlastní podnikání Po smrti otce Jakuba roku 1902 převzal vedení pivovaru a nadále jej vedl ke komerčním úspěchům. Pivovar patřil k jedněm z největších a nejznámějších podniků v zemi. Rovněž byl aktivním členem Sdružení bělehradských průmyslníků, Bělehradské průmyslové komory a také bankovních ústavů Národní banky Srbska (Narodna banka Srbije), kterou jeho otec roku 1884 spoluzakládal, dále Hypoteční banky či První chorvatské spořitelny v Bělehradě. náhled|236x236pixelů|Ignjat Bajloni v roce 1909
První světová válka Po vstupu Srbska do konfliktu s Rakouskem-Uherskem a rozpoutání první světové války působil jako delegát na srbském Ministerstvu války a po obsazení Srbska rakousko-uherskou armádou odešel s kabinetem do exilu na Britským impériem kontrolovaný ostrov Korfu u pobřeží Řecka. V dalších letech pracoval také ve službách zpravodajství a propagandy v zemích Dohody.
Jihoslovanská národní banka Po vytvoření Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Jugoslávie) se nadále angažoval ve věcech státního bankovnictví. V roce 1928 se stal viceguvernérem a od srpna téhož roku guvernérem Jihoslovanské národní banky, centrální banky státu a jeho podpis byl tedy tištěn na jugoslávských bankovkách. Ve funkci působil až do roku 1934.
Za své zásluhy byl v únoru 1932 československým prezidentem T. G. Masarykem vyznamenán Řádem Bílého lva II. třídy.
Úmrtí Ignjat Bajloni zemřel 22. července 1935 v Bělehradě. Byl pohřben na zdejším Novém hřbitově.
Rodina Spolu se svou ženou Jelenou měli čtyři děti: Milicu, Mariji, Jakova a Dimitrije.
Odkazy
Reference
Literatura
Magazín Svet pića (Svět nápojů), no. 30/31, prosinec 2008. Národní listy. Praha: Julius Grégr, 24. 7. 1935, 75(201), s. 2. ISSN 1214-1240. Dostupné online Prager Presse. Praha: Orbis, 6. 3. 1928, 8(66), s. 9. Dostupné online
Související články Jakub Bajloni Ignác Bajloni Češi v Srbsku
Externí odkazy
Diplomová práce Češi a Bělehrad 1918-1939
Jmenný rejstřík nositelů Československého řádu Bílého lva (1923–1990) na stránkách Archivu Kanceláře prezidenta republiky (PDF online)
Kategorie:Čeští podnikatelé 20. století Kategorie:Guvernéři centrálních bank Kategorie:Čeští bankéři Kategorie:Narození 20. června Kategorie:Narození v roce 1876 Kategorie:Úmrtí 22. července Kategorie:Úmrtí v roce 1935 Kategorie:Srbští podnikatelé Kategorie:Češi v Srbsku Kategorie:Čeští pivovarníci Kategorie:Pivovarníci Kategorie:Češi italského původu Kategorie:Lidé z Bělehradu Kategorie:Narození v Bělehradě Kategorie:Úmrtí v Bělehradě Kategorie:Pohřbení na Novém hřbitově v Bělehradě Kategorie:Srbové českého původu Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva II. třídy Kategorie:Muži