Dům U Zlatého jednorožce, Dům U Červených dveří, také Mandovský dům je románsko-gotický měšťanský dům, přestavěný v období baroka, situovaný na nároží Staroměstského náměstí čp. 548/I, Železné ulice 1 a Kamzíkové 5, v Praze na Starém Městě, od roku 1958 chráněný jako kulturní památka.[Památkový katalog https://pamatkovykatalog.cz/dum-u-zlateho-jednorozce-15686762]
Historie a architektura Nejstarším dokladem o stavbě kamenného domu v románském slohu je zdivo sklepa ze 2. poloviny 12. století, dvě prostory z opukového kvádříkového zdiva s valenými klenbami, které zdokumentoval stavebně historický průzkum v 50. letech 20. století. V druhé románské stavební etapě v 1. polovině 13. století byla síň nově zaklenuta na střední pilíř. Dům byl pravděpodobně věžový a tvořil součást dvorce. Dvorec byl později rozdělen na dva domy, první severní do Staroměstského rynku a druhý do Železné ulice. Po roce 1419 oba domy zase spojil jeden majitel.
První písemná zpráva, kterou lze bezpečně vztáhnout k tomuto domu, pochází z roku 1315, kdy Nicolaus Geunher a jeho druhové zaplatili za dům markraběti 40 kop zlatých; v roce 1332 se připomíná Kateřina Geunherova, která ustanovila plat za spásu duše svého zemřelého bratra Jeklina Geunhera.TEIGE, I., 1910, s. 549-550. Rodina Geunherových vlastnila dům až do roku 1346 v osobě Václava Geunhera, později opata kláštera v Litomyšli.
Po roce 1483 oba domy koupil utrakvistický biskup Augustin Lucián z Mirandoly. Další majitel si dal dům přestavět v pozdně gotickém slohu, autorem byl Matěj Rejsek, vytesal mj. sedlový portálek v průjezdu. Letopočet na svorníku klenby v průjezdu datuje ukončení stavby jeho stavby k roku 1496. Na závěr goticko-renesanční přestavby z roku 1523 došlo k vybudování dvorního křídla do Kamzíkové ulice.
Barokní úpravy podnikl Humprecht Jan Černín z Chudenic, počínaje opěrnými pilíři z roku 1655, v roce 1672 se připomínají stavitel Giovanni Domenico Canevalle a kameník Giovanni Antonio Pozzo. Z té doby pocházejí klenby síní v přízemí.
Hlavní barokní proměnu domu navrhl František Maxmilián Kaňka zvýšením o jedno patro, novou fasádou a zdobným portálem, který se nedochoval.VLČEK, 1996, s. 365 Hlavní fasáda třípatrového do Staroměstského náměstí je čtyřosá, štuková výzdoba nad okny (suprafenestry) sestává z říms a maskaronů v prvním a druhém patře. Mohutný trojboký štít s oválným okénkem uzavírá korunní římsu domu.
Další úpravy z 19. století vedly jen k redukci dosavadní dekorace a úpravám, výkladců krámů.
Osobnosti Karel Havlíček Borovský zde bydlel v letech 1838–1839. Bedřich Smetana zde roku 1848 otevřel svou hudební akademii, jak připomíná litinová pamětní deska na fasádě. František Němec, hudebník, který zde spolu s B. Smetanou pořádal hudební večery.
Galerie
Odkazy Reference
Literatura TEIGE, Josef: Základy starého místopisu pražského I/1. Staré Město. Praha 1910, s. 549-568 TOMEK, Václav Vladivoj: Dějepis města Prahy, II.díl, 2. vyd. Praha 1892, s. VLČEK, Pavel a kol.: Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov''. Praha : Academia, 1996, s. 364-365.
Externí odkazy
U Zlatého jednorožce Kategorie:Barokní domy v Praze Kategorie:Národní kulturní památky v Praze Kategorie:Kulturní památky na Starém Městě (Praha) Kategorie:Stavby na Starém Městě (Praha) Kategorie:Kamenné stavby v Praze Kategorie:Staroměstské náměstí Kategorie:Stavby Františka Maxmiliána Kaňky