Pavel Orna (* 29. června 1951Orna Corporation, v.o.s., Úplný výpis z obchodního rejstříku, přístup 14. 2. 2024) je český podnikatel. Známý je jako někdejší vydavatel deníku Expres a průkopník českého bulvárního žurnalismu, jako majitel desítek domů na Kladně nebo jako stavitel a provozovatel historizujícího hradu v Červeném Újezdu s muzeem českého venkova.
Životopis Na grafické škole se vyučil ručním sazečem. Po škole v polovině sedmdesátých let ve 25 letech nastoupil do jednoho nakladatelství jako pomocně technický redaktor. Žil s rodiči na Petřinách. Večerně si udělal vysokou školu. Pak dělal výtvarného redaktora, vedoucího výtvarného oddělení a šéfa obchodního odboru.
Po roce 1989 spolu s několika redakčními kolegy získal v privatizaci nakladatelství Novinář, v němž předtím pracoval jako redaktor a poté ředitel. V něm pak dál vydávali několik známých časopisů a především deník Expres, vše spíše bulvárního zaměření. Oficiálně však všude figurovalo jméno jeho manželky. Expres je označován za první bulvární deník v tehdejším Československu.Ondřej Vyhnanovský: Mediální krajina na Kladensku v letech 1990–2000, diplomová práce, Praha, 2012, Univerzita Kralova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. K celostátnímu Expresu přibyl i regionální Kladenský expres. Protože Poštovní novinová služba jeho distribuci bojkotovala, prodávali jej v Praze a okresních městech kameloti, kteří si pro výtisky jezdili do Prahy. Téměř celý rok 1990 neměl konkurenci a výše nákladu i zisků z reklamy prudce rostla. Dále vydával další regionální mutace Expresu a od prosince 1990 do dubna 1991 v Kladně vydával deník Severní DaR (dobře a rychle). Kromě deníku vydávali i například Rodokapsy. Údajně se o něj zajímali poslanci, divili se, jak může jeden člověk ovládat tolik tištěných periodik, a báli se, že příliš ovlivní myšlení společnosti. Někteří z nich po něm prý i šli, ale nic na něj nenašli. Někteří ho chtěli koupit, ale brzy poznali, že je neprodejný. Když se na trhu objevil konkurenční Blesk, Orna v polovině 90. let nakladatelství výhodně prodal zahraničnímu vydavateli. Podmínku bylo, že převezme všechny redaktory a podobu dvou let se jich nezbaví.
Po prodeji nakladatelství začal na Kladně skupovat domy po celém Kladně, zejména na pěší zóně, rekonstruovat je a výhodně je pronajímat. Kladnu se kvůli tomu také přezdívalo Ornov.Jaroslav Kučera: Pokecat, slušně se opít, prožít trochu intimity, Respekt, 10. 2. 2021 Snažil se dávat městu návrhy na oživení centra Kladna, ale s reakcemi nebyl spokojen a postěžoval si na to, že na radnici je málo tvůrčích lidí, kteří by s dobrými nápady dokázali prorazit.Pavel Orna: Podnikatel by neměl být v obci politikem, E15, rozhovor, datum a autor neuvedeny, uvedení jako exkluzivní rozhovor pro Sedmičku. Na adrese http://www.sedmicka.cz/praha-a-stredni-cechy/clanek/pavel-orna-podnikatel-by-nemel-byt-v-obci-politikem-18335 (již nedostupné) bylo zveřejněno údajně v roce 2009, jako autor uveden Jan Murárik V Ornových domech sídlily mnohdy prodejny Asiatů a herny. Vysvětloval to tím, že město nereagovalo na jeho nabídku uvolnit některé komerční prostory pro kavárny, restaurace, cukrárny. V rozhovoru pro Sedmičku deklaroval svoji snahu vytvořit z pěší zóny pěkné kladenské korzo, z nějž by postupně měly zmizet herny i prodejci podřadného textilu. Za doménu své podnikatelské činnosti označil obchody a restaurace. Pavel Orna vlastní spolu s manželkou 40 procent společnosti Orna Corporation, zbylí tři společníci mají každý pětinový podíl. V únoru 2024 společnost Orna Corporation nabízela soubor více než 30 bytových domů v centru Kladna prostřednictvím agentury M&M reality na prodej za 638 milionů korun, 6 budov společnost rozprodala již předchozího roku. Podle sdělení zástupce realitní kanceláře je panu Ornovi už přes 70 let, nemovitosti vlastní déle než 30 let a proto se rozhodl, že je chce prodat a rozdělit se se společníky a svými potomky. Město vyjádřilo zájem odkoupit památkově chráněný dům, ve kterém má své informační centrum.Část centra Kladna je na prodej. Za 32 domů chce podnikatel přes 600 milionů, iDnes.cz, 14. 2. 2024, ČTK, iDnes
O domech na pěší zóně, které skoupil, říkal, že byly bolševikem určeny k demolici, že v nich žili jenom cikáni a ti je totálně zdevastovali. Na rekonstrukční práce, nejhorší rumařinu, zaměstnal i stovky Romů. Trvalo mu prý dlouho, než se naučil s nimi a jejich mentalitou pracovat, například mu sami poradili, že jim nesmí vyplácet mzdu předem. Říká, že s nimi vychází, protože se nad ně nepovyšuje.
V 90. letech přišel s nápadem, že by si pronajal hrad Křivoklát a pořádal tam pro návštěvníky středověké hry. Návrh byl ředitelstvím zamítnut a Orna reagoval tím, že si tedy postaví hrad doma na zahradě. Během několika let (v roce 2001) vybudoval v Červeném Újezdě gotický vodní hrad. Součástí hradu je muzeum českého venkova, které má přiblížit život mezi 17. a 20. stoletím, v zahradě je skanzen s replikami dobových staveb.
Zastával názor, že podnikatel by neměl v obci, kde podniká, být politikem. V Červeném Újezdě byla po tři volební období místostarostkou jeho manželka.
Reference
Kategorie:Čeští podnikatelé