Josef Vilém Arnošt kníže z Fürstenberg-Stühlingenu (německy Joseph Wilhelm Ernst zu Fürstenberg-Stühlingen; 13. dubna 1699 Augsburg – 29. dubna 1762 Vídeň) byl německo-rakouský šlechtic a 5. panující kníže z Fürstenbergu.
Raný život náhled|vlevo|Zcela vlevo Josef Vilém Arnošt a jeho (první) manželka Marie Anna, hraběnka z Valdštejna při zásnubách Marie Josefy z Waldburgu (1731–1782) s knížetem Josefem Václavem z Fürstenbergu (1728–1783) v roce 1748 (detail), autor Joseph Esperlin. Josef Vilém pocházel z německého rodu Fürstenbergů. Narodil se jako druhý syn lankraběte Prospera Ferdinanda z Fürstenberg-Stühlingenu (1662–1704) a jeho manželky hraběnky Anny Žofie Eusebie z Königsegg-Rothenfelsu (1674–1727). Po brzké smrti otce převzal poručnictví jeho strýc Antonín Egon z Fürstenberg-Heiligenbergu (1656–1716).
Dne 2. prosince 1716 byl Josefovi císařem Svaté říše římské Karlem VI. udělen dědičný titul říšského knížete.
Dne 30. srpna 1735 ho císař Karel VI. jmenoval do úřadu hlavního císařského komisaře, který převzal po svém strýci, Frobenu Ferdinandovi z Fürstenberg-Mößkirchu (1664–1741).
V roce 1739 ho císař Karel jmenoval rytířem Řádu zlatého rouna.
Marie Terezie ho v roce 1740 z úřadu odvolala, ale roku 1742 ho nově zvolený císař Karel VII. znovu jmenoval. Navíc se stal nejvyšším hofmistrem nového císaře, čož vedlo k tomu, že byla jeho manželka v roce 1743, vyhoštěna z Čech, poté co rakouská vojska zemi dobyla zpět.
Jako diplomat císaře Karla VII. se Josef při různých příležitostech pokoušel o mírová jednání mezi Bavorskem a Rakouskem a po smrti Karla VII. v roce 1745 vedl jednání s představitelem Rakouska hrabětem Rudolfem Josefem z Colloreda, což vedlo k Füssenskému příměří. Josef byl nařčen z přílišných ústupků při jednáních o českém majetku své manželky.
Nový císař František I. Štěpán znovu jmenoval Josefa hlavním komisařem, ale jako spolukomisaře mu udělil Habsburkům loajálního barona Karla Josepha von Palma.
Když smrtí Karla Bedřicha vyhasla v roce 1744 rodová linie Fürstenberg-Mößkirch, sjednotil Josef Vilém všechny fürstenberské země ve Švábsku a zavedl jednotnou správu, čímž se stal de facto zakladatelem knížectví.
Josef Vilém z Fürstenbergu přenesl své sídlo do Donaueschingenu u pramene Dunaje, načež se stávající osada proměnila na město.
Titul Po dědictví majetku vymřelé heiligenberské a mößkirschské větve zněl Josefův titul kníže na Fürstenbergu, lankrabě v Baaru a Stühlingenu, hrabě na Heiligenbergu a Werdenbergu, svobodný pán na Gudelfingenu, Werenwagu, Immendingenu, Vitorazi a Křivoklátě.
Manželství a potomstvo náhled|vlevo|Josefova druhá manželka Marie Anna z Wahlu Dne 6. června 1723 se oženil s hraběnkou Marií Annou z Waldsteinu (22. 2. 1707 – 12. 11. 1756 Vídeň), dědičkou Křivoklátu, dcerou Jana Josefa z Waldsteinu (1684–1731) a Eleonory Marie z Waldsteinu (1687–1749). Manželé měli sedm dětí, tři syny a čtyři dcery, jeden syn zemřel v dětském věku:
1. Josef Václav (1728 Praha – 1783 Donaueschingen) 2. Karel Egon I. (1729 Praha – 1787 tamtéž), ženatý s hraběnkou Marií Josefou ze Šternberka (1735–1803), byl otcem Karla Aloise z Fürstenbergu 3. Marie Augusta Josefa (1731–1770), abatyše na Hradčanech 4. Marie Henrieta Josefa (1732–1772), provdaná za Alexandra Ferdinanda, 3. knížete z Thurnu a Taxisu, měli potomky 5. Marie Emanuela Žofie (1733–1776), karmelitka v klášteře v Praze s řeholním jménem Emanuela Josefa od Srdce MariinaStrahovská knihovna, rukopis signatura DV I 31. 6. Marie Terezie Josefa (1736–1774)
Dne 4. ledna 1761 se oženil s o 37 let mladší hraběnkou Marií Annou von der Wahl (22. 9. 1736 – 21. 3. 1808 Meßkirch), toto manželství však zůstalo bezdětné.
Vývod z předků
Odkazy Reference
Externí odkazy
Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
Josef Vilém Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Německá knížata Kategorie:Narození v roce 1699 Kategorie:Narození 13. dubna Kategorie:Narození v Augsburgu Kategorie:Úmrtí v roce 1762 Kategorie:Úmrtí 29. dubna Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži