Hluchová (), je část obce Nýdek v okrese Frýdek-Místek, je její největší sídelní jednotkou. Nachází se v údolí potoka Hluchová a na svazích, které jí obklopují, hraničí na jedné straně s Čantoryjským hřbetem a na straně druhé s hřebenem Polední, Hrbelu, Loučky a Filipky.

Historie

První písemná zmínka o Nýdku pochází z roku 1430, kdy byla ves prodána Petrovi Nýdkovi, uváděnému v prameni jako Petir Nitken. Od jeho jména se pravděpodobně odvozuje název obce.

Dnešní územní vymezení Hluchové se liší od jejího historického katastru. Území současných základních sídelních jednotek Hluchová, Velký Sošov a Filipka v minulosti tvořilo jeden celek označovaný jako Hluchová. Již z roku 1722 je doloženo pojmenování „louka v Hluchové pod Sošovem“ (Wiese in der Glochowa unterm Soshaw), které souviselo s pasteveckými salašemi a osadami v místním údolí. Název v podobě Hluchová je poprvé doložen v roce 1823.

Na základě rozhodnutí správy statků Těšínské komory byla Hluchová v letech 1835–1869 samostatnou vsí. Podle údajů z období 1801–1838 náležely do jejího historického katastru salaše Plaski groin (Plaský gruň), Gross Schaschow (Velký Sošov), Klein Schaschow (Malý Sošov), Gross Stoźek (Velký Stožek), Klein Stoźek (Malý Stožek) a Lonczka I a II (Loučka I a II). Ke vsi dále patřilo 27 chalupnických usedlostí, 20 luk a dvě pastviny. Na salaších pracovalo 53 horalů, z nichž 19 vlastnilo chalupu. V roce 1837 se zde chovalo 495 ovcí a 155 kusů rohatého dobytka.

Většina obyvatel byla evangelického vyznání a navštěvovala sbory v Návsí nebo ve Visle, která dnes leží v Polsku. Katolíci docházeli do farností ve Vendryni, Jablunkově a ve Visle. Před zřízením místních škol na Kolibiskách a v osadě Zimný navštěvovaly děti evangelickou školu v Nýdku; některé docházely také do školy ve Visle. Podle záznamů vrchnostenských úředníků hovořili místní pastevci a salašníci výhradně slezským nářečím.

Od poloviny 19. století docházelo k výkupu pastvin a nucenému zalesňování řady lokalit. Pastevectví a salašnictví postupně ztrácely na významu a část obyvatel se stěhovala za obživou do níže položených částí Nýdku a okolních obcí.

Hospodářské poměry a způsob obživy obyvatel ovlivnil také rozvoj průmyslu v 18. a 19. století. Významným zdrojem příjmů byla těžba dřeva. Na Kolibiskách byl vybudován klauz, který umožňoval regulovat průtok vody v potoce Hluchová pro plavení dřeva. Již koncem 18. století byla v Nýdku objevena železná ruda, jejíž těžba se stala dalším zdrojem obživy místních obyvatel. Koncem 19. století začala těžba stagnovat a obyvatelé stále častěji docházeli či dojížděli za prací do hutí na Těšínsku, zejména do Třince, i do míst na území dnešního Polska.

V první polovině 20. století zasáhly do vývoje obce válečné konflikty a změny státní příslušnosti. Po první světové válce (1914–1918), rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československa v roce 1918 se Těšínsko stalo předmětem československo-polského územního sporu. Jeho součástí byla také sedmidenní válka v roce 1919. V roce 1938 byl Nýdek spolu s částí československého Těšínska připojen k Polsku. Po vypuknutí druhé světové války v roce 1939 bylo toto území začleněno do nacistického Německa. V roce 1945 se obec opět stala součástí Československa.

V poválečném období pokračovala modernizace Nýdku. Byla obnovena činnost místní samosprávy a škol, zavedena pravidelná autobusová doprava a prováděna elektrifikace i opravy a asfaltování místních komunikací. Významná část obyvatel dojížděla za prací do Třineckých železáren a Ostravsko-karvinských dolů. Další změny politických a správních poměrů přinesl pád komunistického režimu po sametové revoluci v roce 1989.

Zaniklé objekty

Polská škola v Hluchové na Kolibiskách – v současnosti hospůdka KOLIBISKA. Česká škola v Hluchové na Kolibiskách – v současnosti objekt ve správě DDM Třinec. Lomosíkova chata – zaniklá chata pod vrcholem Velký Sošov. Bojkova chata – zaniklá chata na vrcholu Filipky. Halamova útulna – zaniklá chata v osadě Zimný (již v katastru Návsí). Chata Plenisko (lovecký zámeček) – zaniklá chata arcivévody Albrechta Fridricha Rakousko-Těšínsého. Klauz Hluchová (splavovací nádrž) – v současnosti vodní nádrž Hluchová.

Odkazy Reference

Litaratura

Externí odkazy

Kategorie:Části obcí v Moravskoslezském kraji Kategorie:Sídla v Podbeskydské pahorkatině Kategorie:Sídla ve Slezských Beskydech Kategorie:Nýdek