Jezuitská škola byla postavena v letech 1701–1708 v rámci výstavby vysokoškolského areálu, který jezuité v Olomouci postupně budovali na přelomu 17. a 18. století. Budova v barokním stylu v sousedství kostela Panny Marie Sněžné je zapsána na seznamu chráněných kulturních památek České republiky. Od roku 1959 je ve správě Vlastivědného muzea, které do ní umístilo muzejní sbírky a část odborných pracoven. Stálá expozice Příběh kamene v suterénu budovy představuje exponáty z oblasti geologie, archeologie a lapidária.
Historie Základní kámen ke stavbě školy byl položen 11. května 1701. Za autora projektu bývá tradičně považován Giovanni Pietro Tencalla. Vedením stavby byl pověřen olomoucký stavitel Adam Glöckel a po jeho smrti ji v roce 1708 dokončil jeho syn Lukáš. Autorem kamenických prací, významně dotvářejících monumentální průčelí, byl olomoucký kameník Václav Render. Nástěnné malby, z nichž se dochovaly jen malé fragmenty v aule a divadelním sále, provedl Jan Kryštof Handke kolem roku 1735.
Vyučování v nové škole bylo zahájeno v roce 1710. Po zrušení jezuitského řádu byla budova využívána od roku 1773 c. k. studijním fondem. V roce 1879 budovu převzala armáda. Pod názvem Stará dělostřelecká kasárna, po vzniku Československa Husitská kasárna, fungovala až do roku 1959, kdy budovu získalo do své správy Vlastivědné muzeum v Olomouci jako depozitář pro své sbírky.
V letech 2005– 2008 proběhla rozsáhlá oprava celého objektu za cca 120 mil. Kč. Značná část nákladů byla kryta příspěvkem z Fondů EHP a Norska. V roce 2013 byla v klenutých prostorách přízemí otevřena expozice Příběh kamene. Návštěvníkům je přístupná v měsících květen–září.
Popis vlevo|náhled|Lomená galerie na nároží bývalé jezuitské školy Dvoutraktový, třípatrový objekt o čtyřech křídlech tvoří nároží Denisovy a Univerzitní ulice v bezprostřední blízkosti kostela Panny Marie Sněžné. Zadní dvoupatrové křídlo objektu, které je kolmo postaveno na hradby, vytváří na ploše pozemku dva dvory. Křídlo do Denisovy ulice má 5 okenních os a samostatný vstupní portál do prvního dvora s chodbou v patře, původně spojující školu s kůrem kostela Panny Marie Sněžné. K portálu lemovanému dvojicí toskánských sloupů vede schodiště, spojovací krček je ukončen štítem završeným šiškou. Průčelí je hladké se zachovaným kamenným ostěním oken. Křídlo do Univerzitní ulice je jednou zalomené, třípatrové o 9 okenních osách jednoduchých a dvou zdvojených, pod nimiž se nachází původní vstupy do suterénu objektu. Fasáda je členěná zdvojenými pilastry s volutovými hlavicemi, okna zdobena pískovcovými šambránami a nadokenními římsami. Na parapetech oken v 2. podlaží jsou osazeny kuželkové balustrády. Střechy všech traktů jsou sedlové. Při celkové opravě počátkem 21. století fasáda získala původní modrobílou barvu. Fasáda má podnož z režných kamenných kvádrů, zakončenou kordonovou římsou. V severozápadním nároží je klenutý průchod pro pěší, jehož stěny jsou využívány pro street artovou tvorbu (tzv. lomená galerie). Z Univerzitní ulice je v podnoži prolomeno několik sklepních oken a také vchod do expozice Příběh kamene.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Expozice Příběh kamene
virtuální prohlídka
Kategorie:Jezuitské domy v Česku Kategorie:Jezuitské stavby v Olomouci Kategorie:Školy v Olomouci Kategorie:Kulturní památky v Olomouci Kategorie:Barokní stavby v Olomouckém kraji