Barbara König (česky také Barbara Königová, 9. října 1925 Liberec – 22. října 2011 Dießen am Ammersee, Bavorsko), byla německá spisovatelka, rozhlasová dramatička a scenáristka.

Život Barbara Königová byla německo-česko-maďarského původu a vyrůstala v dvojjazyčném prostředí v Liberci, kde dokončila maturitu. Když se zamilovala do ukrajinského lékaře, který se měl naučit německy, byla v letech 1944/45 umístěna gestapem na šest měsíců do „ochranné vazby“. Po skončení války se jí podařilo uprchnout do Bavorska. V letech 1947 až 1950 pracovala jako novinářka pro německou tiskovou agenturu a pro Die Neue Zeitung. V roce 1949 se stala členkou Gruppe 47, kterou inicioval Hans Werner Richter.V tomto vlivném literárním okruhu bylo jen několik žen, například Ilse Aichinger a Ingeborg Bachmann. Do Spojených států amerických, kde začala studovat novinovou vědu a tvůrčí psaní, přišla v roce 1950 na stipendium, V letech 1951 až 1953 byla redaktorkou časopisu „Kontakt“.

Od roku 1958 byl „spisovatelkou na volné noze“. V roce 1975 byla hostující profesorkou na University of Texas. Byla členkou PEN centra Spolkové republiky Německo, také členkou Akademie der Wissenschaften und der Literatur, česky: Akademie věd a literatury (1981–1984 místopředsedkyně), Bayerische Akademie der Schönen Künste ( česky: Bavorské akademie výtvarných umění) a Sudetendeutsche Akademie der Wissenschaften und Künste (česky: Sudetoněmecká akademie věd a umění). Naposledy žila v Dießen am Ammersee

Literární tvorba Barbara Königová psala rozhlasové hry, eseje a výpravnou prózu. Její nejznámější romány jsou Die Personenperson a Schöner Tag, dieser 13.

Román Die Personenperson je považován za významné a přesvědčivé dílo, které autorku velmi proslavilo, vyneslo jí dvě ceny; román recenzovali mimo jiné Karl Krolow a Heinrich Vormweg. V této knize se hlavní hrdinka odráží v mnoha dalších postavách jako varianty svého já a jako mnohonásobná osobnost odhaluje ve svých příbězích skutečný charakter hlavní hrdinky – ženy, která usiluje o svou emancipaci. To je popsáno zábavným a poetickým způsobem.

Její román Schöner Tag, dieser 13 z roku 1973 také popisuje proces sebeobjevování. Vypravěčka v první osobě, autorka, pomocí deníkových záznamů popisuje své manželství, jeho selhání a lásku k jiným mužům. Bez peněz se snaží přežít v Paříži, kde se setkává s Günterem Grassem a Paulem Celanem – je to velmi autobiografická kniha, která podává zprávu o jejích pokusech psát a snaze najít jasno v sobě samé.

Dílo

Knihy (výběr)

Das Kind und sein Schatten. Erzählung. Hanser, München 1958 (1984 als Ullstein Tb. 26103. ) Kies. Roman. Hanser, München 1961 (1980 als Ullstein-Tb. Nr. 26029. ) Die Personenperson. Roman. Hanser, München 1965 (zuletzt: DTV, München 2003. ) Spielerei bei Tage. Erzählungen. Hanser, München 1969 Schöner Tag, dieser 13. Ein Liebesroman. Hanser, München 1973.

Der Beschenkte. Roman. Hanser, München und Wien 1980.

Rozhlasové hry

Abschied von Olga (1969) Böhmische Gänse (1970) Ich bin ganz Ohr (1971) Dreimal Zeit (1973) Ich und ihr, die ich mal war (1976)

Filmy

1969: Abschied von Olga (televizní film) 1979: Die Magermilchbande (TV seriál, dvě epizody)

Ocenění (výběr) 1994: Záslužný kříž na stuze Spolkové republiky Německo

2005: Bavorský řád za zásluhy

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Martin Gregor-Dellin und Heidi Zimmer: König, Barbara. In: Handbuch der deutschen Gegenwartsliteratur nach 1945. Nymphenburger, München 1990, P.E.N. Zentrum Deutschland: Autorenlexikon 2000/2001. Peter Hammer, Wuppertal 2000, Franz Lennartz: Barbara König. In: Deutsche Schriftsteller des 20. Jahrhunderts im Spiegel der Kritik. Bd. 2. Kröner, Stuttgart 1984, 1273–1276,

Kategorie:Německé spisovatelky Kategorie:Narození 9. října Kategorie:Narození v roce 1925 Kategorie:Narození v Liberci Kategorie:Úmrtí 22. října Kategorie:Úmrtí v roce 2011 Kategorie:Úmrtí v Bavorsku Kategorie:Ženy