náhled|309x309pixelů|Koloběh uhlíku v přírodě. Černá čísla udávají v miliardách tun (gigatunách = Gt), kolik uhlíku je uloženo v různých rezervoárech. Fialová čísla udávají, kolik uhlíku se přesunuje danými směry každý rok. Do sedimentů v tomto diagramu není započítáno přibližně 70 Gt uhličitanů a kerogenů.
Ellen Druffel (Ellen Rodriguez Mary Druffel, také uváděna Ellen R.M. Druffel) je americká oceánografka a izotopová geochemička známá svým výzkumem pomocí radiokarbonové metody datování při sledování mořských procesů. Tato chemicko-fyzikální metoda je založena na výpočtu stáří z poklesu počtu atomů radioaktivního izotopu uhlíku 14C v původně živých objektech. Radioaktivní izotop uhlíku má poločas přeměny 5730 roků a měřením jeho zastoupení ve zbytcích mrtvých těl lze proto odhadnout jejich stáří. náhled|309x309pixelů|Paleoklimatologie zkoumá vývoj teploty na Zemi (graf od 500 miliónů let až po současnost) Ellen se při svém výzkumu zaměřuje na dvě oblasti – koloběh uhlíku v mořské organické hmotě a paleoklimatické záznamy korálů:
Koloběh uhlíku je část biogeochemického cyklu, při kterém dochází k výměně uhlíku mezi biosférou, pedosférou, geosférou, hydrosférou a atmosférou Země. Paleoklimatologie je vědní disciplína studující klimatické změny a kolísání klimatu Země. Právě korály, které podle odhadů pokrývají asi 284 300 km² mořského dna, jsou velmi vhodné pro její studium.
Ellene je autorkou nebo spoluautorkou více než 180 publikací z oboru oceánografie a geochemie.
Kariéra V roce 1975 získala Ellen bakalářský titul v oboru chemie na Loyola Marymount University v Los Angeles v Kalifornii.
V roce 1980 získala doktorát z chemie na katedře chemie na Kalifornské univerzitě v San Diegu, kde byl jejím školitelem americký fyzikální chemik a jaderný fyzik rakouského původu Ph.D. Hans Suess (1909–1993, vnuk rakouského geologa Eduarda Suesse).
Nyní (2020) je Ellen profesorkou na katedře Fred Kavli Endowed Chair v oboru vědy o zemských systémech na Kalifornské univerzitě v Irvine (UCI nebo UC Irvine). Je jednou ze zakládajících členek této katedry.
Výzkum náhled|186x186pixelů|Hlavní zdroje rozpuštěného organického uhlíku v oceánech (Dissolved Organic Carbon - DOC)
Ellen se při svém výzkumu zaměřuje na dvě oblasti – koloběh uhlíku v mořské organické hmotě a paleoklimatické záznamy korálů. V obou oblastech provedla se svými kolegy mnoho výzkumných prací. Zde jen několik příkladů těchto prací.
Koloběh uhlíku v mořské organické hmotě náhled|238x238pixelů|Změny koncentrace rozpuštěného organického uhlíku (Dissolved organic carbon - DOC) se vzrůstající hloubkou oceánu. Refractory - stabilní, Labile - labilní.
Vliv mořského sedimentu na fázové dělení a izotopický obsah říčního rozpuštěného organického uhlíku Omezení izotopů uhlíku při degradaci (chemický rozklad) a sekvestraci (ukládání uhlíku) organické hmoty v okrajových mořských sedimentech ovlivněných řekou Koloběh uhlíku v extrémním prostředí sedimentu Severního ledového oceánu Rozpuštěný organický radiokarbon ve východním Tichém oceánu a jižních oceánech Rozpuštěný organický radiokarbon v západním Indickém oceánu
Paleoklimatické záznamy korálů Paleoklimatologie používá radiokarbonu (14C) jako mocného datovacího nástroje pro určení časové posloupnosti a výpočtu stáří původně živých organismů. Výzkum množství 14C odhalil například míšení oceánů v minulosti. Provedený korálový radiokarbon odhalil variabilitu oscilace severního Tichého oceánu. Provedený korálový radiokarbon odhalil variabilitu v Jihočínském moři během posledních 500 let. Radiokarbonové metody byly použity pro odhalení následků výbuchů testovacích povrchových termonukleárních zbraní na Marshallových ostrovech v roce 1946.
Ocenění V roce 1990 obdržela medaili Jamese B. Macelwana od Americké geofyzikální unie. V roce 2001 se stala členkou Americké asociace pro pokrok ve vědě. V roce 2004 jí byla udělena cena Ruth Patrickové od Americké limnologické a oceánografické společnosti. Tato cena se uděluje za vynikající výzkum vědce v oblasti aplikace základních principů vodní vědy k identifikaci, analýze a řešení důležitých problémů životního prostředí. Cena jí byla udělena za její trvalý kritický přínos ke složení a stáří rozpuštěného, částicového a sedimentárního uhlíku a za další pochopení procesů, které řídí osud a distribuci oceánského uhlíku, a důležitou roli, kterou oceány hrají v globálním toku uhlíku. V roce 2009 se stala členkou Oceánografické společnosti V roce 2016 jí byla udělena medaile Rogera Revelleho od Americké geofyzikální unie. V roce 2020 byla zvolena do Národní akademie věd.
Vybrané publikace
Reference
Související články Radiokarbonová metoda datování Paleoklimatologie Oceánografie Koloběh uhlíku
Kategorie:Narození v roce 1953 Kategorie:Oceánografky Kategorie:Chemie životního prostředí Kategorie:Ženy Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Geochemici Kategorie:Američané 21. století Kategorie:Americké vědkyně Kategorie:Absolventi Kalifornské univerzity v San Diegu Kategorie:Američtí klimatologové