Karel Eichler (7. října 1921, Praha – 9. února 1999, Praha) byl český spisovatel, autor experimentálních próz, dovedených k až patafyzickému absurdnu. K jeho oblíbeným žánrům patřily apokryf, parodie a persifláž.
Roku 1942 odmaturoval na Masarykově gymnáziu v Praze. Protože vysoké školy byl uzavřeny, přihlásil se na dramatické oddělení pražské konzervatoře, kam chodil až do konce války. Po ní studoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, ale nedokončil ji a pracoval pak jako pomocný dělník. Byl povolán k pomocným technickým praporům, kde se zhoršil jeho zdravotní stav. Onemocněl tuberkulózou a dva a půl roku strávil v různých sanatoriích. V roce 1959 mu byl přiznán invalidní důchod. Ke konci 50. let začal literárně publikovat, zejména v Sešitech pro mladou literaturu, Orientaci, Literárních novinách, Světu práce a Svobodném slovu. Roku 1966 vydal svůj knižní debut, poté stihl během pražského jara vydat ještě jednu knihu. Po sovětské okupaci ztratil publikační možnost a dokonce byl zničen již vytištěný náklad jeho knihy. Psal pouze do exilového časopisu Listy, kde se soustředila levicová "osmašedesátnická" opozice. Kvůli tomu byl také pronásledován a roku 1975 mu byl z politických důvodů odebrán invalidní důchod. Roku 1990 odešel do důchodu starobního. Po Listopadu 1989 vydal ještě několik próz.
Bibliografie Antipašije (1966) Početí leguána (1968) Hosté od svatého Diviše (1992) Zloděj růží (1992) Lombardští chudí a jejich nazí přátelé (1995) …aneb Komentář k bratrovraždě (2001)
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Narození 7. října Kategorie:Narození v roce 1921 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 9. února Kategorie:Úmrtí v roce 1999 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži