Ludmila Kleinmondová, křtěná Ludmila Anna Marie, také Ludmila Janovská-Kleinmondová (10. února 1870 Nové Město (Praha)záznam o narození a křtu Ludmily Kleinmondové farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském – 1955 Praha) byla česká malířka a učitelka malby, členka Krasoumné jednoty a Umělecké besedy.
Životopis Narodila se na Novém Městě pražském jako třetí ze čtyř dětí klempíře a kovotepce Rudolfa Kleinmonda a jeho manželky Gabriely, rozené Zemanové.[ http://digi.nacr.cz/prihlasky2/index.php?action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=266&folium=818 Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, kartón 266, list 818]Archiv hl. m. Prahy, Pobytová přihláška rodiny Otcova firma sídlila na Novém městě v Jungmannově ulici čp. 744/II a inzerovala tepané květinové koše, svítilny, kovové věnce a další náhrobní dekoraci.Peřina, Antonín: Městem mrtvých, Praha 1896, s. 166: inzerát s obrázkem žardiniéry.
Absolvovala školu Ženského výrobního spolku v Praze 2, Resslově ulici 5, kde byla její matka činovnicí. Malbu a kresbu studovala jednak soukromě, a dále v letech 1887–1894 pokračovala studiem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u (Prof. Schikanedra). Jejími spolužačkami byly například Anna Sequensová nebo Bertha Noback. Patřila k prvním a nejstarším žákyním a absolventkám řádného studia. Oproti mužské škole musela vynechat kreslení podle živého mužského aktu.Archiv hl. m. Prahy, archiv VŠUP, Protokoly o klausurních zkouškách studentek Uměleckoprůmyslové školy z let 1890–1894
Již krátce po absolutoriu se stala členkou Krasoumné jednoty a vystavovala na jejích výročních výstavách v letech 1894–1900.llustrovaný seznam 58., 59., 60, 61. výroční výstavy Krasoumné jednoty pro Čechy v Praze Již tehdy se profilovala jako malířka zátiší a květin (Zátiší s ovocem, Azalky, Růže).
Provdala se za akademického malíře a učitele malby Jana Karla Janovského, cestovali na Jadran. V roce 1926 si otevřeli na Smíchově soukromou malířskou školu. Jejich dcera Ludmila Janovská (* 1907) vystudovala malířství na Akademii výtvarných umění.
Dílo Zátiší Malovala především malbě zátiší, květin a ovoce ve dvou stylových polohách: uvolněný rukopis nebo staromistrovský realismus podle nizozemských mistrů 17. století. Od roku 1895 vystavovala na výstavách Umělecké besedy, patřila ve své době k velmi oblíbeným, například v roce 1902 bylo její zátiší Hyacinty vybráno do alba obrazů soudobých českých malířů, které se prodávalo jako výroční prémie Umělecké besedy.Sborník Padesát let Umělecké besedy 1863–1903. Praha 1902, s. 28 Album se distribuovalo do škol k výzdobě tříd a jako vzor k výuce kreslení. Také nakladatelství B. Kočího zařadilo její zátiší do své edice Obrazárna pro školu a rodinu, inzerované několik let. Vstoupila do Kruhu výtvarných umělkyň. Její styl však ustrnul již na počátku 20. století a její tvorbu zastínila nová generace českých malířek, zaměřená na avantgardní umění a orientovaná k Paříži.
Národopis Při cestách s manželem na Slovensko, Slovinsko a na Jadran se věnovala dokumentaci slovanského národopisu. Do alba Rakousko-uherské typy pro lidové nakladatelství Romualda Prombergera v Olomouci vytvořila sérii krojovaných studií "Slovinci z Bledu. Obnova roč. 18, 1912, č. 46, s. 6 Dokumentovala také české kroje a sbírala starožitné lidové památky, z nichž některé vykoupilo Národopisné muzeum v Praze. V roce 1895 byla členkou výtvarného odboru pořadatelů Národopisné výstavy českoslovanské.Hlavní katalog a průvodce Národopisné výstavy českoslovanské v Praze 1895, s. XX–XXI, editor Josef KafkaToman Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců, Praha 1947, s. 569
Odkazy
Reference
Literatura František Xaver Harlas, Malířství. Praha 1908, s. 203 Ottův slovník naučný, svazek XXVIII: Doplňky. Praha 1909, s. 771. Toman, Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců 1. Praha 1947, s. 488
Externí odkazy
Obrazy v aukci
Kategorie:České malířky Kategorie:Absolventi Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Kategorie:Narození v roce 1870 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v roce 1955 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Ženy