Péter Magyar (; * 16. března 1981 Budapešť) je maďarský diplomat, právník a politik, od května 2026 předseda vlády Maďarska. Od dubna do července 2024 byl místopředsedou strany Respekt a svoboda (TISZA), od července 2024 je její předseda a mezi červencem 2024 a květnem 2026 byl poslancem Evropského parlamentu zasedajícím ve frakci Evropské lidové strany (EPP). Od roku 2024 vystupoval jako politický vyzyvatel Viktora Orbána a jeho strany Fidesz, jejíž byl členem mezi lety 2002–2024.

Dne 12. dubna 2026 jeho strana TISZA dokázala zvítězit v maďarských parlamentních volbách, kdy získala ústavní většinu a porazila tak stranu Fidesz Viktora Orbána. Prezident Tamás Sulyok oznámil, že Magyara pověří sestavením vlády na ustavujícím zasedání nového parlamentu, které bylo svoláno na 9. května. Tak se stalo a Péter Magyar byl vzápětí týž den parlamentem potvrzen, složil slib a ujal se funkce.

Biografie Narodil se roku 1981 v Budapešti v tehdejší Maďarské lidové republice. Studoval v Budapešti a Hamburku, roku 2004 získal právnický diplom na Katolické univerzitě Petra Pázmánye. Kariéru započal u budapešťského metropolitního soudu (Fővárosi Törvényszék), poté po složení právnických zkoušek pracoval v oblasti mezinárodního práva, asistoval při investicích nadnárodních společností v Maďarsku, v oblasti práva obchodních společností, obchodního práva a práva hospodářské soutěže.

V roce 2006 se oženil s právničkou Judit Vargovou (Fidesz). Od podzimu téhož roku se podílel na bezplatném právním zastupování a pomoci obětem policejního násilí během demonstrací a pouličních protestů proti levicové vládě Ference Gyurcsánye (Maďarská socialistická strana). Od prosince téhož roku pořádal Péter Magyar a Gergely Gulyás (Fidesz) každý pátek demonstraci na Náměstí Lajose Kossutha u budapešťského Országházu, na které policie omezila přístup kordonem. Patová situace skončila, když politici opoziční strany Fidesz v čele s Viktorem Orbánem v únoru 2007 kordon rozebrali. Až po několika letech policie přiznala, že toto uzavření bylo nepřiměřeně omezující. V roce 2007 byla založena dobročinná nadace Ne féljetek! (Nebojte se!) na pomoc obětem, které utrpěly fyzická zranění během policejního násilí na podzim 2006, přičemž tajemníkem a členem správní rady nadace byli Magyarovi příbuzní Pál Erőss a Dalma Mádl ve společnosti Sándora Fábryho, Krisztiny Morvaiové a Márie Schmidtové.

V roce 2009 se s manželkou přestěhovali do Bruselu, jelikož se Judit Vargová stala jednou z politických poradkyň tehdejšího europoslance Jánose Ádera (Fidesz). Od roku 2010 fungoval jako zaměstnanec maďarského Ministerstva zahraničních věcí. V roce 2011, během maďarského předsednictví EU, nastoupil jako diplomat na Stálé zastoupení Maďarska při Evropské unii. Jeho úkolem bylo mimo jiné prosazovat zájmy maďarské vlády při legislativě EU, zejména v oblasti dopravní a energetické politiky, jakož i práva obchodních společností a hospodářské soutěže. Jako vedoucí diplomat kanceláře předsedy vlády byl mimo jiné odpovědný za vztahy mezi maďarskou vládou a Evropským parlamentem v právních záležitostech, záležitostech peněžního a kapitálového trhu, rozpočtu, obchodu a rozvojové politiky.

Od září 2018 vedl evropské právní ředitelství Maďarské rozvojové banky (Magyar Fejlesztési Bank). Od dne 8. června 2019 do února 2022 byl generálním ředitelem Studentského úvěrového centra (Diákhitel Központ). Poté pracoval v soukromém sektoru jako právník a podnikatel. V srpnu 2022 se stal členem představenstva společnosti Magyar Közút Nonprofit Zrt. a v dubnu 2023 nastoupil do správní rady celostátního autobusového dopravce Volánbusz, kam jej dosadil ministr János Lázár (Fidesz). Dne 10. února 2024 po rezignaci prezidentky Katalin Novákové a odchodu své bývalé manželky Judit Vargové z veřejného života odstoupil Péter Magyar ze všech veřejných funkcí a funkcí ve státních podnicích. Rovněž opustil i vládní stranu Fidesz – Maďarská občanská unie. Poté začal pořádat četné demonstrace, kterých se účastnily tisíce demonstrantů.

Strana respektu a svobody

Během oslav státního svátku 15. března 2024 oznámil, že hodlá založit novou politickou stranu a kandidovat s ní ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024. Jelikož však již nebylo možné registraci nového politického subjektu před těmito volbami stihnout, převzal Magyar v dubnu 2024 mimoparlamentní centristickou stranu s názvem Respekt a svoboda (TISZA), kterou na přelomu let 2020 a 2021 v Egeru založili Attila Szabó, Erzsébet Somodiová a bývalý spolupracovník tajné policie a kontroverzní podnikatel Boldizsár Deák. Následně Péter Magyar se svými kolegy z hnutí Talpra Magyarok! obsadil většinu funkcí ve výkonných orgánech strany a zároveň se stal i stranickým kandidátem číslo 1. pro volby do Evropského parlamentu, které se v Maďarsku konaly 9. června 2024, ačkoliv se ale podle svých slov europoslancem stát nechtěl. V rozhovoru pro deník Blikk k tomu uvedl: „Nemám ambice stát se poslancem Evropského parlamentu, chci pracovat doma do roku 2026, do parlamentních voleb, abychom si vzali zpět naši zemi.“

Podle Lászla Toroczkaie, předsedy parlamentního Hnutí Naše vlast (Mi Hazánk Mozgalom), za odchodem Pétera Magyara od vládní koalice Fidesz – Maďarská občanská unie a jeho novou politickou kariérou ve straně TISZA stojí „americké mocenské struktury a očkovací lobby.“

V rozporu se svým původním tvrzením, že se poslancem Evropského parlamentu stát nechce, převzal dne 16. července 2024 europoslanecký mandát a zasedl v parlamentní frakci Evropské lidové strany (EPP).

V říjnu 2025 zamítl Evropský parlament návrh maďarských státních zástupců zbavit Magyara poslanecké imunity na základě obvinění z krádeže mobilního telefonu a z pomluvy. V září 2026 byl Magyar v této věci maďarským parlamentem zbaven imunity.

Premiér Magyar vedl stranu TISZA do parlamentních voleb roku 2026 konaných 12. dubna, ve kterých získala více než 53 % hlasů a ústavní většinu 141 poslanců v 199členném parlamentu a ukončila tak 16 let vlády strany Fidesz Viktora Orbána. Ještě téhož dne vyzval prezidenta Tamáse Sulyoka, aby jej pověřil sestavením vlády. Prezidenta spolu s významní představiteli soudnictví rovněž vyzval k rezignaci a označil je za nedůvěryhodné. Formálně byl premiérem zvolen 9. května na ustavujícím zasedání nového parlamentu, následně byli 12. května jmenování další členové jeho vlády.

Magyarova vláda deklarovala jako své hlavní cíle obnovu principů právního státu, posílení nezávislosti státních institucí a rozsáhlé reformy ve většině klíčových oblastí veřejné správy, zejména soudnictví, hospodářské politiky, zdravotnictví, školství, obrany a ochrany životního prostředí. Vláda rovněž oznámila záměr prošetřit případy korupce a přijmout opatření ke zvýšení transparentnosti veřejné správy. Součástí vládního programu jsou také kroky směřující ke zlepšení vztahů s Evropskou unií a uvolnění prostředků z fondů Evropské unie ve výši 18 miliard eur, jejichž výplata byla v předchozích letech pozastavena kvůli obavám z korupce a nedostatků ve fungování právního státu. Dalším z avizovaných cílů je reforma veřejnoprávních médií s cílem posílit jejich institucionální nezávislost. Kabinet převzal správu země v době, kdy Maďarsko čelí řadě dlouhodobých problémů, včetně stagnující ekonomiky a zhoršující se kvality některých veřejných služeb. Podle řady analytiků bude jejich řešení vyžadovat rozsáhlé strukturální reformy.

Reforma veřejnoprávních medií byla zahájeno 7. července, kdy Magyarovou vládou jmenovaný prozatímní generální ředitel MTVA András Horváth přišel do sídla televize s dočasným vedením. Vzápětí několik lidí přestalo plnit své dosavadní povinnosti. Ochranka z budovy vyvedla známého novináře Attilu Császára, pokládaného za blízkého Orbánově straně Fidesz, také byla suspendována ředitelka veřejnoprávní rozhlasové stanice Kossuth Rádió.

Magyarova vláda prosadila přijetí ústavního dodatku, kterým bylo rozhodnuto o předčasném ukončení mandátu prezidenta republiky. Předkladatelé změnu odůvodnili tvrzením, že prezident ztratil důvěru veřejnosti. Dodatek byl parlamentem schválen poměrem hlasů 139 ku 6, přičemž poslanci strany Fidesz hlasování bojkotovali. Premiér Magyar současně oznámil, že pokud prezident novelu ústavy nepodepíše, vláda zahájí kroky směřující k podání ústavní žaloby. Ústavní dodatek dále zavedl omezení výkonu mandátu poslance na maximálně 12 let; obnovení pravomoci Ústavního soudu přezkoumávat zákony týkající se státního rozpočtu; opětovné stanovení věkové hranice 70 let pro odchod soudců Ústavního soudu do důchodu a zřízení nového úřadu s rozsáhlými pravomocemi v oblasti prevence, vyšetřování a potírání korupce. Prezident podepsal ústavní dodatek dne 18. července a jeho mandát skončil o dva dny později, 20. července. Výkon prezidentských pravomocí následně převzala předsedkyně parlamentu Ágnes Forsthofferová jako úřadující prezidentka.

Kritika Podle uniklé policejní zprávy z prosince roku 2020 došlo v rezidenci manželů Judit Vargové a Pétera Magyara k incidentu, kdy se po hádce Vargová pokusila odjet za dětmi ke svým rodičům. Magyar se jí v tom agresivním způsobem snažil zabránit, vyhrožoval jí i jejímu okolí vytvořením skandálu, který by svrhl současnou vládu, jejíž členkou Vargová byla. Poté byl Magyar agresivní i na policisty, kteří k nim domů na žádost Vargové dorazili. Následně Vargová s policejním doprovodem odjela ke svým rodičům, zatímco Magyar jel na totéž místo svým autem sám, přičemž svou agresivní jízdou a předjížděním několikrát ohrozil silniční provoz. Události se pokusil nahrát na telefon, ale nakonec byl policií zastaven. Judit Vargová později v rozhovoru s Péterem Hajdú informace potvrdila. Bylo to jeho první veřejné vystoupení od její rezignace na funkci ministra. Vargová dále uvedla, že ji Magyar v různých obdobích manželství zamykal v pokoji bez jejího souhlasu, rovněž ji násilně přitlačil ke dveřím, když byla těhotná, nahrával si jejich soukromé rozhovory na diktafon a poté ji s nahrávkami vydíral. A také se procházel po jejich společné rezidenci s nožem v ruce, přičemž jednou (dne 19. února 2023) předstíral i sebevraždu, ale když přijela záchranná služba, sebral se a v pyžamu odjel autem pryč z domu na neznámé místo.

Soukromý život Jeho matkou je Mónika Erőssová, která byla dříve generální tajemnicí nejvyššího soudu (Kúria) a v dubnu 2020 se stala zástupkyní předsedy Zemského soudního ředitelství (Országos Bírósági Hivatal). Jeho babička z matčiny strany Teréz Mádlová byla sestrou maďarského prezidenta Ference Mádla. Zatímco dědeček byl právník Pál Erőss (1934–2021), bývalý soudce nejvyššího soudu a hlavní účinkující v populárním pořadu Jogi esetek (Právní případy) vysílaném v maďarské státní televizi před rokem 1989.

Jeho mladším bratrem je Márton Magyar, zakladatel, jednatel, generálním manažer a zároveň jediný vlastník internetového média Kontroll.hu a bývalý mediální poradce krajně pravicové strany Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik).

Manželství V roce 2006 se oženil s Judit Vargovou, se kterou má tři syny (Levente, Lóránt, Miklós). Manželství však nebylo šťastné a v roce 2023 bylo rozvedeno. Vargová později uvedla, že ji Magyar po celou dobu od jejich sňatku slovně i fyzicky týral.

Odkazy Reference

Literatura

Související články Respekt a svoboda Tavaszi szél – Az ébredés Demonstrace v Maďarsku na podzim 2006 Parlamentní volby v Maďarsku 2026 Volby do Evropského parlamentu v Maďarsku 2024 Seznam poslanců Evropského parlamentu z Maďarska (2024–2029)

Externí odkazy

TALPRA MAGYAROK! Tisza Párt Hivatalos weboldala Portfolio.hu – Magyar Péter

Kategorie:Premiéři Maďarska Kategorie:Diplomaté Maďarska Kategorie:Maďarští právníci Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu z Maďarska (2024–2029) Kategorie:Poslanci Evropského parlamentu TISZA Kategorie:Členové Fidesz Kategorie:Absolventi Katolické univerzity Petra Pázmánye Kategorie:Absolventi Humboldtovy univerzity Kategorie:Manželé političek Kategorie:Narození v roce 1981 Kategorie:Narození 16. března