Frýdlantské vévodství (německy Herzogtum Friedland) bylo vévodství v severních a východních Čechách. Vzniklo jako Frýdlantské knížectví (německy Fürstentum Friedland) roku 1624, ale v souvislosti nabytím titulu vévody jeho knížete Albrechta z Valdštejna bylo v roce 1627 povýšeno na vévodství. Zaniklo roku 1634 se smrtí svého jediného panovníka Albrechta z Valdštejna.

Historie náhled|upright=0.8|vlevo|Generalissimus Albrecht z Valdštejna, první i poslední panovník vévodství Vznik knížectví a později vévodství byl geneticky spojen s růstem moci Albrechta z Valdštejna. V souvislosti s tím, jak vzrůstala Valdštejnova moc, získával generalissimus postupně rozsáhlé majetkové držby.

V srpnu 1622 byl Valdštejn císařem povýšen na falckraběte a říšského hraběte. Jeho šlechtickým predikátem se stal přídomek „z Frýdlantu“ podle Frýdlantu v severních Čechách, který Valdštejn získal s celým frýdlantským panstvím v roce 1621. Dne 7. září 1623 byl Albrecht povýšen do stavu říšských knížat. Jeho panství ve východních Čechách v té době čítala 49 položek. Následující rok (1624) jich bylo již 64 a císař Ferdinand II. z nich 12. března 1624 učinil sloučené Frýdlantské knížectví. Skutečnost, že Valdštejn získal vévodský titul, se projevila i ve změně stavu jeho majetkových držeb a Knížectví frýdlantské se 4. ledna 1627 stalo Vévodstvím frýdlantským.

Stát ve státě Tato skutečnost znamenala v podstatě vytvoření státu ve státě kdy jeho území bylo vyňato z Desk zemských Království českého) a zbaveno daňových povinnosti vůči českému králi. Zároveň na území vévodství platil vlastní právní systém. To se odrazilo například v rozsáhlé přestavbě města Jičína, které se stalo metropolí nově povýšeného vévodství. Valdštejn usiloval o zřízení vlastního biskupství, univerzity a také lokálního sněmu.

Císařské privilegium z roku 1623 umožnilo Frýdlantskému knížectví mít vlastní právní řád (mimo jiné se započalo s tvorbou zemského zřízení) a majestátem z roku 1627 bylo zavedeno samostatné soudnictví.Starý, Marek: Ius privatum v návrhu zemského zřízení Frýdlantského vévodství. In: Caro amico. 60 kapitol Michala Skřejpka, aneb, Římské právo napříč staletími. Praha, Auditorium, 2017 s. 401.

Albrecht z Valdštejna dostal rovněž od císaře Ferdinanda II. právo vydávat erbovní listy a legitimační privilegia, když mu císař udělil palatinát. Erbovní listy vydávala dvorská kancelář frýdlantského panství pro zasloužilé osoby z Albrechtova okolí, důstojníky císařské armády a úředníky vévodských úřadů. Povýšení do šlechtického stavu se takto dostalo třeba kancléři Štěpánovi Ilgenu z llgenau, zkušenému právníku pocházejícímu z Lipska důstojníku Jiřímu Discan z Carlstattu, důstojníkovi jízdy Janu Gantinovi či hejtmanovi libereckého panství Jáchymu Jungovi.

Od roku 1628 měl také právo razit minci, jmenovat šlechtice a povyšovat obce na města. Plán založit univerzitu připravoval Valdštejn pozváním jezuitů do Jičína, kteří zde založili kolej. Přípravu zřízení biskupství v Jičíně zase Valdštejn zajistil výstavbou mohutného (a nikdy nedobudovaného) raně barokního kostela, který dodnes funguje jako hlavní městský kostel svatého Jakuba Staršího. Vedle něj na náměstí stojí i Albrechtem z Valdštejna zbudovaný vévodský palác.

Samo město získalo zvětšením téměř dvojnásobnou velikost. V jeho okolí pak vznikla rozsáhlá síť alejí, jejíž nejvýznamnější a dochovanou částí je alej k tzv. Valdštejnské lodžii s rozsáhlým parkem, jehož pozůstatkem je tzv. Libosad, a která původně vedla až k nedalekému klášteru kartuziánů ve Valdicích, v jehož kostele byla umístěna rodová hrobka Valdštejnů. Na přestavbě a budování Jičína se podíleli významní architekti té doby, Italové Giovanni Battista Pieroni a Nicolò Sebregondi.

Znakem Frýdlantského vévodství se stala korunovaná zlatá orlice se zlatou zbrojí na červeném poli.

Galerie

Odkazy

Reference

Literatura Morávek, J. – Wirth, Z.: Waldštejnův Jičín, Praha 1946 Valdštejnská loggie a komponovaná barokní krajina okolí Jičína, Semily 1997 (sborník z vědecké konference) Hojda, Z.: Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna, mezníky života, in: Horyna, M. a kol.: Valdštejnský palác. Praha 2002

Starý, M.: Frýdlantské vévodství a jeho státoprávní postavení v rámci České koruny, in MALÝ, Karel, SOUKUP, Ladislav (eds.) Vývoj české ústavnosti v letech 1618-1918.Praha: Karolinum, 2006, s. 135-157, dostupné online Starý, M.: Frýdlantská léna v Českém ráji a jejich držitelé (stručný přehled ametodologické zamyšlení). in: Šlechtické rody a jejich sídla v Českém Ráji. Z Českého Ráje a Podkrkonoší – supplementum 13, 2009, s. 281-286, Starý M.: „Sondern allein an leib undt leben bestrafft“. Poznámka k likvidaci frýdlantského vévody a jeho vévodství v roce 1634. In: KNOLL, Vilém (ed.) Naděje právní vědy. Býkov 2010. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, s.104-117, Buben, M., Pokorný P., Palát, P.: Heraldická ročenka na rok 1977, Heraldický klub České numismatické společnosti /Praha 4 – Podolí, Levá ul. 11/

Kategorie:Vévodství Kategorie:Historická území Česka Kategorie:Třicetiletá válka Kategorie:Dějiny správy v Česku Kategorie:Zaniklé státy na území Česka Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1627 Kategorie:Státy a území zaniklé roku 1634