Filip Turek (* 15. října 1985 Praha) je český politik, podnikatel, influencer a bývalý amatérský automobilový závodník, od října 2025 poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a od ledna 2026 vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal. V letech 2024–2025 byl poslancem Evropského parlamentu za koalici hnutí Přísaha a strany Motoristé sobě s příslušností ke skupině Patrioti pro Evropu. V prosinci 2024 se jako nestraník stal čestným prezidentem Motoristů sobě.
Po volbách do sněmovny 2025 aspiroval na ministra zahraničí a byl navržen do úřadu ministra životního prostředí ve třetí vládě Andreje Babiše. Prezident republiky Petr Pavel jej však odmítl jmenovat pro jeho kontroverzní postoje a kauzy. Kritice čelil mimo jiné za rasistické či homofobní příspěvky na sociálních sítích, za něž se omluvil. U některých však autorství odmítl.
Život Narodil se v Praze 15. října 1985. Po babičce je čtvrtinový Řek. Vystudoval obor grafický design na Soukromé střední umělecké škole designu (SSUŠD) v Praze. Na Vysoké škole aplikovaného práva získal bakalářský titul. Podle svého tvrzení školu studoval v době změny občanského zákoníku, k níž došlo roku 2012 (v roce 2014 ministerstvo školství omezilo škole akreditaci bakalářských studijních programů). V červnu 2025 dokončil magisterské studium na University College Prague a obhájil diplomovou práci, v níž se zabýval pohledy Václava Klause na americkou zahraniční politiku, vedoucím práce byl Jan Eichler.
Podnikání Podle svých tvrzení uváděných v knize Hranatá legenda začal podnikat již během svého bakalářského studia a „dělal automechanika“. V letech 2010–2011 měl živnostenské oprávnění na hostinskou činnost, kterou realizoval v baru na Praze-Chodov.
V letech 2014–2017 přijímal převážně hotovostní platby v řádech statisíců až milionů korun za renovování a prodej automobilů, aniž by k této činnosti měl zákonem požadované živnostenské oprávnění. V říjnu 2025 k této činnosti odmítl sdělit, zda byly tyto příjmy daněny. Při vyšetřování jednoho případu v roce 2021 však Turek na policii vypověděl, že příjem za prodej a renovaci vozidla Jaguar ve výši 3,6 milionu korun nedanil (limit pro nedanění takových příjmů tehdy byl 30 000 Kč).
V roce 2015 vydal vlastním nákladem publikaci Paraziti v nás, která traktuje kontroverzní léčebné metody a kterou sepsala jeho matka Eleni Turková, propagátorka homeopatie. Druhé vydání knihy publikovala v roce 2017 jedna z jeho firem Zapper-Club, v níž byl Turek šest let (2016–2023) členem statutárního orgánu. Tento obchod prodával přístroj Zapper, který měl na základě generování „frekvencí“ ničit parazity a mikroby, a údajně i léčit rakovinu. Funkčnost přístroje ovšem nebyla nijak fyzikálně podložena, za což dostala tato firma anticenu Stříbrný Bludný balvan od Českého klubu skeptiků Sisyfos, a kritici tvrdili, že se jednalo o klasický podvod na nemocných lidech. Filip Turek se obvinění bránil tím, že obchod měl být údajně jeho sestry a on s ním neměl nic společného, ač byl šest let jednatelem, tedy osobou podle práva zodpovědnou za konání dané právnické osoby. Během pandemie covidu-19 se táž společnost, v níž byl do srpna 2023 jediným společníkem a do února 2022 jedním ze dvou jednatelů, angažovala v nabízení pochybných „imunitních“ balíčků. Před touto společností varovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Svou roli v těchto aktivitách Turek odmítal.
Turek je jednatelem ve firmě Art of Performance s.r.o. a Transgas s.r.o. Novináři upozornili, že obě firmy vykazují pouze minimální zisky, které nedokážou vysvětlit Turkův majetek uvedený v jeho majetkovém přiznání.
Politické působení
Poslanec Evropského parlamentu Ve volbách do Evropského parlamentu v červnu 2024 kandidoval jako lídr kandidátky koalice „Přísaha a Motoristé“. Kandidoval jako nestraník a jeho navrhující stranou byla Přísaha. Ve volbách získal europoslanecký mandát a celkem 152 196 preferenčních hlasů, tedy druhý nejvyšší počet mezi kandidáty. Koalice Přísahy a Motoristů sobě měla i nejmladší voliče ze všech kandidátek. Jejich průměrný věk byl 38 let. V Evropském parlamentu zasedl ve frakci Patrioti pro Evropu a stal se členem výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, dále pak také výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů.
V červenci 2024 zveřejnil jako poslední z českých europoslanců povinné prohlášení o soukromých zájmech. Podle něj inkasoval měsíčně asi 125 tisíc korun jako jednatel ve společnosti Art of Performance a stejnou částku od společnosti Transgas. Dále měl bezplatně vykonávat funkce prezidenta Jaguar Clubu a ambasadora Západočeské asociace romských podnikatelů. Podle Hospodářských novin však zmíněné firmy Art of Performance a Transgas vykazovaly v příslušném období jen zanedbatelné příjmy, proto HN považovaly jeho osobní příjmy z nich za překvapivé. Sám Turek však tvrdil, že obě společnosti si již vedou ekonomicky lépe, Transgas měl mimo jiné vydělávat na tržbách z prodeje jeho autobiografické knihy Hranatá legenda, která byla vydána v roce 2024. V dalším prohlášení přiznal příjmy ve výši 10 000 eur za konzultace v oblasti automotive, na což upozornila a kritizovala Transparency International jako problematický střet zájmů. K problematice jeho nejasných příjmů se v květnu a říjnu 2025 znovu vrátili datoví žurnalisté Mahdalová a Škop, když poukázali na rozpor mezi příjmy vykazovanými Turkem v oficiálních prohlášeních pro Evropský parlament a účetními výkazy jeho firem uloženými ve Sbírce listin, podle nichž v letech 2022–2024 nedostal ani korunu, a jeho vlastní veřejná vyjádření dle nich měla několik variant. Po svém zvolení do Evropského parlamentu si rozšířil živnostenské oprávnění. Ačkoli však deklaroval značné příjmy, nebyl registrován k dani z přidané hodnoty, pro niž by takové příjmy zakládaly zákonnou povinnost.
V době volební kampaně opakovaně vulgárně kritizoval politiky a veřejně známé osoby. Mimo jiné třeba předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, moderátorku Veroniku Sedláčkovou, političku Danuši Nerudovou a další. Pochod Prague Pride označil jako pochod deviantů, který poškozuje všechny „normální homosexuály“. Jana Bobošíková jej konfrontovala s tím, že ve svých příspěvcích na sociálních sítích posílal Petra Kellnera do plynu, mluvil o něm jako o praseti, vyhrožoval mu fyzickou likvidací a nazýval ho dalšími vulgárními výrazy.
Dne 19. září 2024 se stal v rámci Evropského parlamentu delegátem pro vztahy s Íránem a Střední Asií. Několik dní po 10. říjnu se na íránském velvyslanectví setkal s velvyslancem Sajídem Madžídem Bašim, což odůvodnil seznamováním s diplomatickým prostředím; s Bašim podle svých slov diskutoval o geopolitice a možnostech vzájemného porozumění mezi ČR a Íránem. O schůzce informovala Sabina Slonková z projektu Neovlivní.cz, která upozornila, že k ní došlo několik dní po návštěvě íránského velvyslance v Institutu Václava Klause. Tam se Baši setkal s Václavem Klausem, který dříve vyjádřil podporu Motoristům. Výkonný ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl řekl, že „je obvyklou tradicí, že cizí velvyslanci po svém nástupu ze své iniciativy absolvují i zdvořilostní návštěvu u bývalého prezidenta republiky“. Baši se stal velvyslancem v září 2022, více než dva roky před schůzkou.
Podle žebříčku vlivu českých europoslanсů z července 2025, který sestavil Institut Europeum, patřil Turek mezi nejméně vlivné české europoslance uvnitř EU, jeho vliv na českou debatu o prioritách v EU byl však mezi českými europoslanci nadprůměrný.
Sám o sobě tvrdil, že je kontroverzní pouze doma, ale na evropské úrovni jej kolegové v Evropském parlamentu uznávají a považují ho za pracovitého. Měl prý velmi seriózní image a působil ve třech výborech. Podle europoslance Ondřeje Koláře z TOP 09 byl Turek v Evropském parlamentu členem výborů pro průmysl, výzkum a energetiku, pro životní prostředí a pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů. Jako stínový zpravodaj měl na starosti například zprávu o novém legislativním rámci pro výrobky, který byl připraven na digitální a udržitelnou transformaci, avšak na výboru o své zprávě dne 25. září 2025 nehlasoval. Nehlasoval na výboru 30. září 2025 ani o návrhu směrnice, měnící směrnici 2014/32 o dobíjecích zařízení elektrických vozidel, stojanech pro výdej stlačeného plynu, elektroměrech, plynoměrech a měřidlech tepelné energie. Nehlasoval ani o zprávě o zjednodušení cel na ocel, hliník či cement dne 13. května 2025. Když byl stínovým zpravodajem ke zprávě o nakládání s vozidly s ukončenou životností, tak na zasedání výborů 7. července 2025 hlasoval proti. Turek sám navrhl stanovisko k návrhu nařízení Evropského parlamentu, kterým se měnilo nařízení o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, avšak o svém vlastním návrhu pak na ITRE (Výbor Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku) také nehlasoval.
V prosinci 2024 byl na kongresu Motoristů sobě zvolen čestným prezidentem strany, ačkoliv nebyl jejím členem.
Poslanec Parlamentu ČR V květnu 2025 po několika měsících spekulací potvrdil, že bude kandidovat v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, a to jako nestraník a lídr kandidátní listiny Motoristů sobě ve Středočeském kraji. V těchto volbách získal přes 20 tisíc preferenčních hlasů a byl tak zvolen poslancem. Mandát europoslance mu zvolením poslancem zanikl a v Evropském parlamentu ho nahradil Antonín Staněk. Několik dní po volbách prohlásil, že je podle něj velmi pravděpodobné, že bude jmenován ministrem zahraničích věcí v nové vládě Andreje Babiše. Podle informací serveru Aktuálně.cz však prezident Petr Pavel o případném jmenování Turka do funkce pochyboval. Možnost, že by se Turek stal ministrem zahraničí, kritizovali také někteří pracovníci Ministerstva zahraničí ČR či někteří experti. Když Deník N 11. října zveřejnil Turkovy údajné dřívější vulgární a nesnášenlivé příspěvky ze sociálních sítí, politici dosluhující vládní koalice jej odmítli jako nezpůsobilého pro ministerský post a aspirující premiér Andrej Babiš to označil za závažný problém, který hodlal s reprezentanty Motoristů sobě projednat. Dne 24. října 2025 připustil, že strana Motoristé sobě má na funkci ministra zahraničí více kandidátů a jeho jmenování do funkce tak není jisté. Mezitím byl zvolen místopředsedou sněmovního výboru pro evropské záležitosti a místopředsedou sněmovního zahraničního výboru. Na začátku července 2026 byl ovšem z pozice místopředsedy výboru pro evropské záležitosti na vlastní žádost odvolán kvůli nedostatku času.
Nominace na ministra náhled|Transparent na pražské demonstraci Stojíme za prezidentem Dne 26. listopadu 2025 předal předseda hnutí ANO Andrej Babiš prezidentu republiky Petru Pavlovi neformálně koaliční návrh kandidátů na členy vlády, kde byl Filip Turek navržen za stranu Motoristé sobě na post ministra životního prostředí ČR. Ze zdravotních důvodů se s prezidentem Pavlem sešel až týden po jmenování Babišovy vlády dne 22. prosince 2025. Vedením ministerstva životního prostředí byl pověřen Petr Macinka. Prezident však po schůzce uvedl, že Turka ministrem jmenovat nehodlá. Toto stanovisko prezident potvrdil i 7. ledna 2026 po novoročním setkání s premiérem Babišem. Turek krátce nato odcestoval spolu s ministrem zahraničí Macinkou na Ukrajinu, kde uvedl, že za válkou nestojí jen Rusko, ale rozšiřování Severoatlantické aliance na východ, zahraniční politika supervelmocí a etnické složení regionu. Po těchto výrocích jej navrhlo hnutí STAN odvolat z funkce místopředsedy sněmovního zahraničního výboru a výboru pro evropské záležitosti. Během návštěvy také řekl, že na prezidenta Pavla podá žalobu na ochranu osobnosti, neboť se jej mělo hluboce dotknout Pavlovo zdůvodnění toho, proč se rozhodl jej ministrem nejmenovat. Podání žaloby však odkládal s odůvodněním, že nemá dostatek času na její přípravu. Nakonec v červenci 2026 sdělil, že změnil názor a žalobu nepodá.
Vládní zmocněnec