Val Calanca () je horské údolí ve východní části Švýcarska, v kantonu Graubünden. Je bočním údolím údolí Val Mesolcina.

Údolí Val Calanca je stejně jako Val Mesolcina, Val Poschiavo, Val Bregaglia a obec Bivio v průsmyku Julierpass součástí italsky mluvící oblasti kantonu Graubünden.

Geografie náhled|vpravo|Calanca poblíž vesnice Arvigo Údolí Calanca začíná v obci Grono (332 m n. m.) a táhne se 27 km na sever souběžně s Mesolcinou na východě a oblastí Riviera v kantonu Ticino na západě až k nejvyššímu bodu Puntone di Fracion (3202 m n. m.). Řeka Calancasca protéká dnem údolí a u Grona se vlévá do Moësy. Podnebí v dolní části je spíše mírné s typickými stromy – kaštany, dále nahoru se postupně stává vysokohorským.

K historii tohoto divokého údolí patří také opakované sesuvy půdy. Ty jsou způsobeny šikmým skalním podložím na svazích a řekou Calancasca, která eroduje části dna údolí a destabilizuje skalní masivy. V červnu 2007 se v lomu Arvigo zřítilo do údolí 400 000 metrů krychlových horniny. Asi 400 lidí v zadní části údolí zůstalo uvězněno, protože jediná silnice do údolí musela být uzavřena.

Politika a sídla Vesnice v údolí Calanca se sdružují do pěti politických obcí s hlavním sídlem Arvigo (v pořadí od jihu k severu): Castaneda Santa Maria in Calanca Calanca, vzniklá roku 2015 sloučením obcí: Arvigo, vč. Landarenca Braggio Selma Cauco vč. Bodia Rossa vč. Augio a Sta. Domenica

Politicky patří celé údolí do okresu Moesa v rámci kantonu Graubünden. Počet obyvatel v údolí Calanca od roku 1733 klesá. Pokusy o zastavení vylidňování vedly v posledních letech ke stabilizaci. Vývoj počtu obyvatel Rok 1733 1773 1850 1950 1990 2000 2010 Počet obyvatel 2900 2246 1595 1287 740 809 796

Hospodářství Údolí Val Calanca se využívá hlavně pro chov dobytka, vysokohorské zemědělství a dřevařství, protože strmé svahy a nadmořská výška umožňují jen omezené pěstování zemědělských plodin (žita, pšenice a později brambor). Vítaný dodatečný příjem do údolí přinesli četní emigranti, kteří pracovali v sousedních zemích jako košíkáři, skláři, prodavači smoly a hajní. Největším zaměstnavatelem v údolí a jediným průmyslovým podnikem je lom Polti v Arvigu. Místní odrůda ruly je ceněná pro svou kvalitu a polovina produkce se vyváží do zahraničí. Byly zde nalezeny také vzácné minerály babingtonit a hedenbergit. Nad vesnicí Cauco se dříve těžil kámen (lavez, steatit), který se zpracovával na výrobu nádob a pomůcek. Dnes zde v létě hraje významnou roli cestovní ruch (rekreační nemovitosti).

Doprava a turismus náhled|vpravo|Viadukt v údolí Calanca Do údolí Calanca se lze dostat autem pouze z jihu od obce Grono. Kantonální silnice končí v obci Rossa. Z Grona do Rossy a do Santa Maria in Calanca jezdí postbus.

Údolí Calanca je divoká, dosud velmi nedotčená krajina. Milovníci hor zde najdou četné horské a turistické stezky, z nichž nejznámější je Sentiero Alpino Calanca. Na levé straně údolí se nacházejí přechody do údolí Val Mesolcina: Pass de Omenit a Pass di Passit, Bocchetta di Trescolmen a Pass de Buffalora. Na pravé straně údolí jsou přechody do údolí Riviera a Blenio: Bocchetta di Pianca Geneura a průsmyk Giümela. Na známou horu jižního Švýcarska, Pizzo di Claro (2727 m n. m.), lze vystoupit s pomocí lanovky Selma–Landarenca nebo lanovky Pizzo di Claro Lumino – Monti-Savorù. V celém údolí se nachází několik boulderingových oblastí.

Turistické ubytování je k dispozici v kulturním hotelu La Cascata v Augiu, v hostincích a vesnických ubytovnách a také v chatě Buffalora nacházející se přímo na Sentiero Alpino Calanca.

O událostech a tématech z údolí informuje rozhlasový pořad Voci del Grigione italiano.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Údolí ve Švýcarsku Kategorie:Geografie kantonu Graubünden Kategorie:Údolí v Alpách