Kasimir Dominik svobodný pán von Lütgendorf (31. prosince 1862 Štýrský Hradec – 28. července 1958 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie sloužil u c. k. armády od roku 1883, působil jako štábní důstojník u různých jednotek, uplatnil se také jako pedagog a spisovatel. Několik let byl velitelem větších vojenských jednotek u c. k. zeměbrany a na začátku první světové války byl brigádním velitelem na srbské frontě. V letech 1916–1918 byl velitelem 21. armádního sboru, s nímž bojoval v Haliči, Itálii a Rumunsku. V roce 1917 byl povýšen na generála pěchoty a se svým sborem setrval do konce války na italské frontě. Po zániku monarchie byl penzionován, poté žil v soukromí v Budapešti a ve Vídni.
Životopis Pocházel ze staré německé rodiny z Vestfálska, spolu s dalšími příbuznými získal v roce 1883 potvrzení stavu svobodných pánů v Rakousku. Byl synem c. k. majora Kasimira Josefa Lütgendorfa. První vojenskou průpravu získal na kadetních školách v Sankt Pölten a v Hranicích, v letech 1880–1883 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě.SWOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustad : und ihre Zöglinge von der Gründung der Anstalt bis auf unsere Tage; Vídeň, 1894; s. 100 dostupné online Do armády vstoupil v roce 1883 jako poručík k 72. pěšímu pluku v Prešpurku.Kais. Königl. Militär Schematismus 1884; Vídeň, 1883; s. 248 dostupné online V letech 1886–1888 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegsschule) ve Vídni a v hodnosti nadporučíka byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Poté sloužil u různých jednotek v Přemyšlu a Černovicích, v letech 1893–1897 působil jako pedagog na kadetní škole v Innsbrucku.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1894; Vídeň, 1894; s. 182 dostupné online V této době se začal uplatňovat jako spisovatel a v oboru vojenské teorie publikoval řadu odborných prací. V roce 1899 byl povýšen na majora a stal se šéfem štábu 4. pěší divize v Brně (1898–1903). V hodnosti podplukovníka (1901) byl v roce 1903 přeložen k 76. pěšímu pluku v Ostřihomi a v letech 1903–1905 byl zástupcem velitele 12. pěšího pluku v Trebinji.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1905; Vídeň, 1904; s. 432 dostupné online V roce 1905 byl povýšen na plukovníka a na několik let přešel k c. k. zeměbraně. Postupně byl velitelem několika zeměbraneckých pluků v Kroměříži,Schematismus der K.K. Landwehr und der K.K. Gendarmerie 1907; Vídeň, 1907; s. 337 dostupné online TridentuSchematismus der K.K. Landwehr und der K.K. Gendarmerie 1908; Vídeň, 1908; s. 114, 351 dostupné online a Linzi.Schematismus der K.K. Landwehr und der K.K. Gendarmerie 1911; Vídeň, 1911; s. 67, 133 dostupné online
V roce 1910 byl povýšen do hodnosti generálmajoraGenerale und Obersten des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 7 dostupné online a v letech 1911–1914 byl velitelem 91. pěší brigády c. k. zeměbrany v Krakově.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 328 dostupné online K datu 1. května 1914 získal hodnost polního podmaršála a převzal velení 7. pěší divize v Osijeku.Generale und Obersten 1914; Vídeň, 1914; s. 6 dostupné online S touto jednotkou byl na začátku první světové války nasazen na srbské frontě, kde se několikrát dopustil masakrů na civilním obyvatelstvu. V září 1914 převzal po Josef August Rakouský velení 31. pěší divize na východní frontě,Přehled velitelů divizí rakousko-uherské armády 1914–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online zapojil se do bojů v Karpatech a zúčastnil se bitvy u Gorlice. V květnu 1916 se stal velitelem nově zřízeného 21. armádního sboruVelitelé armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online a s ním se přesunul na italské bojiště. V říjnu téhož roku byl převelen do Rumunska a k datu 1. srpna 1917 byl povýšen do hodnosti generála pěchoty.Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1917; Vídeň, 1917; s. 4 dostupné onlinePřehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online V roce 1918 se vrátil znovu na italskou frontu, kde setrval až do závěrečných bojů v listopadu 1918. K datu 1. ledna 1919 byl v armádě penzionován.Služební postup Kasimira Lütgendorfa in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 109 dostupné online
V mírové Saintgermainské smlouvě byl uveden na seznamu válečných zločinců, kteří měli být vydáni mezinárodnímu tribunálu. V Lütgendorfově případě se jednalo o nařízení hromadné popravy civilních obyvatel v srbském městě Šabac v roce 1914, k předání do rukou spravedlnosti však nikdy nedošlo. V jiném případě nezákonné popravy tří rakousko-uherských vojáků, kteří v roce 1914 porušili disciplínu, byl obžalován vídeňským státním zastupitelstvím v roce 1920. Ve sledovaném procesu byl odsouzen k šesti měsícům vězení. Po propuštění žil od roku 1922 v Budapešti, po druhé světové válce přesídlil do Vídně, kde zemřel v roce 1958 ve věku 95 let, pohřben byl na hřbitově ve vídeňské městské části Kalksburg.
Tituly a ocenění Spolu s dalšími členy rodu dosáhl v roce 1883 potvrzení stavu svobodných pánů. Během vojenské služby získal řadu ocenění v Rakousku-Uhersku, za první světové války i ve spojeneckém Německu.Přehled řádů a vyznamenání Kasimira Lütgendorfa in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 17 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1903) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1909) 60x60pixelů Mobilizační kříž (1913) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1916) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (1917) 60x60pixelů Leopoldův řád I. třídy s válečnou dekorací (1918)
Zahraničí 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (1915, Německo) 60x60pixelů Železný kříž I. třídy (1918, Německo)
Odkazy
Reference
Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 219–221 (heslo Kasimir Lütgendorf) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online ()
Externí odkazy Kasimir von Lütgendorf na webu weltkriege.at
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští spisovatelé Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Váleční zločinci Kategorie:Narození 31. prosince Kategorie:Narození v roce 1862 Kategorie:Narození ve Štýrském Hradci Kategorie:Úmrtí 28. července Kategorie:Úmrtí v roce 1958 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení ve Vídni Kategorie:Muži