Gabriel Franz hrabě Marenzi ( Gabriel Franz Geremia Maria Aloyisus Graf Marenzi von Tagliuno und Talgate, Markgraf von Val Oliola, Freiherr von Marenzfeldt und Scheneck) (14. května 1861 Lublaň – 28. listopadu 1934 Wels) byl rakousko-uherský generál. Jako absolvent vojenské akademie sloužil v c. k. armádě od roku 1879, později byl řadu let důstojníkem u c. k. zeměbrany. Za první světové války bojoval na východní frontě, později se vyznamenal při dobytí Rumunska a v roce 1917 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála. Po rozpadu monarchie byl penzionován a od té doby žil v soukromí.
Životopis náhled|vlevo|Zásnubní portrét Gabriela Marenziho a Gabriely, rozené Harrachové (Wiener Salonblatt, 1893) náhled|vlevo|Gabriel Marenzi s manželkou Gabrielou, rozenou Harrachovou Pocházel ze staré italské rodiny, která již od 15. století užívala hraběcí titul v Milánském vévodství. Narodil se jako nejmladší ze čtyř synů c. k. polního podmaršála Franze Antona Marenziho (1805–1886) a jeho manželky Virginie, rozené Putzer von Reibeck (1825–1898).Rodina Franze Antona Marenziho na webu geni.com dostupné online V letech 1875–1879 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém MěstěSWOBODA, Johann: Die Theresianische Militär-Akademie zu Wiener-Neustad : und ihre Zöglinge von der Gründung der Anstalt bis auf unsere Tage; Vídeň, 1894; s. 79 dostupné online a do armády vstoupil v roce 1879 jako poručík k 15. husarskému pluku. U této jednotky byl povýšen na nadporučíka a v roce 1886 přeložen k 2. husarskému pluku.Kais. Königl. Militär Schematismus 1889; Vídeň, 1888; s. 536 dostupné online V roce 1890 z neznámých příčin podstoupil souboj s kapitánem Wilhelmem Rainerem a byl vážně zraněn, proto dočasně službu u armády opustil. V roce 1891 byl povýšen na rytmistra a přešel k c. k. zeměbraně, sloužil u 5. zeměbraneckého hulánského pluku ve Stockerau, kde strávil deset let.Schematismus der K.K.Landwehr und der K.K. Gendarmerie 1901; Vídeň, 1901; s. 532 dostupné online V roce 1902 byl v hodnosti majora přeložen k 1. zeměbraneckému hulánskému pluku do Lvova, kde byl v roce 1907 povýšen na podplukovníka. V roce 1910 dosáhl hodnosti plukovníka a převzal velení 4. hulánského zeměbraneckého pluku v Olomouci.Schematismus der K.K.Landwehr und der K.K. Gendarmerie 1914; Vídeň, 1914; s. 115 dostupné online
Na začátku první světové války byl v roce 1914 povýšen do hodnosti generálmajoraGenerale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 10 dostupné online a nejprve byl velitelem zeměbranecké brigády ve Welsu, krátce poté byl povolán na východní frontu a jako velitel 21. jezdecké brigády bojoval u Lvova. V roce 1916 spolu s německým generálem Mackensenem vstoupil do dobyté Bukurešti a poté převzal velení 7. jezdecké divize.Přehled divizí rakousko-uherské armády 1914–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online K datu 1. srpna 1917 byl povýšen do hodnosti polního podmaršálaGenerale und Obersten (k.u.k. Heer) 1917; Vídeň, 1917; s. 7 dostupné online a jako divizní velitel se zúčastnil bojů v Rumunsku až do konce války. K datu 1. ledna 1919 byl penzionovánSlužební postup Gabriela Marenziho in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 112 dostupné online a od té doby žil v soukromí ve Welsu.
Tituly a ocenění Od narození užíval titul hraběte, který byl jeho otci v roce 1864 potvrzen pro Rakouské císařství.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1865; Gotha, 1865; s. 539–540 dostupné online V roce 1888 byl jmenován c. k. komořím.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1891; Vídeň, 1891; s. 257 dostupné online Během vojenské služby získal řadu ocenění.Přehled řádů a vyznamenání Gabriela Marenziho in: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 25 dostupné online
60x60pixelů Válečná medaile (1882) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1909) 60x60pixelů Mobilizační kříž (1913) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1916) 60x60pixelů Bronzová vojenská záslužná medaile
60x60pixelů Železný kříž II. třídy (Německo)
Rodina V roce 1893 se na zámku Prugg oženil s hraběnkou Gabrielou Harrachovou (1859–1942), dcerou hraběte Jana Nepomuka Harracha.Rodokmen Harrachů na webu euweb.cz dostupné online Gabriela se později stala dámou Řádu hvězdového kříže,POUZAR, Vladimír a kolektiv: Almanach českých šlechtických rodů 2024; Praha, 2023; s. 152 ISBN 978-80-85955-53-8 manželství zůstalo bezdětné.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 594–595 dostupné online
Jeho starší bratr Josef Ludwig (1853–1935) byl dlouholetém šéfem prezidiální kanceláře Panské sněmovny, další bratr Franz Karl (1859–1940) dosáhl v armádě hodnosti generála pěchoty.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Italští šlechtici Kategorie:Rakouská hrabata Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Narození 14. května Kategorie:Narození v roce 1861 Kategorie:Narození v Lublani Kategorie:Úmrtí 28. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1934 Kategorie:Úmrtí ve Welsu Kategorie:Muži