Vicosoprano je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden. Žije zde asi 450 obyvatel.
Do konce roku 2009 bylo Vicosoprano samostatnou politickou obcí v bývalém kraji Bregaglia v okrese Maloja. Dne 1. ledna 2010 se obce v údolí Val Bregaglia (tj. Bondo, Castasegna, Soglio, Stampa a Vicosoprano) sloučily a vytvořily novou obec Bregaglia.
Geografie Vicosoprano se nachází v horní části údolí Val Bregaglia. Na dně údolí přes Vicosoprano teče řeka Mera. V horní části údolí, ve výšce 1458 m n. m., leží vesnice Casaccia na rozcestí k průsmyku Septimerpass a průsmyku Malojapass, kudy prochází stezka Bergell High Trail.
Východně od Vicosoprana leží vesnice Pranzaira a vodní nádrž Albignasee ve výšce 2162 m n. m., která je od svého dokončení v roce 1959 přístupná lanovkou nebo pěšky. V okolí přehrady se nachází Piz dal Päl (2617 m n. m.), Punta da l’Albigna (2892 m n. m.), Piz Cacciabella (2979 m n. m.) a ledovec Albigna.
K Vicosopranu patří také osady Pungel a Roticcio na svahu na pravé, severní straně údolí.
Historie náhled|vlevo|Údolí Bregaglia (1923) Vicosoprano bylo osídleno již v prehistorických dobách, jak dokládá nález mušlového kamene v lokalitě Bosca. Z římské doby pochází Merkurův oltář u Caslacu z druhé poloviny 4. století.
Až do roku 960 byli držiteli obce duchovní z Coma, poté biskup z Churu. Latinský název („horní vesnice“) je poprvé doložen v roce 1096, který v raném novověku převládl nad lombardskými hláskovými podobami jako Visoprano a podobně. Ve středověku bylo Vicosoprano hlavním městem údolní obce Bregaglia, sídlem centrem místní správy a ministeriálních rodů Castelmur a Prevost. Obec Vicosoprano zavedla reformaci v roce 1529, respektive 1553.
Sousední obec Casaccia byla připojena v roce 1971. Dne 1. ledna 2010 se Vicosoprano sloučilo s dalšími obcemi údolí Val Bregaglia a vytvořilo novou obec Bregaglia.
Obyvatelstvo náhled|vpravo|Vesnice Casaccia Vývoj počtu obyvatel Rok 1850 1900 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2005 2010 Počet obyvatel 383 417 415 568 387 397 393 429 453 445
Ve Vicosopranu se mluví lombardským dialektem. Úředním jazykem je italština. Již několik desetiletí zde žije početná německy mluvící menšina. Následující tabulka ukazuje vývoj v posledních desetiletích:
Jazyky ve Vicosopranu Jazyk Sčítání lidu 1980 Sčítání lidu 1990 Sčítání lidu 2000 Počet Podíl Počet Podíl Počet PodílNěmčina 43 10,83 % 41 10,43 % 55 12,82 %Rétorománština 8 2,02 % 16 4,07 % 18 4,20 %Italština 342 86,15 % 329 83,72 % 346 80,65 %Počet obyvatel 397 100 % 393 100 % 429 100 %
Hospodářství Pracovní místa pocházejí ze zemědělství a lesnictví, průmyslu a obchodu a také z odvětví služeb a pohostinství. V obci se nacházejí dva hotely. Kemp „Mulina“ se nachází nad obcí na pravém břehu řeky Mera.
Ve vesnici Löbbia se nachází elektrárna a rozvodna patřící curyšské elektrárenské společnosti EWZ. Kromě Curychu zásobuje EWZ elektřinou také mnoho údolí Graubündenu.
Doprava Obcí prochází kantonální hlavní silnice č. 3 v trase Chur – Silvaplana – průsmyk Maloja. Nejbližší železniční stanice se nachází ve Svatém Mořici na Albulské a Berninské dráze.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Bývalé obce v kantonu Graubünden