Gustav Johannes Wied (6. března 1858 Holmegård v Branderslev u Nakskova – 24. října 1914 Roskilde) byl dánský spisovatel, dramatik a sociální aktivista.
Životopis Gustav Johannes se narodil v rodině Carla Augusta Wieda (1822–1914) a Cathariny roz. Boesen (1931–1910). Jeho sourozenci byli: Olga (1857–1859), Otto (1859–1941), Alexandra (1860–1952), Paul (1860–1915), Kaja (1864–1864), Jens (1866–1927), Svend (1867–1928), John a Carl. V mladém věku přišel do Kodaně, kde se stal asistentem knihkupce u C. A. Reitzels Boghandel. V létě a na podzim roku 1884 pracoval jako vychovatel na panství Overgård u Mariagerského Fjordu, kde mimo jiné katalogizoval zámeckou knihovnu. Při práci vychovatele se pečlivě připravoval na maturitní zkoušky; složil je v roce 1886 a následující rok absolvoval kurz filozofie.
V letech 1887–1890 žil se spisovatelkou Nathalií Larsenovou (1855–1925). R. 1896 se oženil s Alicí Tuteinovou (1869–1958), se kterou měl čtyři děti: Johana (1894–1945), Inger (1896–1972), Søna (1897–1897) a Jacoba (1900–1971). Svatbou se dostal do kontaktu se svým tchánem Ferdinandem Tuteinem v Høgholtu ve Vendsysselu, který se stal důležitým zdrojem jeho charakteristik a kritiky buržoazie. Tutein byl údajně inspirací pro hlavní postavu románu Fædrene ede druer.
Literární činnost Wied debutoval jako Peter Idealist v roce 1887 pamfletem Nogle Aforismer i Anledning af Interpellationen i Storeheddinge og dens Følger o ministru kultury Jacobu Scaveniovi. Scavenius byl právě odhalen, že vyhledal kodaňskou prostitutku, a pamflet nemilosrdně zesměšňuje ministrovu dvojí morálku.
V roce 1889 vydal Wied svou první hru En hjemkomst, et sørgespil. Další hra, En Bryllupsnat z roku 1892, je o babičce, která chce zabít svého vnuka. Setkala se s takovou nevraživostí, že byla při premiéře zrušena. Roku 1893 vydal sbírku Barnlige Sjæle, která byla charakterizována jako sbírka mimořádně odvážných povídek.
Byl známý jako sociální kritik a využíval každé příležitosti, aby si rýpl do buržoazie. Často přispíval do časopisu København, který vydával Ove Rode. V roce 1892 byl za povídku, kterou v časopise otiskl, odsouzen Nejvyšším soudem ke 14 dnům vězení za nepřípustné vyjadřování. Jednalo se o povídku De unge og de gamle (povídka byla mírně upravena a přetištěna ve sbírkách Barnlige Sjæle a Fra Land og By ). Svůj pobyt ve vězení Tugt- og Børnehuset v Christianshavnu popsal Wied v románu Ungdomshistorier, v němž postava Gunnara Warberga ztvárnila samotného Wieda.
Jeho satira a cynický humor se výrazně projevily v románech Livsens Ondskab, Slægten, Knagsted a Pastor Sørensen og Co.
Za výtěžek z komedie Første Violin (1898) si v Roskilde postavil dům podle svého přání. Dům byl rozdělen na dvě samostatné části, jedna část pro rodinu a jižní část pro jeho pracovnu. Dveře mezi oběma oddělenými částmi byly po okrajích obšity kůží. Po jedné návštěvě spisovatel Walter Christmas označil dům jako Kastellet a Wied od té doby tento název pro svůj dům důsledně používal.
V posledních letech se jeho příjmy snižovaly a trpěl silnými bolestmi žaludku; právě tato kombinace vedla k jeho rozhodnutí „se vším skoncovat“. Dne 24. října 1914 požil smrtelnou dávku kyanidu draselného.
Gustav Wied psal básně, divadelní hry, obnovil v dánské literatuře tzv. satyrské hry, hry s důkladnými popisy interiérů, nálad a myšlenek postav. Jeho největší satyrská hra Dansemus vyšla v roce 1905. Její motto zní: „Ano, všichni tančíme pro vyšší Lirekasse, Vaše Excelence“. Hra byla uvedena v aarhuském divadle v roce 2001. Jeho nejoblíbenější hrou byla „Skærmydsler“, která byla uvedena s Gentle Daimim a Jytte Abildstrømovou v divadle posledně jmenované. Později také ve Folketeatret v Oslo s Malene Schwartzovou a Sonjou Oppenhagenovou.
Ocenění V roce 1938 byla založena Společnost Gustava Wieda v Roskilde se nacházela „Vinárna Gustava Wieda“ po Gustavu Wiedovi bylo v Dánsku pojmenováno několik ulic: Gustav Wieds Vej v Aarhusu, Frederikshavnu, Silkeborgu, Ebeltoftu, Næstvedu, Grenå a Søborgu; Gustav Wiedsvej v Nakskově jeho portrét, namalovaný Valdemarem Schønheyderem Møllerem, visel v tzv. uměleckém vlysu v jídelně Brøndum ve Skagens Museu a další portrét od Michaela Anchera byl k vidění v jídelně v Anchers Hus
Dílo En Hjemkomst (skuespil) – 1889 Silhuetter (noveller) – 1891 En Bryllupsnat (skuespil) – 1892 Barnlige Sjæle (noveller) – 1893 Slægten – 1898 filmatiseret i 1978 Livsens ondskab – 1899 filmatiseret i 1941 (Thummelumsen) og indspillet som tv-serie i 1971 (Livsens Ondskab) Thummelumsen (skuespil) – 1901 filmatiseret i 1941 (Thummelumsen) Skærmydsler – 1901 Den gamle Pavillon (skuespil) – 1902 Knagsted – 1902 indspillet som tv-serie i 1971 (Livsens Ondskab) Dansemus (skuespil) – 1905 To Gange to er fem (skuespil) – 1906? Fædrene æde druer – 1908 Circus Mundi (fortællinger) – 1909 Kærlighed – Fire Idyller (skuespil) – 1909 Ærtehalm (skuespil) – 1909 Pastor Sørensen og Co. – 1913 Imellem Slagene (fortællinger & skuespil) – 1914 Digt og virkelighed (erindringsbog) – 1914
V češtině Súčtování: komedie o jednom jednání – přeložil Hugo Kosterka. Praha: J. R. Vilímek, 1911 2 x 2 = 5: satirická hra ve čtyřech dějstvích – př. Ot. Popelka. Praha: J. R. Vilímek, 1913 První housle: veselohra o 3 dějstvích – Jens Petersen a Gustav Wied; př. Josef Milčín. Praha: Šolc a Šimáček, 1915 Snění – úvod František Sekanina, in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 94; př. Jaroslav Pšenička. Praha: J. R. Vilímek, 1916 Veselé dějiny – př. Hugo Kosterka. Praha: Čsl. podniky tiskařské a vydavatelské, 1920 Světem humoru: sborník z humoru cizího a domácího. Díl IV. – sestavil Gustav Pallas [Mark Twain, Rudyard Kipling, W. M. Thackeray, Gustav Wied, J. L. K. Grimm, W. K. Grimm, Svatopluk Čech, Prokop Chocholoušek, Jaromír John, Šimon Lomnický z Budče, Mikuláš Dačický z Heslova, J. V. Sládek]. Praha: Bedřich Stýblo, 1922
Odkazy
Reference
Literatura Gustav Wied-Puslerier – Andreas Friberg. Kodaň: Sever. stát Bogforlag, 1944 Johs. Brøndum Nielsen, Gustav Wied i Breve, Gyldendal, 1946 Eddie Salicath, Omkring Gustav Wied, Rosenkilde og Baggers Forlag, 1946 Sven Houmøller, Gustav Wied. En Bibliografi. Forord af Soya, 1948. (Gustav Wied Selskabets Skrifter, 3.) Knut Ahnlund, Den unge Gustav Wied, Gyldendal, 1964 Danske noveller fra Herman Bang til Gustav Wied: en antologi – redigeret af Carl Bergstrøm-Nielsen. København: Gyldendal,1971 F. J. Billeskov Jansen, Gustav Wied: den mangfoldige digter, Spektrum, 1997 Bo Nygaard Larsen, Wied jul: en biografi om Gustav Wied, Habengut, 2002. (Gustav Wied Selskabets skrifter, ny samling nr. 10)
Externí odkazy
Gustav Wied Selskabet – oficiální web () Shromáždění díla online a portrét – Archivováno 13. července 2020 na Wayback Machine () Gustav Wied v Dánské encyklopedii spisovatelů () Gustav Wied v Dánské filmové databázi () Gustav Wied v Scope () Gustav Wied v Encyclopædia Britannica Online () Gustav Wied v gravsted.dk () Gustav Wied v Forfatterweb.dk ()
Kategorie:Dánští spisovatelé Kategorie:Dánští dramatici Kategorie:Humoristé Kategorie:Satirici Kategorie:Dánští romanopisci Kategorie:Aktivisté Kategorie:Narození v roce 1858 Kategorie:Narození 6. března Kategorie:Narození v regionu Sjælland Kategorie:Úmrtí 24. října Kategorie:Úmrtí v roce 1914 Kategorie:Úmrtí v Roskilde Kategorie:Sebevrazi Kategorie:Muži