Esaias Tegnér (13. listopadu 1782, Kyrkerud, Värmland – 2. listopadu 1846, Växjö, Småland) byl švédský romantický básník, biskup a profesor řečtiny na Lundské univerzitě.HEGER, Ladislav a kol. Slovník spisovatelů – Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Førské ostrovy, Island, Nizozemí, Belgie, Praha: Odeon 1967. S. 312.HARTLOVÁ, Dagmar a kol. Slovník severských spisovatelů, Praha: Libri 1998. S. 439-440. Je považován za švédského národního básníka.

Život Narodil se v rodině venkovského faráře. V devíti letech osiřel, ale díky jeho nadání (naučil se latině, řečtině, francouzštině a angličtině) mu bylo umožněno díky mecenášům vystudovat.Ottův slovník naučný. 25. díl. Praha a Litomyšl. Argo a Paseka 2001. S. 145.Esaias Tegnér. Encyclopædia Britannica. Dostupné online Roku 1799 se stal studentem na Lundské univerzitě a již roku 1802 promoval z filozofie. Na univerzitě pak působil jako docent estetiky a bibliotekář. Roku 1806 se oženil s Annou Myhrmanovou, nejmladší dcerou svého bývalého mecenáše, kterou znal již od dětství. Roku 1812 byl na univerzitě jmenován profesorem řečtiny a byl vysvěcen na kněze, V tom samém roce se stal členem romantického Gótského spolku (Götiska Förbundet) a v klubovém časopise Iduna publikoval svou poezii a své názory, zejména pokud jde o studium staré islandské literatury a historie. Byl rovněž skvělým řečníkem. Roku 1819 byl zvolen členem Švédské akademie. thumb|left|Esaias Tegnér ve dvacátých letech od Leonarda Roose af Hjälmsätera V prvních básnických pokusech navazoval na tradice klasicistní poezie a v tomto duchu napsal i nacionální epos Svea (1811) vyjadřující nálady ve Švédsku po odtržení Finska od Švédska po prohrané finské válce s Ruskem, za který obdržel hlavní cenu Švédské akademie. Po vstupu do Gótského spolku začínají mít jeho básně romantické rysy. Zachoval si však odstup od současných módních literárních manýr a odmítal jak osvícenskou racionalistickou filozofii tak i přehnané romantické uctívání všeho mystického a temného. Usiloval o syntézu mezi klasicismem a romantismem. Jeho poezie, inspirovaná Schillerem, dánským romantikem Oehlenschlägerem, idealismem Kanta a Fichteho a staroseverskou mytologií, obsahuje národní i romantické motivy a má svižný energický spád v rychlém sledu obrazů a asociací. Evropské slávy pak dosáhl přebásněním staroislandské ságy Frithijofs Saga (1825, česky jako Píseň o Frithiofovi), která byla přeložena do řady jazyků.MACURA, Vladimír a kol. Slovník světových literárních děl 2., M-Ž. 1. vydání. Praha: Odeon, 1988. S. 304–305.

Funkci profesora vykonával až do roku 1825, kdy byl jmenován biskupem ve Växjö, čímž se stal zároveň členem Riksdagu (švédského parlamentu). V roce 1835 byl zvolen členem Královské švédské akademie věd a roku 1838 čestným členem Královské švédské akademie literatury, historie a starožitností.HILDEBRAND, Bengt a kol. Matrikel över ledamöter av Kungl. Vitterhetsakademien och Kungl. Vitterhets Historie och Antikvitets akademien. Stockholm. Kungl. Vitterhetsakademien 1992. S. 35.

Roku 1840 se naplno projevila jeho těžká duševní choroba, jejíž symptomy se objevovaly již od roku 1833. Tegnér se obával šílenství, kterým trpěl jeho starší bratr, a podíl na jeho zhroucení měla pravděpodobně i jeho nešťastná láska. Trpěl nedůvěrou v život a lidi. Byl poslán na léčení do sanatoria ve Šlesvicku a roku 1841 se mohl vrátit do svého úřadu. V říjnu roku 1846 mu ale mrtvice ochromila levou stranu těla a 2. listopadu téhož roku krátce před půlnocí zemřel. Byl pohřben na hřbitově ve Växjö. thumb|Tegnérova socha ve Växjö od Arvida Källströma

Výběrová bibliografie Över livets plågor och tröst (1803, Nad životními útrapami a útěchou), báseň vycházející z principů klasicismu. Det eviga (1810, Věčnost), klasicistní báseň namířená proti Napoleonovi, o němž se Tegnér domníval, že podporoval ruskou expanzi do Švédska Svea (1811), patriotický rétorický epos v alexandrínech pojednávající o švédské ztrátě Finska, který získal cenu Švédské akademie. Sång till solen (1813, Zpěv slunci), romantická báseň Stjärnsången (1817, Píseň hvězd), romantická báseň Hjälten (1813, Hrdina), báseň věnovaná Napoleonovi, na nějž přehodnotil svůj názor. Den vaknade örnen (1815, Probuzený orel), báseň chválící Napoleona. Nattvardsbarnen (1820, Děti večeře Páně), idyla, kterou americký básník Longfellow přeložil do angličtiny. Axel (1821), hrdinská veršovaná pohádka Mjeltsjukan (1824, Melancholie), báseň obsahující básníkovi pocity smutku a bázně ze života. Frithiofs saga (1825, Píseň o Frithiofovi), lyrickoepická parafráze staroislandské ságy skládající se z 24 metricky rozlišených zpěvů. Dílo bylo přeloženo do řady jazyků a přineslo Tegnérovi evropskou slávu. Smärre samlade dikter af Esaias Tegnér (1828, Menší sebrané básně Esaiase Tegnéra), sbírka básní. Den döde (1834, Mrtvá), elegická báseň Avsked med min lyra (1840, Rozloučení s mou lyrou), báseň vyjadřující nastupující duševní problémy. Kronbruden (Panenská nevěsta) a Gerda, nedokončené epické básně..

Adaptace Hudba Mnohé Tegnérovy básně byly zhudebněny, například švédsko-finským skladatelem Bernhardem Crusellem, v jehož díle zaujímají písně napsané na Tegnérovy texty významné postavení. Film Carl XII:s kurir (1924, Kurýr Karla XII.), švédský němý film, režie Rudolf Anthoni. Frithiofs Saga (1924), švédský němý film, režie Moritz Tyster.

Česká vydání Píseň o Frithiofovi. Praha: Jan Otto 1891, přeložil Josef Václav Sládek.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Tegnér Esaias. Nordisk familjebok. Projekt Runeberg. Dostupné online Frithiofs saga. Heimskringla. Dostupné online Tegnérmuseet (Tegnérovo museum v Lundu). Dostupné online

Kategorie:Švédští básníci Kategorie:Švédští profesoři Kategorie:Švédští protestantští duchovní Kategorie:Absolventi Lundské univerzity Kategorie:Pedagogové na Lundské univerzitě Kategorie:Romantičtí spisovatelé Kategorie:Narození 13. listopadu Kategorie:Narození v roce 1782 Kategorie:Narození ve Värmlandu Kategorie:Úmrtí 2. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1846 Kategorie:Úmrtí ve Växjö Kategorie:Muži