thumb|Odklízení sněhu z chodníku
Zajistit schůdnost přilehlého chodníku, zejména ve vztahu ke sněhu a náledí, je v části Evropy tradiční pracovní povinnost vlastníků nemovitostí vztahující se k veřejnému majetku. Oprávněnost, rozsah a od roku 1997 i nejednoznačnost stanovení této povinnosti byl v Česku předmětem sporů a různých výkladů, přímé stanovení této povinnosti bylo v České republice zrušeno v roce 1997, od 16. dubna 2009 byla zrušena i odpovědnost majitele nebo uživatele přilehlého pozemku za škodu způsobenou závadami ve schůdnosti. Podobná povinnost je však i nadále běžná i v některých dalších zemích Evropské unie. Například ve Švýcarsku mají údajně majitelé přilehlých nemovitostí uloženu i povinnost stavební údržby chodníků.JUDr. Pavel Fastr: Zákon o pozemních komunikacích s komentářem a vyhláškou.
Právní úprava v Česku
Historie povinnosti
Vyskytuje se názor, že tuto povinnost zavedla poprvé protektorátní vláda a jde o pozůstatek totalitních poměrů a socialismu. Podle důvodové zprávyDůvodová zpráva k návrhu zákona o pozemních komunikacích. In: JUDr. Pavel Fastr: Zákon o pozemních komunikacích s komentářem a vyhláškou., Praha, Linde, vychází opakovaně v aktualizovaných vydáních od roku 1997 k zákonu však například v Praze podobná povinnost platí nejméně od roku 1838.
Vládní nařízení Vlády Protektorátu Čechy a Morava č. 1/1943 Sb., o čištění veřejných chodníkůVládní nařízení Vlády Protektorátu Čechy a Morava č. 1/1943 Sb., o čištění veřejných chodníků stanovilo:
§ 1 (1) Čistiti veřejné chodníky v uzavřené části obce jsou povinni vlastníci hraničících nemovitostí. (2) Místo vlastníka náleží povinnost čištění tomu, jemuž přísluší užívání celé budovy nebo celého nezastavěného pozemku (nájemce, pachtýř, uživatel, poživatel apod.). (3) Převzala-li provádění čištění jiná osoba za toho, kdo je povinen čištěním, jest sama k čištění povinna, jestliže s převzetím souhlasí místní policejní úřad. Souhlas lze kdykoli odvolati. § 2 Domovník, ustanovený pro budovu s veřejným chodníkem (zákon ze dne 30. ledna 1920, č. 82 Sb., kterým se upravují právní poměry domovníků), musí konati čisticí práce, pokud není písemnou smlouvou stanoveno jinak.
V následujících paragrafech byla platnost nařízení omezena na obce s více než 5000 obyvateli, okresní města a další okresním úřadem určené obce. Bylo vymezeno, že i tam, kde není chodník, se čistí pruh veřejné silnice nebo cesty potřebný k chůzi. Nařízení stanovilo, že v některých případech má povinnost vlastníka nemovitosti za náhradu převzít obec, a právo převzít čištění za náhradu měla obec kdykoliv. Sazby náhrad určovala obec se souhlasem nadřízeného policejního úřadu. Za neplnění byla stanovena pokuta do 10 000 K nebo vězení délky do 1 měsíce.
Také dřívější silniční zákon, č. 135/1961 Sb., který toto vládní nařízení nahradil a platil až do roku 1997, vlastníkům, správcům a uživatelům nemovitostí odstraňování některých závad ve schůdnosti výslovně ukládal.
V § 23 stanovil: „(1) Vlastník nebo uživatel nemovitosti, která hraničí se silnicí nebo místní komunikací v souvisle zastavěné části obce, je povinen zajistit, aby přilehlý chodník byl řádně a včas čištěn a při náledí posypáván, a to především k zajištění bezpečné chůze. (2) Místní národní výbory upravují podrobnosti podle potřeby s přihlédnutím k místním poměrům a možnostem.“
Jak zmínil poslanec Tom Zajíček 18. února 2009 při třetím čtení novely zákona o pozemních komunikacích, občanský zákoník z roku 1811 nařizoval stavitelům a majitelům nemovitostí vybudovat chodník kolem jejich nemovitosti a bezúplatně ho obci předat. Toto připomenutí bylo uvedeno jako argument, že majitel nemovitosti nevděčí za existenci chodníku obci, ale naopak, tedy obce nemají nárok na zisk z chodníku.
Nynější povinnost zajistit schůdnost
Zákon o pozemních komunikacích (§ 9 odst. 4 ve spojení s § 46 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb.) zmocňuje Ministerstvo dopravy České republiky k vydání prováděcího předpisu, který vymezí podrobnosti k péči vlastníka o dálnici, silnici nebo místní komunikaci. § 27 odst. 7 téhož zákona zmocňuje obce, aby stanovily nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních úseků silnic. Stanovit obdobné parametry pro sjízdnost je tímtéž ustanovením zmocněn prováděcí předpis vydaný ministerstvem.
Na základě těchto zmocnění stanoví § 41 odst. 1 a 2 prováděcí vyhlášky č. 104/1997 Sb., že odstranění nebo zmírnění zimních závad ve sjízdnosti i schůdnosti komunikací provádí vlastník (správce) komunikace. Žádný druh ani část silnic ani místních komunikací nejsou z tohoto ustanovení vyjmuty. Vyhláška ovšem není zmocněna ukládat vlastníkovi komunikace povinnosti, které mu neukládá zákon, a tedy na toto její ustanovení lze nahlížet jako na právně neúčinné a protiústavní. (Některé soudy však ze stanovení odpovědnosti za škody způsobené závadami ve schůdnosti vyvodily, že vyhláška č. 104/1997 Sb. se na chodníky v zastavěné části obce nevztahuje.)
Zákon nyní neukládá přímo a výslovně ani vlastníkovi komunikaci, ani vlastníkovi přilehlých nemovitostí, aby schůdnost nebo sjízdnost zajišťovali. Povinnost vlastníka komunikace pečovat o komunikaci je odvozována pouze nepřímo ze zmocnění ministerstva vymezit podrobnosti k péči. Povinnost vlastníka přilehlé nemovitosti je odvozována pouze nepřímo z odpovědnosti za škodu.
§ 9 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb. v platném znění: „Prováděcí předpis vymezí podrobnosti k péči vlastníka pozemní komunikace o dálnici, silnici a místní komunikaci (…) a náležitosti smlouvy o zajištění správy a údržby dálnic nebo silnic I. třídy.“
§ 27 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb. v platném znění: „Prováděcí předpis blíže vymezí rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování závad ve sjízdnosti dálnice, silnice a místní komunikace. Obec stanoví nařízením rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních úseků silnic.“ (Před účinností nového Zákona o obcích (128/2000 Sb.) stanovovala obec tyto požadavky obecně závaznou vyhláškou.)
§ 41 vyhlášky č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích: „(1) Zimní údržbou se podle pořadí důležitosti zmírňují závady vznikající povětrnostními vlivy a podmínkami za zimních situací ve sjízdnosti komunikací a ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních úseků silnic. (2) Zimní údržba se provádí podle plánu zimní údržby. V obvyklé zimní situaci vlastník (správce) komunikace odstraní nebo alespoň zmírní závady ve sjízdnosti (schůdnosti) komunikace v časových lhůtách stanovených plánem zimní údržby, jehož vzor je uveden v příloze č. 6. (3) Opatření před zahájením zimní údržby a přehled technologií používaných v zimní údržbě jsou podrobně uvedeny v příloze č. 7, vzor deníku o zimní údržbě a způsob jejího vyhodnocení jsou uvedeny v příloze č. 8. (4) Pro účely této vyhlášky je zimním obdobím doba od 1. listopadu do 31. března následujícího roku. V tomto období se provádí zimní údržba podle plánu zimní údržby. Pokud vznikne zimní povětrnostní situace mimo toto období, zmírňují se závady ve sjízdnosti (schůdnosti) komunikace bez zbytečných odkladů přiměřeně k vzniklé situaci.“
Obecní vyhlášky a nařízení
Z právního hlediska jsou napadány ty obecní vyhlášky a nařízení, které majitelům nemovitostí přímo ukládají povinnosti, k čemuž nejsou v tomto případě zákonem výslovně zmocněny. Nařízení obce mohou podle zákonného zmocnění upravovat pouze rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad – nemohou určovat, kdo má závady odstraňovat, ani přímo ukládat žádné povinnosti. Podle čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod mohou být povinnosti ukládány pouze na základě zákona a v jeho mezích.
Vyhláška hlavního města Prahy č. 39/1997 Sb. HMPVyhláška hl. m. Prahy č. 39/1997 Sb. HMP, o schůdnosti místních komunikací ve znění vyhlášek č. 9/1998 Sb. HMP, 28/1999 Sb. HMP, 20/2001 Sb. HMP v souladu se zákonným zmocněním upravuje pouze rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti a neurčuje, kdo tak má činit. (Další vyhláška hlavního města Prahy, č. 45/1997 Sb. HMP, o vymezení úseků místních komunikací, na kterých se nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí,Vyhláška hl. m. Prahy č. 45/1997 Sb. HMP, o vymezení úseků místních komunikací na kterých se nezajišťuje sjízdnost a schůdnost odstraňováním sněhu a náledí ve znění vyhlášky č. 35/1997 Sb. HMP a nařízení č. 14/2004 Sb. HMP zahrnuje především chodníky sousedící s obecními pozemky.) Na jaře roku 2003 byl zveřejněn návrh novely této vyhlášky, podle kterého pokuta za neuklizený chodník, i když by nedošlo k úrazu či jiné škodě, by mohla dosáhnout až 30 000 Kč pro fyzickou osobu a 200 000 Kč pro právnickou osobu. Námitky proti znění novely vzneslo Občanské sdružení majitelů domů i Hnutí na obranu majitelů realit.Kateřina Boušová: Kdo je zodpovědný za úklid sněhu? (penize.cz, 8. 12. 2005)Návrh vyhlášky hl.m. Prahy o udržování čistoty na ulicích a jiných veřejných prostranstvích (Libor Dellin, Občanské sdružení domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR, 30. 11. 2003) Projednávání novely bylo pozastaveno.
Podle pražské městské policieLudvík Klema (náměstek ředitele městské policie Praha): Strážníci mohou domlouvat. Ovšem bez pokuty. (MF Dnes, 31. 1. 2007, str. C5, příloha Praha) mohou strážníci pouze upozorňovat majitele domů na stav chodníku a hrozící nebezpečí a mohou dokumentovat stav chodníku pro případ uplatňování odpovědnosti za škodu. V Lounech však podle rozhodnutí Ústavního soudu platí vyhláška, podle níž může dostat pokutu 1000 Kč majitel domu, který do deseti hodin dopoledne sníh neuklidí.
V obecních nařízeních (dříve ve vyhláškách) obce stanovují například v jaké šířce chodníku musí být schůdnost zajišťována, jaké posypy mohou být použity (v některých obcích je zakázána například sůl, škvára či popel), kam je možno shromažďovat shrnutý sníh atd. Například pražská vyhláška č. 39/1997 Sb. HMP stanoví: „Závady ve schůdnosti místních komunikací a průjezdních úseků silnic, pokud vznikly náledím nebo sněhem, se odstraňují odmetením nebo odhrnutím sněhu, oškrábáním zmrazků a posypem zdrsňovacími materiály. (…) Sněhovou břečku je nutno z chodníku odstranit.“
Časové vymezení bývá udáváno buď konkrétní hodinu dne (zřejmě s předpokladem, že sněží především v noci a sníh se odklízí jednou denně), nebo lhůtou například od počátku sněžení.
Odpovědnost za škodu
§ 27 odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb. zakládal odpovědnost vlastníka nemovitosti za škody způsobené za vymezených podmínek některými druhy závad ve schůdnosti přilehlého chodníku – pro tyto případy odst. 3 zprošťuje téže odpovědnosti vlastníka komunikace. (Novelizačním zákonem č. 97/2009 Sb. s účinností ode dne vyhlášení (16. dubna 2009) byl odstavec 4 vypuštěn a odpovědnost za škodu týkající se chodníků byla sjednocena s úpravou odpovědnosti na všech ostatních typech a částech pozemních komunikací.
Toto ustanovení však neukládalo vlastníkovi přilehlé pozemní komunikace výslovně povinnost se na údržbě komunikace přímo fyzicky či finančně podílet. Ustanovení ani nezprošťovalo těchto povinností vlastníka pozemní komunikace.
§ 27 zákona o pozemních komunikacích ve znění platném do 15. dubna 2009: „(3) Vlastník místní komunikace odpovídá s výjimkou případů uvedených v odstavci 4 za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti místní komunikace nebo průjezdního úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit. (4) Vlastník nemovitosti, která v zastavěném území obce hraničí se silnicí nebo s místní komunikací, odpovídá za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti na přilehlém chodníku, která vznikla znečištěním, náledím nebo sněhem, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit; u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit.“
Spory o právní výklad
Nucená práce