Klementinská hvězdárna, založená v roce 1751, byla až do roku 1928 nejvýznamnější hvězdárnou v českých zemích. Od počátku se zde prováděla nejen astronomická, ale i meteorologická pozorování. Astronomická věž Klementina, kde sídlila, přestala být využívána k astronomickým potřebám v roce 1939.
Historie Astronomická observatoř byla v Klementinu zřízena v roce 1751 z iniciativy jezuitského profesora fyziky a matematiky Josepha Steplinga, který se stal jejím prvním ředitelem. Byla umístěna do věže, která původně sloužila jako vyhlídková – byla pojmenována Matematická věž, později se pro ni vžil název Astronomická věž. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 se hvězdárna stala rakouským státním ústavem; měla však úzkou vazbu na univerzitu, jejími řediteli byli obvykle jmenováni profesoři Karlo-Ferdinandovy univerzity. Kromě astronomických a geomagnetických pozorování a bádání se v rámci klementinské hvězdárny sledovaly také meteorologické jevy – byla zde meteorologická stanice.
Hvězdárna byla známa pod názvem Observatorium regium Pragense nebo Königliche Prager Sternwarte. Po rozdělení univerzity na českou a německou část v roce 1882 byla privilegia hvězdárny ze strany Německé univerzity omezována. Místodržitelským výnosem z roku 1897 však bylo potvrzeno, že nejde o ústav německý (ani český), ale ústav říšský (k. k. Sternwarte). O své činnosti hvězdárna publikovala zprávy Astronomische Beobachtungen an der K. K. Sternwarte zu Prag.
V listopadu 1918 převzala hvězdárnu Československá republika – byla vytvořena Státní hvězdárna Československá. V roce 1928 věnoval Josef Jan Frič státu svou hvězdárnu v Ondřejově a většina pozorování se přesunula tam, ale klementinská hvězdárna zůstala součástí Státní hvězdárny a fungovala až do roku 1939. (Za okupace byli astronomové vystěhováni do Budečské ulice na Vinohradech. V roce 1950 byl ze Státní hvězdárny vytvořen Ústřední ústav astronomický.)
Od roku 1842 poskytovala hvězdárna Pražanům pravidelné polední znamení mávnutím praporu z ochozu Astronomické věže. Od roku 1891 po mávnutí následoval výstřel z děla z bašty sv. Máří Magdalény na Pražském hradě. V této podobě byla časová služba provozována až do roku 1928, i když již od roku 1926 dodávala hvězdárna časový signál Radiožurnálu telegraficky.
Ředitelé klementinské hvězdárny Ředitelé hvězdárny byli většinou významnými osobnostmi a po mnoha z nich byly pojmenovány planetky, po dvou též krátery na Měsíci. +Ředitelv obdobíPlanetka, kráterPlanetku objevilKdyKde1.Joseph Stepling1751–1777(6540) SteplingAntonín Mrkos16. září 1982Kleť2.Francisco Zeno1777–1781(7115) FranciscuszenoAntonín Mrkos29. listopadu 1986Kleť3.Antonín Strnad1781–1799(6281) StrnadAntonín Mrkos16. září 1980Kleť4.Alois Martin David1799–1836(6385) MartindavidAntonín Mrkos5. března 1989Kleť5.Adam Bittner1837–1844(6596) BittnerAntonín Mrkos15. listopadu 1987Kleť6.Karl Kreil1845–1851(6597) KreilAntonín Mrkos9. ledna 1988Kleť7.Josef Georg Böhm1852–1868(7578) GeorgböhmE. W. Elst22. září 1990La Silla8.Karel Hornstein1868–1882(6712) HornsteinAntonín Mrkos23. února 1990Kleť9.Ladislav Weinek1883–1913(7114) Weinek Weinek (kráter)Antonín Mrkos29. listopadu 1986Kleť10.Arthur Scheller, zastupující1913–191711.Adalbert Prey1917–1918(6157) PreyLutz D. Schmadel; Freimut Börngen9. září 1991Tautenburg (hvězdárna)12.František Nušl1918–1937(3424) Nušl Nušl (kráter)Ladislav Brožek14. února 1982Kleť13.Vincenc Nechvíle, správce1942–194514.Otto Seydl, správce1937–1948
Reference
Kategorie:Klementinum Kategorie:Hvězdárny v Praze Kategorie:Zaniklé organizace v Praze