Vilém Prokop svobodný pán Ubelli ze Siegburgu ( Wilhelm Prokop Freiherr Ubelli von Siegburg), uváděn též jako Ubelly (8. července 1799 Praha – 8. dubna 1865 Praha) byl česko-rakouský šlechtic, rakouský právník a soudce. Od mládí působil v justici, svou kariéru zakončil jako viceprezident Vrchního zemského soudu Českého království (1850–1859).

Životopis Pocházel ze starého italského rodu Ubelliů usazeného od 17. století v Čechách.Ottův slovník naučný, díl XXVI.; Praha, 1907; s. 2 (heslo Ubelli ze Siegburku)Dějiny rodu Ubelli von Siegburg in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné online Narodil se jako mladší syn c. k. komořího a právníka Václava Michaela Ubelliho (1761–1832),Rodokmen Ubelliů ze Siegburgu dostupné online Rodina Václava Michaela Ubelliho na webu geni.com dostupné online matka Gabriela (1773–1866) byla z české rodiny Vratislavů z Mitrovic.Rodokmen Vratislavů z Mitrovic na webu euweb.cz dostupné online Vystudoval práva a v roce 1819 vstoupil do státních služeb, začínal u zemského soudu v Praze, odkud v roce 1821 přešel k zemskému soudu v Salzburgu. Od roku 1825 působil jako aktuár u Městského a zemského soudu v Gorici. V letech 1831–1834 byl přidělen jako protokolista k lombardsko-benátskému senátu u Nejvyššího soudního úřadu ve Vídni. V roce 1834 byl jmenován zemským radou a přeložen k Civilnímu soudnímu tribunálu do Padovy, v roce 1837 se vrátil do Prahy, kde byl radou u Zemského soudu.

V letech 1842–1849 působil jako rada apelačního soudu v PrazeHof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1845; Vídeň, 1845; s. 518 dostupné onlineGenealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1849; Gotha, 1849; s. 451 dostupné online a v roce 1848 byl jmenován c. k. komořím.Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1856; Vídeň, 1856; s. 99 dostupné online Po reorganizaci soudní správy v roce 1849 přešel jako rada k Vrchnímu zemskému soudu v Praze,SCHMIDT, Johann Ferdinand: Monographie des kaiserl. königl. Böhm. Appellations-Gerichtes; Praha, 1850; s. 258 respektive jeho viceprezident (1850–1859).Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1857; Vídeň, 1857; s. 34 dostupné online V roce 1859 byl penzionován.

Vlastnil statek Drahlovice, nejprve se svými sourozenci, později byl jeho samostatným majitelem. V Praze bydlel v domě č. p. 894 v Panské ulici.,Kaiserlich königlicher Schematismus für das Königreich Böheim auf das Jahr 1844; Praha, 1844; s. 131 dostupné online jeho posledním bydlištěm byl dům č. p. 851 v ulici Na příkopě (tehdejší Kolowratstraße).Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes 1859; Vídeň, 1859; s. 31 dostupné online Je pohřben na Olšanských hřbitovech.Přehled osobností pohřbených na Olšanských hřbitovech dostupné online

Rodina Byl dvakrát ženatý.Rodina Viléma Prokopa Ubelliho na webu geni.com dostupné online Poprvé se oženil v roce 1835 v Praze s Aloisií, rozenou hraběnkou Beroldingenovou, ovdovělou hraběnkou Pace (1798–1838).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1839; Gotha, 1839; s. 93 dostupné online V roce 1841 se jeho druhou manželkou stala Johanna, hraběnka Vratislavová z Mitrovic (1807–1903).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1893; s. 1893 dostupné online Obě manželky obdržely čestný titul dámy Řádu hvězdového kříže.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1863; Gotha, 1863; s. 987–988 dostupné online Z druhého manželství se narodily dvě děti. Dcera Gabriela (1842–1900) byla čestnou dámou Ústavu šlechtičen v Brně. Syn Osvald (1847–1894) byl posledním mužským potomkem rodu UbelliůGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1895; Gotha, 1895; s. 1044–1045 dostupné online (v ženské linii rod vymřel v roce 1928 jeho sestřenicí Johannou).Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1921; Gotha, 1921; s. 979–980 dostupné online

Z jeho sourozenců vynikl starší bratr Václav Josef (1798–1863), který byl také právníkem a nakonec prezidentem Vrchního zemského soudu pro Moravu a Slezsko (1863–1863). Další bratři Antonín Vilém (1795–1819), Prokop Alois (1802–1875) a František Josef (1804–1845) sloužili v armádě, nejmladší Ludvík (1806–1858) byl státním úředníkem a okresním hejtmanem ve Welsu.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1856; Gotha, 1856; s. 704 dostupné online

Odkazy Reference

Literatura KLEČACKÝ, Martin a kolektiv: Slovník představitelů soudní správy v Čechách v letech 1849–1918; Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky Praha, 2015; s. 401 ISBN 978-80-87782-40-8 MAŠEK, Petr: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, díl II.; Praha, 2010; s. 385 (heslo Ubelli) ISBN 978-80-257-0294-9 POUZAR, Vlastimil: Almanach českých šlechtických rodů 2005; Praha, 2004; s. 439 (kapitola Ubelli ze Siegburgu) ISBN 80-85955-29-6 VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2012; Praha, 2010; s. 382–389 (kapitola Ubelli ze Siegburgu) ISBN 978-80-904241-3-5

Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakouští úředníci Kategorie:Čeští sudí Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Narození 8. července Kategorie:Narození v roce 1799 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 8. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1865 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Lidé z Prahy Kategorie:Muži