náhled|244x244pixelů|Hlavní budova Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Viktor Ettel (26. listopadu 1893 Čejetičky na Mladoboleslavsku – 15. ledna 1964 Praha) byl český chemik a vědec, československý legionář, plukovník československé armády. Již roku 1953 byl zvolen členem korespondentem Československé akademie věd a v roce 1960 se stal jejím řádným členem. V roce 1954 byl jmenován profesorem na Vysoké škole chemicko-technologické (VŠCHT).

Jeho pestrá kariéra, která byla poznamenána oběma válkami a komunistickým režimem, zahrnuje práci v chemickém průmyslu, armádě, na vysokých školách i v akademii věd. Byl autorem mnoha patentů.

Postupně se zabýval bojovými plyny, hutní výrobou, herbicidy, flotačními činidly a zejména komplexním zpracováním a využitím dřeva, především metanolýzou (alkoholýzou). To je proces, kdy vlivem metylalkoholu dochází k deaminaci polymerů za vzniku nové suroviny.

Život náhled|197x197pixelů|Budova Hlávkovy studentské koleje v Praze Viktor Ettel se narodil 26. listopadu 1893 v Čejetičkách na Mladoboleslavsku v početné rodině železničáře. Od mládí vynikal mimořádným talentem pro chemii. Vystudoval vyšší reálku v Hradci Králové a byl přijat do Hlávkových studentských kolejí, které byly určeny pro nemajetné studenty s výbornými studijními výsledky. Díky tomu úspěšně absolvovat chemii na tehdejší pražské české technice (nyní ČVUT).

Již v roce 1914, kdy začala první světová válka, byl povolán tehdy jednadvacetiletý nedostudovaný Viktor Ettel do armády. Bojoval na italské frontě a roku 1916 v bitvě u Gorice padl do zajetí a posléze vstoupil do italské armády. V roce 1918 se vrátil do vlasti s italskými legiemi. Byl náčelníkem štábu, později pak zástupcem velitele 39. střeleckého pluku československé armády.. Válka pro něj však neskončila, neboť byl vyslán s vojenskou repatriační misí na Sibiř.

Během druhé světové války byl pro svou nedostatečnou loajalitu k okupantům zbaven téměř všech vedoucích funkcí a pracoval pouze jako šéf výzkumu. Přesto byl po válce komunistickým režimem kritizován pro svou apolitičnost a spojení s meziválečnou průmyslovou elitou. Bylo mu však umožněno pracovat ve svém oboru, i když byl často odvoláván ze svých funkcí.

Viktor Ettel měl problémy s režimem i ve svém bydlišti v Říčanech, kde ho místní orgány považovaly za kapitalistický živel a snažily se ho poškodit i v soukromém životě. Dotýkalo se to i jeho syna, který měl problémy vystudovat. Přesto se mu podařilo jít ve šlépějích svého otce a stal se vynikajícím chemikem.

V pozdějším věku ho trápily vážné zdravotní obtíže. Zemřel 15. ledna 1964 ve věku 71 let.

Kariéra

Meziválečné období náhled|160x160pixelů|Molekula yperitu: bis(2-chlorethyl)sulfid Po návratu ze Sibiře se vrátil ke studiu a v roce 1921 složil státní zkoušku u profesora Emila Votočka a získal titul doktora chemických věd za práci z oblasti chemie sacharidů. Opět vstoupil do armády a pracoval tam ve výzkumu bojových plynů. Objevil nový výrobní postup na přípravu yperitu (také hořčičný plyn), který byl posléze použit pro průmyslovou výrobu. Dosáhl funkce přednosty výzkumného oddělení Vojenského technického ústavu a dostal hodnost plukovníka.

V roce 1932 odešel z armády a získal místo ředitele Spolku pro chemickou a hutní výrobu (Spolchemie) v Ústí nad Labem. Jeho úkolem bylo posílit v Sudetech český vliv ve vedení i mezi zaměstnanci. Podařilo se mu zmodernizovat mnoho provozů v Čechách i na Slovensku a posílit vliv českých zaměstnanců. Po okupaci Sudet byl zajat gestapem, ale po krátkém čase propuštěn.

Druhá světová válka náhled|Původní budova Spolchemie v Ústí nad Labem Po okupaci německou armádou byl Viktor Ettel sesazen z vrchního technického vedení a zůstal pouze šéfem výzkumu Spolchemie v Praze. Během války se tak věnoval farmaceutické chemii, barvířství, problematice vulkanizačních urychlovačů, fotografických vývojek, technologii agrochemických preparátů nebo produkci vitaminu C.

Byl také pověřen výstavbou nových závodů nahrazujících ztracené kapacity na odtrženém území. Byly to chemické závody Synthesia v Rybitví na Pardubicku a Spolana v Neratovicích. Vše probíhalo v rámci Spolchemie, která se tak stala zakladatelem českého chemického průmyslu, neboť vytvořila základní struktury dnešních českých chemických závodů. Díky Viktoru Ettelovi navíc v centrálním výzkumném ústavu Spolchemie našli práci studenti chemie z uzavřených českých vysokých škol. Se Spolchemií byl také spojen zárodek pozdějšího Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV okolo akademika a biochemika Františka Šorma.

Poválečné období náhled|Areál Spolany v Neratovicích Po osvobození Československa se Viktor Ettel stal centrálním ředitelem Spolchemie a byl navíc jmenován národním správcem několika chemických podniků v pohraničí. Po reorganizaci československého chemického průmyslu byla Spolchemie rozčleněna na šest národních podniků. Viktor Ettel byl pověřen vedením vývojové skupiny Československých chemických závodů ve funkci náměstka generálního ředitele.

Viktor Ettel byl ve všech svých funkcích neustále kritizován pro svoji apolitičnost a spojení s meziválečnou průmyslovou elitou. Nakonec byl po několika reorganizacích donucen odejít na Vysokou školu chemického inženýrství (nynější Vysoká škola chemicko-technologická - VŠCHT), kde vedl katedru organické technologie. Věnoval se zde výzkumu herbicidů, flotačních činidel a zejména komplexního zpracování a využití dřeva metanolýzou (alkoholýza). Pro své studenty napsal učebnici Organická technologie.

V roce 1953 byl zvolen členem korespondentem Československé akademie věd a o rok později se stal profesorem. V roce 1960 byl zvolen řádným členem Československé akademie věd.

Dílo (výběr)

ETTEL, Viktor. Chemická válka. V Praze: Vědecký vojenský ústav, 1932. viii, 415 s. Vojenská technická knihovna, sv. 1. ETTEL, Viktor. Organická technologie. 1. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1956. 518 s. Řada chemické literatury.

Odkazy

Reference

Související články Chemická zbraň Metalurgie Herbicidy Flotace Solvolýza

Kategorie:Osobnosti průmyslové chemie Kategorie:Čeští chemici Kategorie:Čeští profesoři chemie Kategorie:Čeští inženýři chemie Kategorie:Čeští akademici Kategorie:Čeští vynálezci Kategorie:Českoslovenští legionáři v Itálii Kategorie:Plukovníci Kategorie:Narození 26. listopadu Kategorie:Narození v roce 1893 Kategorie:Narození v Čejetičkách Kategorie:Úmrtí 15. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1964 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti prvního československého odboje