Jan Přibyl (rusky Иван Антонович Прибиль, 20. září 1782 Jičín – 8. března 1866 Tiflis) byl český civilní a vojenský lékař, porodník a balneolog dlouhodobě působící v gruzínském Tiflisu (Tbilisi), pod tehdejší nadvládou Ruského impéria.
Životopis
Mládí Narodil se v Jičíně v Čechách. Lékařské vzdělání získal na Vídeňské univerzitě, kde obdržel doktorát z medicíny a chirurgie.
V Ruském impériu Na výzvu ruské vlády přišel 21. srpna 1808 do Ruska, kde složil zkoušku na petrohradské lékařsko-chirurgické akademii a byl znovu potvrzen jako lékař. Následně vstoupil do lékařské služby carské armády a jako mladší lékař Saratovského střeleckého pluku byl poslán do Gruzie, před nedávnem plně získané pod ruskou nadvládu. Později pak sloužil jako rezidenční lékař v vojenské nemocnici Chersonu.
V Tiflisu Po ukončení své smluvní služby v roce 1816 odešel ze služeb armády, usadil se v Tiflisu a stal se civilním lékařem-porodníkem. Zasedal rovněž v gruzínské lékařské radě. Do vojenské služby byl znovu zařazen 6. listopadu 1819 na uvolněné místo hlavního lékaře vojenské nemocnice v Tiflisu. V roce 1826 mu byl udělen Řád sv. Anny 2. stupně. V roce 1833 přijal ruské občanství. Roku 1834 obdržel Řád sv. Vladimíra 3. stupně.
Jako ošetřující lékař měl blízko k rodině Chavchavadze a léčil mj. šlechtice a dramatika Alexandra Sergejeviče Gribojedova, který trpěl záchvaty horečky. V roce 1837 doprovázel ruského cara Mikuláše I. při cestě na Kavkaz a byl při té příležitosti oceněn diamantovým prstenem s monogramem cara.Папазян А. Чехи в Грузии: маленькая, но активная диаспора V lednu 1840 obdržel hodnost řádného státního rady. V roce 1846 obdržel Řád sv. Stanislava 1. stupně. V roce 1849 byl jmenován stálým členem ruského Vojenského lékařského vědeckého výboru; dále byl poradním členem lékařské rady ministerstva vnitra, čestným členem Společnosti ruských lékařů v Petrohradě a dalších lékařských spolků. Byl také zakladatelem a aktivním členem Kavkazské lékařské společnosti. V Tiflisu byl široce znám jako zkušený a uznávaný lékař. Rovněž položil základy gruzínskému lázeňství.
1. července 1860 získal diplom dědičného šlechtice s vlastním erbem.
Úmrtí Zemřel 8. března 1866 v Tiflisu ve věku 83 let.
Rodina V roce 1812 se oženil s katoličkou Jekatěrinou Osipovnou Karajevovou z gruzínské šlechtické rodiny. Měli spolu tři syny a tři dcery:
Jakov (1811–1892), lékař, tajný rada Michail (1817-1892), cenzor Louise (1822–1897), manželka Konstantina Ivanoviče Orlovského Nina (1823–1898), manželka Semjona Zubalova Nicholas (asi 1826–1907), lékař, tajný rada Julia (1829–1906), manželka tajného rady (Andrej Grigorijevič ?)
Odkazy
Reference
Literatura Иван Антонович Прибиль / Красноглядов. — 1859. — 11 с. Прибиль Иван Антонович // Список гражданским чинам IV класса. Исправлен по 1-е июля 1864. s. 9.
Externí odkazy Dokumentární film o J. Přibylovi Ivan Antonovič Přibil - spolek Zlatá Praha
Kategorie:Absolventi Vídeňské univerzity Kategorie:Čeští lékaři 19. století Kategorie:Čeští vojenští lékaři Kategorie:Narození 20. září Kategorie:Narození v roce 1782 Kategorie:Úmrtí 8. března Kategorie:Úmrtí v roce 1866 Kategorie:Narození v Jičíně Kategorie:Čeští porodníci Kategorie:Úmrtí v Tbilisi Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení v Tbilisi Kategorie:Lékaři 19. století Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Ruští šlechtici Kategorie:Češi v Rusku Kategorie:Češi na Ukrajině Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Vladimíra