Kraj Vysočina společně s Moravskoslezským krajem jsou kraje, ze kterých se lidé nejvíce stěhují pryč. Kraj Vysočina je čtvrtý nejméně lidnatý kraj, i tak je na jeho území 704 obcí, druhý nejvyšší počet po Středočeském kraji. Převážnou většinu obyvatelstva kraje tvoří lidé žijící na vesnicích. Nejvíce se ho tedy týká problém vylidňování vesnic. Od roku 1991 je čím dál více populárnější stěhování do měst o velikosti do deseti tisíc obyvatel, která jsou v dojezdové vzdálenosti od měst větších. Některé části Vysočiny jsou od velkých měst daleko a ve vlastním kraji jsou pouze menší města. Protože se lidé začali soustřeďovat v satelitních městečkách, která jsou také považována za venkov, obecně se vylidňování venkova zastavilo, ale v především v pohraničních oblastech, v oblasti Kraje Vysočina a v oblastech s vysokou nezaměstnaností k vylidňování venkova dochází stále.

Kraj Vysočina se od roku 2009 vylidňoval, vylidňování pokračovalo až do roku 2018. Nejvíce se počet obyvatel kraje snížil v roce 2013 o 990 obyvatel. V roce 2016 bylo snížení počtu obyvatel způsobeno migrací, protože se narodilo více dětí než zemřelo lidí. Snižování počtu obyvatel pokračovalo i v prvním čtvrtletí roku 2017. V roce 2018 Kraj Vysočina měl mezi kraji nejnižší růst počtu obyvatel, ale v dalších šesti krajích se počet obyvatel snížil.

V roce 2022 ale Vysočina opět patřila mezi kraje, kde se počet obyvatel snížil, celkem bylo takových krajů osm. Podle projekce Českého statistického úřadu má vylidňování kraje Vysočina pokračovat i v dalších letech.

Nárůst počtu obyvatel byl v Kraji Vysočina v období ekonomického růstu v letech 2005 až 2008. Do stejného roku rostla i porodnost, ta se pak zpomalila.

Kraj trpí odlivem mladých lidí, od roku 2001 do roku 2011 kraj ztratil prvenství v největším podílu dětí v populaci.

Výjimkou z trendu byl konec roku 2022 a rok 2023, kdy se počet obyvatel zvýšil o 3 183 (do konce prvního pololetí 2 183, do konce třetího čtvrtletí 2 821) lidí, ovšem už v prvním čtvrtletí roku 2024 se počet obyvatel snížil o 2 066 obyvatel. Toto bylo ale způsobeno především zahraniční migrací. Jednalo se ovšem o čtvrtletní výkyv, který byl vykompenzován v následujících čtvrtletích, protože za celé první tři čtvrletí počet obyvatel kraje poklesl o 296 obyvatel, mezi kraji se jednalo o druhý nejmenší pokles po Plzeňském kraji – v daném období se zvýšil počet obyvatel pouze v Praze, ve Středočeském kraji a v Jihomoravském kraji.

V prvním čtvrtletí roku 2025 podobně jako v prvním čtvtrletí roku 2024 nastal pokles počtu obyvatel, protože z kraje se vystěhovalo 3 672 obyvatel, zatímco se přistěhovalo pouze 2 158. Za první tři měsíce roku 2025 se počet obyvatel snížil o 1 586 na 516 061 obyvatel, nejvýrazněji na Jihlavsku, nejméně na Pelhřimovsku. Byl to tak pátý největší pokles obyvatel mezi kraji, větší měly Moravskoslezký, Ústecký, Královéhradecký a Jihomoravský kraj. Konec roku potvrdil nejvyšší úbytky obyvatel v okresech Jihlava a Havlíčkův Brod za celý rok. Počet narozených dětí, kterých se v meziročním srovnání narodilo o 288 méně, poprvé klesl pod 4 000.

Největší meziroční úbytek na úrovni okresů nastal v roce 2020 v okrese Třebíč, kdy se počet obyvatel okresu snížil o 473 obyvatel. Ten byl překonán v roce 2025, kdy se počet obyvatel v okrese Jihlava snížil o 1 047.

celkem změna okresy narození zemřelí migrace Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou přistěhovalí odstěhovalí celkem změna celkem změna celkem změna celkem změna celkem změna 2006 511 645Statistická ročenka kraje Vysočina, ČSÚ, cit. 2024-08-08k 1. lednu 2007 2013 −990 2015 −420 2016 508 952k prosinci 2016 −523 −70 +30 −84 −222 −177 5307 4997 3456 4289 2017 −36 2018 509 274k 31. prosinci 2018 +358 +246 +223 +83 −357 +163 5430 4460 4255 2019 509 813k 31. prosinci 2019 +539 94 915 113 628 72 302 110 810 −259 118 158 2020 508 852k 31. prosinci 2020 −961 94 612 −303 113 664 +36 72 298 −4 110 337 −473 177 941 −217 5349 6450 4456 4316 2021 503 824 +21 93 617 +48 112 082 +226 71 335 +218 109 546 −381 117 244 −90 5547 6438 503 845 93 665 112 308 71 553 109 165 117 154 2022 504 025 −278 93 692 −155 112 415 +182 71 571 +88 109 183 −277 117 164 −116 4927 5861 +656 503 747 93 537 112 597 71 659 108 906 117 048 2023 514 777 +3 183 95 176 +682 116 041 +1 687 74 133 +442 110 393 +110 119 034 +262 4 476 5 466 10 828 6 655 517 960k 1. lednu 2024 95 858 117 728 74 575 110 503 119 296 2024 517 647k 31. prosinci 2024 −313 95 877 +19 118 465 +737 74 218 −357 110 209 −294 118 878 −418 4 184 5 408 10 043 9 132 2025 515 953 −1 694 95 359 −518 117 418 −1 047 74 205 −13 110 200 −9 118 771 −107 3 896 5 440 7 945 8 095 2026

Příčiny a důsledky vylidňování Vylidňování vesnic probíhá i na Západě, ale podle sociologa Martina Buchtíka má vylidňování vesnic v Česku jiné příčiny, které začaly už za minulého režimu a po revoluci se prohloubily.

Mezi vesnice, které se na Vysočině vylidňují už několik desetiletí, patří ves Vysoká Lhota, oficiálně obec s nejmenším počtem obyvatel. Příčiny jejího vylidňování jsou stejné jako v jiných podobných vsí – chybějící služby a odjezd mladých za prací do větších měst – ve vsi pak zůstávají pouze starší obyvatelé. Věkový průměr ve Vysoké Lhotě je více než 65 let.

Trend stěhování lidí z vesnic do větších sídel je společensky nežádoucí, neboť na venkově, především v místech více vzdálených od spádových center, zůstává větší počet seniorů. Protože s odcházejícími lidmi odcházejí také výnosy z daní, takové obce chudnou. To způsobuje mimo jiné snižování dostupnosti sociálních služeb v terénu.

Akce proti vylidňování Některé obce se snaží trend vylidňování zvrátit např. výstavbou bytů nebo komunitních center. Tímto směrem se vydali v Dolních Lažanech, kde obec odkoupila neobydlenou chátrající zemědělskou usedlost a zbourala ji. Protože v obci se narodí jedno dítě ročně, obec neplánovala postavit školku, ale komunitní centrum, jehož součástí měla být knihovna a místnost, kde by si maminky mohly vzájemně hlídat děti. Obec se také rozhodla nabízet stavební parcely. Cestou výstavby sociálních bytů se obec vydávat nechce kvůli obavám, že by se do nich nastěhovali sociálně nepřizpůsobiví, kteří by nemuseli být schopni platit nájem.

V městysu Heraltice se rozhodli opravit neobydlené domy na návsi. V prvním opraveném domě mají být byty a relaxační centrum, sauna a posilovna. Další dům, který městys koupil, plánovali zbourat a místo něj vystavět místo něho bytový dům a zřídit tři nové parcely.

Kraj Vysočina podporoval dotacemi venkovské prodejny, které by bez těchto dotací zanikly. Často je prodejna potravin poslední službou, která v malých obcích ještě zůstala. V roce 2021 ale už příslušný dotační program nebyl vypsán.

Protože s klesajícím počtem obyvatel klesá obci rozpočet a tedy i dostupné prostředky na aktivity, které by mohly obci atraktivitu vrátit. Místo peněz z rozpočtu ale mohou obce využít státní nebo evropské dotace. V Pacově vybudovali s podporou evropských dotací komunitní centrum a mateřskou školu.

Příznivé dopady také může mít vybudování vysokorychlostní železnice. Problém Vysočiny je také vlakové spojení z Jihlavy kamkoliv mimo region, které je nekonkurenceschopné.Kvůli neexistenci vysokorychlostní tratě se vybydluje venkov. Starostové píšou ministrovi dopravy., Třebíč, 2016-09-12, cit. 2024-08-07 Evropské vlakové trasy Hamburk-Vídeň a Berlín-Vídeň Česko objíždějí. Tím, že tyto spoje nejezdí přes Česko, musí regiony objednávat více regionálních vlaků nebo méně významných mezinárodních vlaků. Konkurenceschopné mezinárodní spojení by nebylo nutné dotovat a ušetřené finance by bylo možné použít například k rozvoji regionální dopravy ve směrech nepokrytých mezinárodním spojením.

Působení státu V prosinci 2019 zveřejnilo Ministerstvo pro místní rozvoj koncepci pro správný rozvoj venkova. Dokument má přispět k tomu, aby venkov nebyl vnímán jako „území druhé kategorie“, ale jako prostor pro život, podnikání a cestovní ruch, a jejím účelem je pomoci dosáhnout většího hospodářského a sociologického rozvoje. Koncepce je pravidelně doplňována a její součástí je řada akčních plánů. I přes existenci této koncepce stát změnami zákonů k omezování služeb na venkově nepřímo k vylidňování obcí přispívá.

Jinak ale stát žádnou strategii k omezení vylidňování a stárnutí nemá, s problémem a jeho důsledky se musí vypořádat místní zastupitelstva.

Výhledy do budoucna Podle projekce ČSÚ z roku 2020 vycházející z toho, že k 1. lednu 2019 měl kraj 509 274 obyvatel, by měl úbytek počtu obyvatel patřit k nejvyšším mezi kraji, po roce 2060 by měla přirozeně ztrácet 2600 obyvatel ročně. Migrace tento přirozený by tento úbytek neměla být schopna vyrovnat, pouze zmírnit. Do roku 2070 by se měl počet obyvatel snížit o 16 % na přibližně 426 000.

Poznámky

Reference

Literatura NOVÁČEK, Aleš, SEMIAN, Michal. Mikroregionální diferenciace demografického vývoje v Kraji Vysočina. In: Klímová, V., Žítek, V. (eds.): XVIII. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách, Brno: Masarykova Univerzita, 566-572. Dostupné online

Kategorie:Kraj Vysočina Kategorie:Demografie