Femke Broeders-Bolová, nepřechýleně Broeders-Bol, (* 23. února 2000 Amersfoort) je nizozemská atletka, která se zaměřuje na běh na 400 m překážek i hladkou čtyřstovku.
Atletické úspěchy Je držitelkou světového rekordu na 400 m v hale (49,17 s) a evropského rekordu na 400 m překážek (50,95 s). Současně je držitelkou národního rekordu na 200 m v hale. Získala čtyři olympijské medaile, osm medailí ze světových šampionátů (z toho čtyři v hale) a deset z evropských šampionátů (z toho čtyři v hale). Je celkovou vítězkou posledních čtyř ročníků Diamantové ligy v běhů na 400 m překážek.
V roce 2022 překonala Bolová v Ostravě světový rekord v běhu na netradiční trati 300 metrů překážek časem 36,86 s.https://worldathletics.org/news/report/bol-girma-ostrava-golden-spike-2022 V halové sezóně 2023 překonala v Bostonu také světový rekord na netradiční trati 500 metrů časem 1:05,63 minuty, kterým překonala tehdy 39 let starý ručně měřený rekord 1:05,9 minuty české běžkyně Taťány Kocembové z Ostravy z roku 1984.https://worldathletics.org/news/report/new-balance-indoor-grand-prix-boston-lyles-hobbs-bol V roce 2025 se rozhodla trvale přeorientovat na běh na 800 metrů. Hned v prvním soutěžním závodě v hale překonala v této disciplíně národní rekord Nizozemska. V současnosti má její osobní i národní rekord hodnotu 1:55,60 min.
Sportovní kariéra V roce 2019 vyhrála na Mistrovství světa v atletice do dvaceti let v Kluži závod v běhu na 400 překážek.
Mistrovství Evropy Na Halovém mistrovství Evropy v Toruni v roce 2021 i na Halovém mistrovství v Istanbulu v roce 2023 získala shodně zlato jak v běhu na 400 m, tak v běžecké štafetě na 4×400 m. Na Halovém mistrovství Evropy v atletice 2025 v nizozemském Apeldoornu získala zlatou medaili jak ve smíšeném, tak čistě ženském štafetovém závodě na 4×400 m.
Na Mistrovství Evropy v Mnichově v roce 2022 vyhrála tři závody – v běhu na 400 m s překážkami i bez nich a ve štafetě na 4×400 m. O dva roky později, na Mistrovství Evropy v Římě, vyhrála závod v běhu 400 m překážek, úspěch slavila i ve štafetách – v ženské získala zlato, ve smíšené bronz.
Mistrovství světa Jak na halovém šampionátu v Bělehradě, tak v Glasgow se zúčastnila závodů v běhu na 400 m i běžecké štafety na 4×400 m. V roce 2022 byla v obou závodech druhá, v roce 2024 první.
Venku se poprvé představila na seniorském mistrovství v roce 2019 v Dauhá, kde postoupila do semifinále v běhu na 400 m a do finále v ženské štafetě (která nakonec brala sedmé místo).
Na odloženém mistrovství v roce 2022 v Eugene byl druhá v závodě na 400 m překážek i ve smíšené štafetě na 4×400 m. V Budapešti, v roce 2023, pak vyhrála závod na 400 m překážek i se štafetou v běhu na 4×400 m. Ve smíšené štafetě upadla těsně před cílem a byla diskvalifikována.
Olympiády Na olympiádě v Tokyu v roce 2021 byla třetí v závodě na 400 m překážek. O čtyři roky později na olympiádě v Paříži získala zlatou medaili ve smíšené štafetě v běhu na 400 m, stříbrnou v ženské štafetě na 400 m a bronzovou medaili v běhu na 400 m překážek v závodě, ve kterém Američanka Sydney McLaughlin-Levrone překonala světový rekord.
Osobní rekordy Běh na 300 metrů překážek - 36,86 s. (2022) SR Běh na 400 m překážek – 50,95 s. (14. července 2024) Běh na 400 metrů – 49,17 s. (2. března 2024) Běh na 200 metrů – 22,64 s. (3. února 2024) Běh na 800 metrů – 1:55,60 min. (28. června 2026)
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Nizozemští atleti Kategorie:Olympijští vítězové v atletice Kategorie:Stříbrní olympijští medailisté v atletice Kategorie:Bronzoví olympijští medailisté v atletice Kategorie:Nizozemští olympijští vítězové Kategorie:Nizozemští stříbrní olympijští medailisté Kategorie:Nizozemští bronzoví olympijští medailisté Kategorie:Mistři světa v atletice Kategorie:Narození v Amersfoortu Kategorie:Narození 23. února Kategorie:Narození v roce 2000 Kategorie:Ženy Kategorie:Žijící lidé