Otto Brück (12. srpna 1915 Brno – 27. července 2007 Trutnov) byl český důstojník židovského původu, příslušník Československé armády v zahraničí v období druhé světové války.
Život
Před druhou světovou válkou Otto Brück se narodil 12. srpna 1915 v Brně v českožidovské rodině vlakového průvodčího Richarda Brücka a Olgy, rozené Inwaldové. Dětství prožil u svého dědečka z matčiny strany Bertholda Inwalda v Ivančicích. Vystudoval reálné gymnázium v Brně a neúspěšně zkoušel studium na právnické fakultě. V roce 1937 nastoupil prezenční vojenskou službu k Pěšímu pluku 10 rovněž v Brně.
Druhá světová válka Po německé okupaci v březnu 1939 opustil Otto Brück společně s Miroslavem Muchou v prostoru Beskyd ilegálně Protektorát Čechy a Morava a přes Slovensko se dostal do Budapešti, kde byl 14. prosince 1939 zadržen a uvězněn. Po propuštění byl 28. dubna 1940 vrácen na Slovensko, napodruhé se mu ale podařilo dostat se přes Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko a Bejrút do Marseille. Zde byl 1. června 1940 odveden do zde vznikající československé zahraniční jednotky. V ní působil jako instruktor a bojů o Francii se nezúčastnil. Po jejím pádu se přes Gibraltar evakuoval do Spojeného království. Zde procházel dalším výcvikem a zdokonalovacími kurzy. Po vzniku Československé samostatné obrněné brigády v roce 1943 byl ustanoven plynovým důstojníkem u 2. roty motopraporu. V březnu 1944 byl převelen do Sovětského svazu, kam odcestoval 15. července téhož roku přes Sýrii, Irák a Írán. Po aklimatizaci u náhradního pluku dorazil 4. září 1944 do oblastí bojů o Dukelský průsmyk. Byl zařazen jako 1. pomocník náčelníka štábu dělostřeleckého pluku 4 3. československé samostatné brigády. Následovaly další funkce, jako velitel 3. baterie dělostřeleckého pluku 4 se přímo účastnil bojů o průsmyk. V únoru 1945 se účastnil bojů o Liptovský Mikuláš. K 1. březnu 1945 byl ustanoven velitelem baterie u výcvikového dělostřeleckého oddílu. Konec války jej zastihl v Martině v hodnosti nadporučíka.
Po druhé světové válce Po skončení druhé světové války působil Otto Brück v Československé armádě do listopadu 1946 s dosaženou hodností kapitána, poté se stal národním správcem obchodní firmy s dřívím a uhlím v Trutnově. Až do odchodu do důchodu pracoval v oboru cestovního ruchu.
Rodina Otec Otto Brücka Richard Brück zemřel v roce 1928, jeho matka Olga Brücková byla jako Židovka 16. listopadu 1941 deportována do koncentračního tábora v Minsku, kde zahynula.
Ocenění
Vyznamenání Československý válečný kříž 1939 Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem Dukelská pamětní medaile Řád vlastenecké války II. stupně
Další ocenění V roce 2003 byl Otto Brück jmenován čestným občanem města Ivančice
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Otto Brück na stránkách Paměti národa
Kategorie:Příslušníci Československé samostatné obrněné brigády Kategorie:Příslušníci 1. československého armádního sboru Kategorie:Čeští Židé Kategorie:Lidé z Ivančic Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem Kategorie:Nositelé Dukelské pamětní medaile Kategorie:Nositelé Řádu vlastenecké války Kategorie:Čestní občané v Česku Kategorie:Narození 12. srpna Kategorie:Narození v roce 1915 Kategorie:Narození v Brně Kategorie:Úmrtí 27. července Kategorie:Úmrtí v roce 2007 Kategorie:Úmrtí v Trutnově Kategorie:Paměť národa Kategorie:Muži