Pouteria lucuma je druh subtropické, hospodářsky významné dvouděložné rostliny z čeledi zapotovité (Sapotaceae). Komerčně pěstována je především pro své plody nazývané lucuma, lucma, lucmo, lúcuma, lúcumo, mammon, cumala, rucma, marco či „zlato Inků“.
Popis Vytrvalá, stálezelená rostlina má podobu 8–15 m vysokého stromu s hustou, kulovitou korunou o průměru 6–8 m. Mladé větvičky jsou jemně, hnědavě ochlupené. Při poranění roní rostlina bílý latex.
Listy jsou 12,5–25 cm dlouhé, 5–10 cm široké, na líci tmavě zelené a lehce kožovité, na rubu bledé a lehce ochlupené, oválné až obvejčité, na vrcholu tupé, na bázi zašpičatělé. Na větvích jsou soustředěny na jejich konce, kde rostou trsovitě.
Květy trubkovitého tvaru mají žlutozelenou barvu, rostou samostatně nebo v trsech po dvou až třech, poupata se tvoří v paždích většinou mladých listů. Kalich je ochlupený, tvořen 5–7 kališními lístky. Okvětí tvoří 5 lístků, mezi nimiž se nachází 5 patyčinek, které jsou delší než tyčinky samotné. Kvetení probíhá celoročně, přičemž první plody se na rostlině objevují po 15. roce života.
Plody jsou lehce zploštělé, 200–350 g těžké, obvejčité až oválné, 7,5–10 cm dlouhé. Slupka je hladká, tenká, v průběhu zrání přechází z tmavě zelené na hnědozelenou. Dužnina je výrazně žlutá, pevná, suchá až moučná, až do fáze přezrání nasátá latexem, chuťově velmi sladká, připomíná karamel, ořechy, vanilku či javorový sirup. Každý plod uvnitř obsahuje 1–5 oválných, lesklých, hnědých semen.
Ekologie Druh typicky roste ve vyšších nadmořských výškách – 1000 až 2400 m n. m., na slunečných stanovištích. Půdu preferuje dobře propustnou, neutrální až lehce kyselou, písčitou, s vyšším podílem organické hmoty. Velmi dobře snáší dlouhodobé sucho. Pro zdejší ekosystém představují stromy jak útočiště, tak i zdroj potravy (např. drozd andský).
Rozšíření Domovinou tohoto druhu jsou oblasti And (Peru, Ekvádor, Chile), v současné době je však rozšířen i do přírody Bolivie, Kolumbie, Kostariky, Mexika a Havajských ostrovů.
Galerie
Historie Vyobrazení motivu plodů lucumy ve starých pověstech a legendách, na keramice a textiliích svědčí o tom, že pro hospodářské účely byl druh využíván již za dob Močiků – jihoamerických domorodců žijících na severním pobřeží dnešního Peru. První písemná zmínka pochází z roku 1531 od evropských kolonizátorů, kteří na ni narazili na území Ekvádoru. Roku 1915 byla z oblasti Ollantaytambo převezena semena této rostliny botanikem Oratorem F. Cookem do USA, kde posléze probíhaly pokusy o pěstování rostliny v oblasti Floridy.
V současné době jsou hlavními producenty lucumy Peru a Chile.
Využití Plody této rostliny se pro svou chuť a vysoký obsah živin považují za superpotravinu. Čerstvé plody jsou ve sladké kuchyni a potravinářství všestranně využitelné. Kvůli své křehkosti se čerstvé plody k exportu nehodí, proto se častěji můžeme setkat s moučkou, která se z nich po jejich usušení a umletí připravuje. Z nutričního hlediska je dužnina bohatým zdrojem sacharidů (25 %), vlákniny (1,1 %), bílkovin, vitamínů, minerálů, fenolů, niacinu a betakarotenu. Poměrně odolné a kompaktní dřevo je lokálně používáno ve stavebnictví.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Tropické ovoce Kategorie:Tropické ovocné rostliny Kategorie:Zapotovité