Malé trojspřežní úzkorozchodné parní lokomotivy řady R IIIc rakouských C.k. vojenských polních drah, vyráběné v letech 1915–1919 řadou lokomotivek v monarchii i v Německu, byly původně určeny pro vojenský provoz na rozchodu 600 mm za liniemi východních bojišť 1. světové války. Vzhledem k pozdnímu zadání a výrobě už do válečného dění zasáhly jen z části, našly ale v poválečné době uplatnění na nesčetných průmyslových, důlních a hospodářských malodrahách po celé střední a jihovýchodní Evropě.
Vznik a vývoj C.k. železniční vojsko si pro své nově vznikající polní dráhy (od r. 1886) původně vybralo rozchod 700 mm, po anexi Bosny a Hercegoviny po r. 1908 přibyl i rozchod bosenský – 760 mm. Když byla po r. 1915 rakousko-uherská armáda po střídavě úspěšném válčení přinucena úžeji koordinovat své aktivity na východních bojištích světové války s německými brannými silami, vznikla tu i potřeba přizpůsobit se standardnímu rozchodu německých polních drah (Heeresbahn) – 600 mm. Pro výkonnější systémy se širšími rozchody ve správě C.k. vojenských drah (K. und k. Heeresbahn) zůstalo označení „polní dráhy“ (Feldbahnen), zatím co lehčí, operativnější a levnější polní drážky se 60centimetrovým rozchodem byly označovány jako Rollbahnen, a jejich lokomotivy byly v řadovém označení odlišovány přídatným písmenem „R“. alt=rozměrové náčrtky lokomotiv R IIIc pro kkHB|vlevo|náhled|rozměrové náčrtky lokomotiv R IIIc pro kkHB od různých výrobců Pro nový rozchod byly potřeba vhodné lokomotivy. V r. 1915 tak C.k. ministerstvo železnic podle rámcového zadání ministerstva války zkušebně objednalo u Krausse v Mnichově 7 ks trojspřežek typu XVIII z jeho sortimentu a k posouzení užitelnosti je přidělilo na haličskou frontu. Následujícího roku nechalo u Junga v Jungenthalu a u Maffeie v Mnichově vyrobit po jednom stroji podle zpřesněných požadavků, a posléze r.1917 rozdělilo mezi rakouské a německé lokomotivky objednávky na výrobu dalších 353 ks malých tříspřežek. Označeny byly řadou R IIIc (R → Rollbahnlokomotive, tj. lokomotiva pro polní drážky rozchodu 600 mm, III → tři spřažené nápravy, c → nápravový tlak 3 až 3,5 t). Nakonec jich bylo dodáno až 346 kusů.,
Konstrukce a výroba Lokomotivy byly dle rámcového zadání vojenské správy malé tendrovky na mokrou páru, při délce okolo 5 m měly vážit do 10,5 t. Kotel měl provozní tlak 12 atmosfér, dvojčitý parní stroj poskytoval užitečný výkon asi 50-60 koní.
Stroje ř. R IIIc dodávaly v l. 1916-18 lokomotivky:Paľuv, Zdeněk: Lokomotivy R IIIc z První českomoravské u nás. Svět (velké i malé) železnice I/1(1), str.18, Corona Praha 2002, ISSN 1213-7219. číslo lok ks lokomotivka interval výr. č./rok výr.101 – 13030Krauss Linec7470 – 7499/1918131 – 15525WLF Floridsdorf2559 – 2583/1918156 – 18025St.E.G. Vídeň4329 – 4353/1918181 – 23050býv. Sigl Vídeňské N.Město5560 – 5609/1918231 – 30575PČM Libeň727 – 801/1918306 – 32520Breitfeld & Daněk Slaný / Blansko150 – 164/1918, 165 – 169/1919326 – 35025Lokomotivka MÁV Budapešť4699 – 4723/1917351 – 36919Smoschewer & Co. Vratislav602 – 618/1917, 623, 625, 627/1918370 – 376—nedodány (Smoschewer)—3771A. Jung Jungenthal2252/1916 (prototyp)3781Maffei Mnichov3979/1916 (prototyp)381 – 3877Krauss Mnichov7164 – 7170/1916 (typ XVIII)411 – 48070Henschel Kassel15847 – 15886/1917, 15103 – 15132/1917 Dodávky od různých výrobců se svým technickým provedením lišily, podle zvyklostí jednotlivých továren a v rámci toho, co v daném místě a době umožnila válečná omezení. Například lokomotivy z Floridsdorfu, Vídeňského N. Města nebo od Krausse měly rám vnější, stroje z PČM, Budapešti nebo od Henschela byly provedeny s vnitřním rámem.
Zadání se výrobcům ne vždy podařilo zcela beze zbytku splnit. Hlavní technické parametry jednotlivých dodávek: R IIIcč. 231–325č. 326–350č. 351–369č. 381–388č. 411–480č. 116 reko(Mladějov č.1)výrobaPČM, B+DBudapestSchmoschewerKrauss M.HenschelKrauss L.uspořádáníC m2tC m2tC m2tC m2tC m2tC1‘ m2trámvnitřnívnitřnívnitřnívnitřnívnitřnívnějšíprázdná hmotnost8 300 kg7 900 kg11 500 kghmotnost ve službě10 500 kg10 200 kg10 000 kg10 200 kg10 500 kg (½ zbrojení)14 000 kgdélka přes spřáhla5 400 mm5 766 mm5 340 mm5 710 mm5 390 mm7 117 mmvýška2 832 mm3300 mm ca.2 960 mm3 200 mm2 800 mm2 980 mmšířka1 900 mm1 725 mm2 020 mm1 925 mm1 704 mmmin. poloměr oblouku20 m21 m20 m25 m50 mrozvor pevný = celkový1 500 mm1 300 mm1 400 mm1 300 mm1 500 mmvýkon50 k50 k40 kca. 60 k50 k50 ktažná síla1 590 kg1740 kg2500 kg2100 kg1 700 kgmaximální rychlost20 km/h25 km/h20 km/h20 km/h20 km/hpřetlak páry12 bar12 bar12 bar12 bar12 bar12 barprůměr válců220 mm220 mm215 mm240 mm220 mmzdvih pístů300 mm290 mm300 mm300 mm300 mmrozvodHeusingerHeusingerHeusingerAllan-Trick?HeusingerHeusingerø hnacích a spřažených dvojkolí600 mm580 mm580 mm600 mm600 mmcelková výhřev. plocha19,3 m²18,8 m²19,0 m²22,0 m²18,8 m²plocha roštu0,48 m²0,43 m²0,36 m²0,40 m²0,50 m²zásoba uhlí0,4 m³0,8 m³0,6 m³0,6 m³0,4 m³zásoba vody1,0 m³0,8 m³1,0 m³0,8 m³1,0 m³
Provoz Od výrobců lokomotivy za erár přebíral a spravoval C.k. železniční a telegrafní pluk, základnou v Korneuburgu u Vídně. Dodávány byly do distribučních depotů Wegscheid u Lince (H. Rakousy), Feldbach (Štýrsko) a Vrútky (SK), a odtud předisponovány do lokalit nasazení jako Czudyn (dnes Ciudeiu v Bukovině, RO), Feltre, Polpet, Pravisdomini, San Vito al Tagliamento, Revine Lago či Pramaggiore (Benátsko, dnes italské), Alessio (dnes Lezhë, Albánie), aj. Lokomotivy měly být provozovány na polních zásobovacích drážkách za bojovými liniemi východní (haličské, ruské) a hlavně jižní (italské, balkánské) fronty, a na pro vojenské zásobování důležitých hospodářských železnicích v zázemí.
Řada strojů byla po bojích ztracena, některé z nich zůstaly jako kořistní v místě nasazení i po válce. Vzhledem k pozdní době dodání už ale velká část vyrobených do válečného dění nezasáhla. Další, přeživší a na konci války už nadbytečné lokomotivy byly, často už obratem přímo z výroby, pronajímány těžařským, stavebním a hospodářským firmám v bývalé monarchii. Stroje se tak dostaly různým civilním zájemcům na úzkokolejky v Polsku, Rakousku, Rumunsku, Jugoslávii či Itálii. Přitom bývaly nezřídka upravovány, nejčastěji byl měněn rozchod. Známo je jejich provozování na kolejích s rozchody od 580 až do 1106 mm. V několika případech byly – buď pro zvýšení adhezní váhy na nápravu a tím i tažné síly, nebo i pro zlepšený průchod ostrými oblouky – upraveny na dvouspřežky odebráním střední spřažené nápravy.
Provoz v Československu Novému Československu připadlo po válce 23 lokomotiv R IIIc, jejich správu převzalo ministerstvo národní obrany – vojenská správa železničního materiálu, resp. 1. železniční pluk dislokovaný v Pardubicích. Z nich 9 strojů zůstalo pro potřeby výcviku nebo v uložených zásobách, ostatní byly pronajaty a později odprodány. Další lokomotivy získaly české firmy nákupem v zahraničí.
Lokomotivy R IIIc provozované po roce 1918 v Československu lokomotivkakusůžel. pluk PceR IIIc č.označení 1938civilní firmyR IIIc č.Krauss Linec4+1121, 122U 33.601-02102, 124; 116*Lok. Vídeňské N.Město2+2229, 230U 33.603-04199**, 216**PČM Libeň11264, 283, 286U 34.6 č.03, 04, 08268, 284, 285, 287, 289, 291, 296, 299Breitfeld & Daněk Blansko2—321, 322Lok.MÁV Budapešť3336, 343U 34.601-02345Smoschewer & Co. Vratislav1—368
Lokomotivy R IIIc, které zůstaly přímo čs. železničnímu vojsku, byly po roce 1932 a ještě znovu v roce 1938 administrativně přečíslovány podle schématu ČSD, nejdříve bez „U“. Lehčí lokomotivy od Krausse a Sigla dostaly řadu U 33.6, s inv. č. 01–04 (původně jen 33.1), těžší z PČM spolu se stroji dodanými už z ČKD po válce (1921–1928) na řadu U 34.6 (inv. č. 01–09). Lokomotivy železničního vojska byly v březnu 1939 převzaty vrchním velitelstvím říšských ozbrojených sil (OKH) a ve víru následných válečných událostí vesměs ztraceny. Stroje používané ve stavebních a průmyslových podnicích se obvykle udržely v provozu až do 50. let, kdy byly drážky buď motorizovány, nebo masivně nahrazovány automobilovou dopravou. Přestavěná „krausska" č.1, ex R IIIc č.116 zůstala v mladějovské šamotce v pravidelném provozu do roku 1991.
Zachované lokomotivy Několik lokomotiv zůstalo zachováno (stav po roce 2015) v muzejních sbírkách nebo v provozu na muzejních železnicích: R IIIcVýrobaUmístěníOznačeníStav116Krauss Linec 7485/1918, 1920Muzejní dráha MladějovMladějov č. 1přestavěna na C1‘, provozní124Krauss Linec 7493/1918Nitrianska poľná železnica (NPŽ), SlovenskoU 35.901 „KRIŽKO“celk.přestavba, provozuschopná129Krauss Linec 7498/1918depozitář Rajlovac, Bosna a Hercegovina„BOSNA“neprovozní138Lok.Floridsdorf 2566/1918pomník Štore, SlovinskoŠtore č. 5pomník143Lok. Floridsdorf 2571/1918Muzeum starých strojů ŽamberkŠtore č. 6neprovozní321Breitfeld&Daněk 165/1919NTM Praha, depozitář ChomutovMladějov č.3neprovozní322Breitfeld&Daněk 166/1919pomník Marianka, Slovensko„REPUBLIKA“pomník368Smoschewer 625/1918ČHŽ Čierny Balog, SlovenskoSmoschewerprovozuschopná415Henschel 15851/1917Feld- und Industriebahnmuseum Freiland, Dol.Rakouskoč. 415provozuschopná418Henschel 15854/1917Verein zur Förderung von Klein- und Lokalbahnen, Schwechat – Korneuburg, Rakousko4803neprovozní (t.č. rozebrán -2024)426Henschel 15862/1917zoopark Pairi Daiza, Brugelette, Belgieč. 9 „Aquila“přestavěna na B, provozuschopná427Henschel 15863/1917pomník, Ferriera Casilina, Itálieč. 8 „Monte Velino“pomník459Henschel 15111/1917muzeum Wenecja, Polskoč. 6neprovozní
Galerie
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Dieter Stanfel. K.u.k. Militär-Feldbahnen im Ersten Weltkrieg. Die k.u.k. Lokomotivfeldbahn Nr. 1, Österreich-Ungarns Feld- und Rollbahnen. Hövelhof. DGEG Medien, 2008, . Stanfel, D. (květen 2003). C. a k. lokomotivní polní dráha v Korneuburgu. Svět (velké i malé) železnice, II/2(6), 29-39. . Paľuv, Zdeněk (únor 2002). Lokomotivy R IIIc z První českomoravské u nás. Svět (velké i malé) železnice, I/1(1), 17-21. . Bauer, Z. (květen 2002). Márinky řady R IIIc (2). Svět (velké i malé) železnice, I/2(9), 9-12. . Kolomý R.: Úzkorozchodné parní lokomotivy stavebních a průmyslových podniků používané v České Třebové. Svět (velké i malé) železnice, 2007/1 (VI/21), s.80-86; 2007/2 (VI/22), s.74-87. . Dieter Zoubek: Erhaltene Dampflokomotiven in und aus Österreich, s.23, 321-323, 326-331, Eigenverlag, 2004, . (www.dampflok.at).
Související články
Lokomotiva U 34.6 Lokomotiva Smoschewer Mladějovská úzkorozchodná železnice Čiernohronská železnica
Externí odkazy
Mladějovská průmyslová dráha (SPŽ – logout.cz). Dostupné online Parný rušeň Smoschewer RIIIc | Čiernohronská železnica (chz.sk). Dostupné online . (slovensky/česky) Mašek, J.: Lokomotivy R IIIc pro K. und k. Heerenbahn (vojenské polní dráhy ve velké válce a po ní). In: Online přednášky, Čtvrtkaři Ústí [online]. 2024-06-28 [cit. 2024-09-10]. Dostupné online.
R IIIc R IIIc R IIIc R IIIc R IIIc