Zelów (česky Zelov) je město v Lodžském vojvodství v Polsku. Má rozlohu 10,75 km² a ke dni 30. 6. 2019 měl 7611 obyvatel.

Historie Zelov kolonizovali v roce 1803 potomci českých pobělohorských exulantů, kteří prostřednictvím Alexandra Petrozelina podepsali na konci roku 1802 v Čermíně smlouvu na koupi pozemků a neprosperujícího hospodářství Józefa Świdzińskiego.Muzeální průvodce. Muzeum v Zelówě, Zelów 2006 , str. 10 Tehdejší název zakoupeného místa byl Zeliów. Zakladatelé budoucího českého města pocházeli z přeplněných exulantských obcí Tábor, Čermín, Husinec, Friedrichův Hradec, Sacken, Sophienthal a dalších menších českých kolonií. Přímých exulantů (osob narozených v Čechách) a lidí, kteří přišli přímo z Čech po roce 1781, bylo mezi zakladateli jen několik. Místo pro evangelický kostel a hřbitov bylo vyměřeno na jaře roku 1806. Díky státní podpoře a evangelickým sbírkám byl chudým českým sborem postaven krásný kostel, jenž byl dne 3. července 1825 slavnostně otevřen.Edita Štěříková: Stručně o pobělohorských exuantech, 2005. Str. 97, 100 i jiné Po první světové válce byl třinácti českým rodinám umožněn návrat do vlasti, domovské právo jim udělila obec Hrabová.http://hrabova.evangnet.cz/node/plakaty/Farni_sbor_Hrabova_1918-1938.pdf str. 26 Před druhou světovou válkou žilo v Zelově asi 6000 krajanů hovořících česky. Po skončení druhé světové války orgány Polské lidové republiky netolerovaly národnostní menšiny, následovalo drancování, lynčování a vyhánění českých i německých obyvatel – v poválečném Zelově byl jeden Čech zavražděn a dva zmrzačeni. Poté bylo odtud do československého pohraničí repatriováno cca 3500 Čechů, ostatní utekli do Německa. K české národnosti se v Zelově hlásí asi 500 obyvatel, češtinu ovládá pouze nejstarší generace (Česká menšina v Polsku). Poválečnými proměnami Zelova (až do roku 2012) se zabývá diplomová práce B. Kučerové.

Kongresové Polsko V roce 1807 byl Zelov na území Varšavského knížectví, v roce 1815 se dostal pod vládu cara Ruského impéria v Kongresovém Polsku. Koncem 60. let 19. století mnoho Čechů ze Zelova a okolí (Faustynów aj.) přijalo pozvání cara Alexandra II. a usadilo se ve Volyni. Celkový počet českých osadníků v tomto regionu byl na konci 19. století odhadován na 30–40 tisíc. Zelovští Češi založili na nynější Ukrajině evangelické osady Michajlovka (1878), Česká Alexandrovka, Čechovka (1890),http://exulant.evangnet.cz/?q=system/files/Cechovka-Stepanovka-Rusko.pdf Mirotín, Bohemka (1905) a podíleli se na založení Veselynivky (1912).

V roce 1818 se Zelovští podíleli na založení obce Kučov a v roce 1843 spoluzakládali novou kolonii v Požděnicích.

Evangelický reformovaný sbor V Zelově působí evangelický reformovaný sbor, který je součástí Reformované církve v Polsku (Kościół Ewangelicko-Reformowany w RP), ale úzce spolupracuje s Českobratrskou církví evangelickou a Sdružením Exulant v České republice. Sbor v letech 1982–2010 vedli manželé Mirosław a Wiera Jelinek. Bohoslužby jsou vedeny v polštině. Sbor provozuje mateřskou školu J. A. Komenského. Při sboru působí hudební těleso hrající na zvonky – Zelowské zvonky. V kostele se nacházejí pamětní desky reformátora Jana Kalvína a Mistra Jana Husa. Pamětní deska Jana Husa byla současně s jeho pamětním kamenem v zahradě kostela slavnostně odhalena v roce 1915. okraj|vlevo|náhled|267x267pixelů

Archiv a muzeum V půdních prostorách kostela je Muzeum – Dokumentační středisko dějin Českých bratří. Spolupracuje s Institutem dějin Polské akademie věd, Ministerstvem kultury a národního dědictví, Varšavskou univerzitou, Ministerstvem zahraničních věcí ČR, dále pak s Muzeem J. A. Komenského v Přerově a Sdružením Exulant. Archiv farnosti se zachoval, obsahuje 239 archivních jednotek (z toho je 71 matrik) a cenný je zejména tím, že dokumentuje život české diaspory.

Hřbitov K prvnímu pohřbu na zelovském hřbitově (u plánovaného kostela) došlo 26. 3. 1806. Tento hřbitov byl v roce 1852 zrušen a nahrazen hřbitovem „u lesa“. Evangelický hřbitov byl dlouho ekumenický (i pro zeslulé jiného vyznání). Židovský hřbitov v Zelově byl založen v roce 1878 a v roce 1920 byl založen hřbitov katolický.

Významní rodáci Vilém Fibich (1888–1959), evangelický duchovní Jan Jelínek (1912–2009), český evangelický kazatel a zachránce pronásledovaných

Odkazy

Reference

Literatura Drbal, Alexandr: Krajanský život po r. 1918. In: Evangelický Kalendář 2009 / Uspoř. Petr Pazdera Payne. Praha : Kalich, 2008. S. 152-159. . Kresová, Helena: Kongres potomků Českých bratří v Zelově. In: České listy. 2003, č. 7-8, s. 14-16. ISSN 1213-1784. Marešová, Hana: Příruční slovníček zelovské češtiny. Praha: OS „Exulant“, 2003. 48 s. Matějka, Karel: 100. minut prezidenta Václava Havla v Zelówě. In: Kostnické jiskry. 1998, č. 13, s. 2. Míčan, Vladimír: Česká emigrace v Polsku a na Volyni. Brno: Biblická jednota, 1924. 151 s. Tobjański, Zbigniew: Czesi w Polsce. Kraków: Towarzystwo Społeczno-Kulturalne Czechów i Slowaków w Polsce, 1994. 233 s. Tomeš, Jan Matěj: Popis osady Zelova. In: Naše zahraničí. 1927, č. 3, s. 118–121. Wczoraj, dziś i … : Życie, dzieje i teraźniejszość braci czeskich w Zelowie. Zelów : Parafia Ewangelicko-Reformowana, 1998. 211 s. Zelow 1803–2003: 200 let v Zelowě: Pamětní knížka na Celosvětový kongres potomků Českých bratří v Zelowě konaný pod heslem Ježíš Kristus je tentýž včera i dnes i na věky: Zelow, 19.22. června 2003 / Českobratrská církev evangelická … [et al.]. Praha: Exulant, 2004. 79 s. .

Související články

Jakub Petrozelin (k původu Alexandra Petrozelina)

Externí odkazy

Zelów na Youtube Stránky Evangelického reformovaného sboru Stránky Zelowské zvonky (polsky) Smrt na hranicích při pokusu o útěk (1954) Současný život zelovských Čechů na území České republiky (2012) Fotografie ze sbírky Tomáše Stodoly

Kategorie:Města v Lodžském vojvodství Kategorie:Gmina Zelów Kategorie:Okres Bełchatów Kategorie:Česká sídla v Polsku Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem Kategorie:Češi v Polsku Kategorie:Sídla založená roku 1803