Anapovití (Anapidae) jsou čeleď velmi malých pavouků zahrnující celkem 58 rodů s 233 popsanými druhy žijícími převážně na jižní polokouli.
Popis Jde o drobné pavouky o délce do 2 mm, se zbarvením v různých odstínech hnědé. Zadeček je kulovitý, měkký, u samic s občasnými sklerotizovanými oblastmi a u samců s velkým scutem (sklerotizovanou destičkou). Končetiny jsou krátké, bez trnů (kromě femuru prvního páru kráčivých končetin u samců), se třemi drápky, metatarsum kratší než tarsum. Druhy z této čeledi mají velmi vysoký clypeus (oblast mezi předním okrajem karapaxu a očima). Očí je osm či šest, střední pár očí v přední oční řadě nevýrazný či úplně chybí. Labrum (horní pysk) vyčnívá dopředu mezi chelicerami, což je dobře rozpoznatelné v případě jejich rozevření. Samičí pedipalpy menší, samčí proměnlivé, femur a patela občas se štětinami či výrůstky. Embolus (hrot pářícího ústrojí samečka) s variabilním tvarem a velikostí – od dlouhého u rodu Pseudanapis po krátký a široký u rodu Crozetulus. Tělo pavouků je bez plicních vaků (kromě rodu Risdonius).
Rozšíření a způsob života Anapovití jsou rozšířeni na všech kontinentech mimo Antarktidu, zejména pak v Austrálii, Africe, Asii a Jižní Americe. V Evropě se vyskytuje jen málo druhů, v České republice pouze silně ohrožená anapa buková (Comaroma simoni) zaznamenaná na území Hřebence, v CHKO Bílé Karpaty a v jeskyních na Špičáku.
Žijí v opadance, pod kůrou stromů nebo na malých keřích, zejména ve vlhkých pralesních oblastech. Některé druhy si staví malé, 2 až 3 cm široké horizontální kulaté sítě, ve středu mírně natažené uprostřed do tvaru stanu.Dippenaar-Schoeman: Field Guide, S. 38 Chilský endemit Sofanapis antillanca naproti tomu žije kleptoparaziticky v sítích pavouků rodu Austrochilus a Thaida z čeledi Austrochilidae; jihoafrický Crozetulus scutatus žije v jeskyních.Dippenaar-Schoeman: Field Guide, S. 39
Taxonomie K anapovitým byla v roce 2003 přiřazena bývalá čeleď Micropholcommatidae (jako podčeleď Micropholcommatinae) a v roce 2017 i čeleď Holarchaeidae.
Přehled rodů Platí k 22. červenci 2024:
Je také známo 11 vyhynulých fosilních rodů:
Reference
Externí odkazy