Lupe Vélezová (rodným jménem María Guadalupe Villalobos Vélez, nepřechýleně Lupe Vélez; 18. července 1908 San Luis Potosí – 14. prosince 1944 Glendale) byla mexická herečka, zpěvačka a tanečnice. Svou hereckou kariéru zahájila v roce 1927 a během 30. let se stala jednou z nejslavnějších Hollywoodských hvězd, přičemž nejvíce se proslavila osmidílnou filmovou sérií Mexican Spitfire. Již od mládí vedla velmi nespoutaný styl života, plný několika bouřlivých románků i s předními muži filmového průmyslu. Po rozchodu s hercem Haraldem Ramondem však v roce 1944 spáchala sebevraždu.
Vyrůstala v desátých letech v Mexiku během Mexické revoluce, odkud v sedmnácti letech odešla zkusit štěstí do Hollywoodu. Po začátcích u divadla uzavřela smlouvu s filmovým studiem Metro-Goldwyn-Mayer a její herecká kariéra nabrala rychle na obrátkách. Vrcholu své kariéry dosáhla na počátku 30. letech, kdy natáčela jeden film za druhým a také se vdala za herce a sportovce Johnnyho Weissmülera. Bouřlivé manželství však již brzy začalo směřovat k rozvodu a její kariéra začala postupně upadat. Na konci 30. let si však zahrála v úspěšném filmu The Girl from Mexico, které předcházelo dalším sedmi volným pokračováním. Tato série se stala známou jako Mexican Spitfire a Lupe Vélezovou v kariéře opět vynesla na vrchol. Konec série však pro Vélezovou znamenal opět velký kariérní úpadek, který ji společně s otěhotněním a rozchodem dovedl až k sebevraždě. Lupe Vélezová zemřela na předávkování prášky na spaní v prosinci 1944.
Život Mládí Narodila se 18. července 1908 jako María Guadalupe Villalobos Vélez. Její otec Jacobo Villalobos sloužil jako plukovník v armádě prezidenta – diktátora Porfiria Díaze a její matka Josefína Vélezová byla operní pěvkyně. María se narodila svým rodičům jako čtvrté z pěti dětí, měla tedy dvě starší sestry, jednoho staršího bratra a později i jednu mladší sestru. Když byly Maríi dva roky, vypukla v Mexiku revoluce, která trvala následujících deset let a měla velký dopad na formování její osobnosti. Jak sama Vélezová popsala v roce 1929 v časopise Screen Secrets: během revoluce svého otce doprovázela v mnoha bojích a byla svědkem spousty vojenských akcí, které ji značně „zocelily.“ Její otec ji také vychovával spíše jako chlapce, tudíž měla i ke svému bratrovi blíže než ke svým sestrám. Během revoluce se María setkala také s filmy a herectvím a již v útlém věku po zhlédnutí prvního filmu údajně prohlásila, že se chce stát herečkou. Ve dvanácti letech začala také tajně navštěvovat místní divadla a ohromeně sledovala divadelní prostředí.
Ve třinácti letech ji rodiče poslali studovat do Spojených států do klášterní školy Our Lady of the Lake v San Antoniu, kde se mj. naučila anglicky a nabyla i mnohých tanečních dovedností. O dva roky později však byl její otec zabit v boji, a María se proto vrátila zpět do Mexika, aby pomohla podpořit rodinnou finanční situaci. Brzy si našla práci jako prodavačka v obchodním domě a ze svého výdělku si následně začala platit soukromé hodiny tance. V roce 1924 upoutala svými tanečními schopnostmi pozornost jednoho mexického producenta, který ji nabídl dobře placenou roli v muzikálové revue Ra-Ta-Plan. María také dostala nabídky i na vystupování v revue až argentinském Buenos Aires i na Kubě, ale žádnou z nich nepřijala. Místo toho se objevila v několika mexických krátkometrážních filmech a dál vystupovala, chvíli i jako striptérka, v burleskních show. náhled|Lupe Vélezová v časopise Photoplay (1928)
Cesta za slávou Velký zlom v její kariéře nastal v roce 1925 kdy se na doporučení rodinného přítele Franka Woodwarda setkala se slavným hercem a producentem Richardem Bennettem, který právě sháněl mladou, začínající herečku do své divadelní hry The Dove (Holubice). Na krátkém konkurzu jej Vélezová údajně nadchla a Bennett jí ihned přijal a pozval do Hollywoodu. Lupe byla ze svého úspěchu nadšená, ale imigrační úřady jí jako nezletilé vstup do Spojených států zakázaly. Ihned se proto písemně obrátila na spoustu politiků a nakonec se jí cesta do Spojených států podařila vyjednat. Cestou do Los Angeles ji však okradli a ihned po velmi zpožděném nástupu do divadla ji režisér vyhodil, kvůli příliš mladistvému vzhledu. Bennett se tedy rozhodl do hry obsadit místo ní herečku Dorothy Mackayeovou.
Lupe Vélezová se tak ihned po příjezdu ocitla bez peněz i bez práce, a nakonec vystoupila pouze na benefičním představení organizovaném členy místní dopravní policie. Během něj však zapůsobila na slavný sourozenecký taneční pár Franchon a Marco, který jí nabídl hlavní roli tanečnice v jejich nadcházející revue v místním Music Box Theatre (nyní The Fonda Theatre). Music Box Revue měla premiéru 2. února 1927, avšak nebyla příliš úspěšná a vydržela pouze devět týdnů. Vélezové se ale podařilo zapůsobit na svou slavnější kolegyni Fanny Briceovou, která zkontaktovala významného broadwayského producenta Florenze Ziegfelda a doporučila mu ji pro jednu z jeho show. Ziegfeld tedy Vélezové nabídl šestnáctitýdenní angažmá v revue Rio Rita, ale ta jej odmítla z důvodu jiné nabídky od filmového studia Hal Roach Studios smluvně vázaného na studio Metro-Goldwyn-Mayer (MGM).
Ve stejné době totiž na Vélezovou narazil hledač talentů Harry Raph od studia MGM, který ji pozval na kamerovou zkoušku. Vélezová jej kvůli Ziegfeldově nabídce nejprve odmítla, ale nakonec se nechala přemluvit a na zkoušce, kde byl přítomen i významný producent Hal Roach, uspěla. Roach s ní nakonec uzavřel smlouvu a Vélezová se brzy objevila ve dvou krátkometrážních komediích What Women Did for Me a Sailors, Beware! (oba 1927). Tehdy na ni narazil další talentový agent, Ted Reed, který pracoval pro herce Douglase Fairbankse, jednoho z nejslavnějších herců své doby. Fairbanks tou dobou hledal mladou herečku do role ve svém dalším filmu a Lupe Vélezovou shledal ideální adeptkou. Po uzavření smlouvy se studiem United Artist, jehož byl Fairbanks zakládajícím členem, si Vélezová zahrála svou první hlavní roli ve filmu The Gaucho (1927). Studio zároveň zahájilo i reklamní kampaň na propagaci své nové hvězdy, Vélezová se však ohradila proti obvyklému postupu publikování fiktivních příběhů a trvala na své skutečné verzi. vlevo|náhled|Lupe Vélezová v roce 1933
Hollywoodská hvězda Role v The Gaucho vynesla Lupe Vélezovou velmi rychle mezi hollywoodskou elitu a její herecká kariéra nabrala na obrátkách. Rázem se stala také sexsymbolem a díky mexickému původu začala být, podobně jako její herecká kolegyně Dolores del Río, obsazována do rolí exotických krásek. V roce 1928 natočila romantické drama Stand and Deliver (1928) s další slavným hercem Rodem La Rocquem. a ve stejném roce byla zvolena jednou ze třinácti tzv. WAMPAS Baby Stars, mladých hereček, pravděpodobně stojících na prahu úspěšné kariéry, což jí přineslo další vlnu publicity. Následně byla obsazena do svého nejprestižnějšího snímku, nazvaného Dáma z dlažby (1929). Film slavného režiséra D. W. Griffitha, kde Vélezová ztvárnila barovou zpěvačku, se však kvůli experimentálnímu pojetí zvuku potýkal s velkou kritikou. Producent Joe Schenck proto Vélezovou poslal na celonárodní divadelní turné, aby se neúspěšný film pokusila zastínit stejnojmennou divadelní hrou. Po návratu začala natáčet romantický western Volání vlků (1929), při kterém se setkala s hercem Garym Cooperem, který hrál hlavní roli. Vélezová s ním ihned navázala romantický vztah, který jim nakonec vydržel dokonce tři roky.
Ve dvaceti letech dosáhla Lupe Vélezová téměř vrcholu své kariéry a začala být velmi žádaná. Studio United Artists ji tedy začalo propůjčovat i ostatním studiím, jak bylo v tehdejším systému zvykem. Jako první si ji pronajalo studio Metro-Goldwyn-Mayer, kde ji obsadili do romantického dramatu Siamský tygr (1929) a do konce roku 1929 si stihla zahrát i ve svém prvním kompletně zvukovém filmu Růže z Kanady u studia Warner Bros. Do třicátých let Lupe Vélezová vstoupila jako jedna z nejpopulárnějších hereček v Hollywoodu, natáčela jeden film za druhým a pravidelně se objevovala i na obálkách nejprestižnějších časopisů. Jejím prvním filmem v nové dekádě se stalo romantické drama Rudé perly (1930) a následujících pět filmů natočila u studia Universal Pictures.
V roce 1931 se začal její vztah s Garym Cooperem pomalu rozpadat. Cooperovi rodiče mu plánovanou svatbu s Vélezovou zamítli, načež s ním Vélezová ukončila vztah a zprávu veřejně prohlásila do tisku: „Coopera jsem odmítla, protože si jeho rodiče nepřáli, aby si mě vzal a jelikož studio se domnívalo, že by náš sňatek mohl poškodit jeho kariéru.“ O dva roky později se Lupe Vélezová provdala za sportovce a herce Johnnyho Weissmüllera. Jejich bouřlivé manželství nakonec trvalo šest let a třikrát se během něj rozešli. Po každém odloučení také Vélezová podala žádost o rozvod, z důvodu fyzického i duševního násilí, pokaždé však žádost stáhla.
V první polovině třicátých let natáčela průměrně čtyři filmy ročně a její kariéra i nadále stála na ztvárňování exotických rolí. Mezi její nejúspěšnější filmy z první poloviny 30. let patří například krimi drama East Is West s Edwardem G. Robinsonem (1930), Squaw Man (1931) s Warnerem Baxterem nebo Resurrection (1931), který natočila i ve španělské verzi. V roce 1932 si však dala od filmování krátkou pauzu a odcestovala do New Yorku, kde se objevila v jedné ze Ziegfedových revue s názvem Hot-Cha!. V roce 1933 nakonec natočila jen dva snímky a vrátila se zpět na broadwayská jeviště, kde se objevila v další revue Strike Me Pink s Jimmym Durantem. S Durantem se posléze objevila i ve třech následujících filmových komediích Palooka, Strictly Dynamite a v její nejslavnější muzikálové komedii Hollywood Party (1934), kde se objevila společně se slavným duem Laurelem a Hardym. Přestože Vélezová měla za sebou spoustu úspěšných filmů, studio jí neprodloužilo smlouvu a několik příštích let tak strávila jako herečka na volné noze, pracující pro různá studia. náhled|Lupe Vélezová na propagační fotografii k filmu Mexican Spitfire (1940)
Krátký odchod do Evropy a série Mexican Spitfire Na počátku roku 1935 opět požádala o rozvod a následně odcestovala do Anglie, kde měla větší šanci na finanční úspěch. Jejím prvním evropským filmem se stala komedie The Morals of Marcus (1935), na které navázala další komedií Gypsy Melody (1936). O rok později se vrátila zpět do Spojených států a podařilo se jí uzavřít smlouvu se studiem RKO Pictures, kde se následně uvedla v další komedii High Flyers (1937). Na krátkou dobu také obnovila svou divadelní kariéru, avšak v roce 1938 ji po muzikálu You Never Know natrvalo ukončila. Show předčasně ukončil spor mezi Vélezovou a její kolegyni Libby Holmanovou, kterou Vélezová během vystupování v New Havenu praštila do obličeje. Téhož roku se Vélezová vrátila zpět do Mexika, kde si zahrála ve svém prvním mexickém filmu La Zandunga (1938). Snímek byl poměrně úspěšný a Vélezová byla v Mexiku svými fanoušky vřele přijata. Po úspěchu s La Zandunga jí byly nabídnuty další čtyři mexické filmy, Vélezová se ale vrátila do Spojených států ke studiu RKO.