Gempen je obec ve švýcarském kantonu Solothurn. Žije zde obyvatel.
Geografie náhled|vlevo|Pohled do zalesněné oblasti Gempenu Obec Gempen leží v severním cípu kantonu Solothurn, který je téměř ze všech stran obklopen kantonem Basilej-venkov. Gempen leží na výrazně zalesněné gempenské náhorní plošině v nadmořské výšce 676 m a asi o 80 metrů výše se zvedá vrch Schartenfluh, mnohými nazývaný Gempenstollen, s 28 metrů vysokou rozhlednou Gempen Tower v nadmořské výšce 760 metrů. V roce 2014 bylo 7 % území obce pokryto zastavěnou plochou, 41 % lesy a lesními porosty a 52 % zemědělstvím.
Sousedními obcemi Witterswilu jsou Nuglar-St. Pantaleon, Büren, Hochwald a Dornach v kantonu Solothurn a Muttenz, Frenkendorf, Pratteln a Arlesheim v kantonu Basilej-venkov.
Historie náhled|vlevo|Letecký pohled (1924) Gempen má dlouhou a významnou historii. V mnoha jeskyních byly nalezeny kamenné nástroje, křemeny a železo. Ty pocházejí z doby bronzové a pozdější doby železné (kolem roku 500 př. n. l.). Pohřební mohyly, tzv. kremační hroby, ukazují na keltské osídlení v době Rauriků (500–558 př. n. l.).
V římských dobách spojovala Gempen s Augustou Rauricou (Kaiseraugst) průjezdní cesta přes údolí Ramsthal. Zřícenina Hilzenstein údajně sloužila jako římská strážní věž. Název Gempen pochází z latinského (rovina, otevřený terén). Nejstarší zmínky ze 13. století jsou Gempenon a Gempennen. Franští nebo alamanští osadníci se na odlehlý kopec dostali pravděpodobně v 8. století a název převzali od místního galorománského obyvatelstva. Do němčiny byl název převzat až po zvukovém posunu vysoké němčiny, jinak by se v nářečí říkalo „Chämpfe“.
Kolem roku 536/537 bylo severní Švýcarsko připojeno k franské říši. Frankové nakonec zavedli župní správu. Franská Augstgau byla později rozdělena na Frickgau a Sisgau a Gempen se stal součástí Sisgau. Po různých změnách vlastnictví se Sisgau v roce 1464 stalo součástí města Basileje. V roce 1485 koupil Solothurn první polovinu panství Dorneck se vsí Gempen. Během švábské války, v níž byla obec těžce postižena požáry vesnic, nebyly části Gempenu ještě součástí Solothurnu. V roce 1502 se Solothurnu podařilo získat druhou polovinu od Basileje se všemi právy vrchnostenské příslušnosti (obecní erb).
Napětí mezi Basilejí a Solothurnem málem vyvolalo v roce 1531 válku. Prostřednictvím Bernu byla mezi oběma kantony uzavřena smlouva a až do vpádu Francouzů v roce 1792 patřil Gempen k basilejské diecézi.
Obyvatelstvo náhled|vpravo|Kostel Vývoj počtu obyvatel Rok 1739 1789 1850 1860 1870 1880 1888 1900 1910 1920 1930 1941 1950 1960 1970 1980 1990 2000 Počet obyvatel 115 219 378 389 389 376 363 355 331 353 345 308 301 250 310 468 638 747 Většina obyvatel (k roku 2000) hovoří německy (702, tj. 94,0 %), druhou nejčastější řečí je srbochorvatština (12, tj. 1,6 %) a třetí francouzština (10, tj. 1,3 %). Podíl cizinců činil 13,5 %.
Doprava Z Gempenu je dobré silniční spojení přes Nuglar do Liestalu, přes Hochwald do Seewenu a klikatou silnicí dolů do Dornachu, kde se nachází další napojení na rychlostní silnici H18 (Basilej – La Chaux-de-Fonds). Vedlejší silnice vedou dolů přes Schönmatt do obcí Basileje-venkova Arlesheim, Muttenz, Pratteln, Frenkendorf a Liestal. Železniční spojení obec nemá; napojení na síť veřejné dopravy zajišťují autobusy Postauto.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Obce v kantonu Solothurn