Dunajský vilájet (, , ) byla administrativní jednotka nejvyšší úrovně (vilájet) Osmanské říše od roku 1864 do roku 1878. V té době měl údajně rozlohu 88 400 km².
Vilájet byl vytvořen ze severních částí Silisterského ejáletu podél řeky Dunaj a Nišského, Vidinského, Sofijského, Trnovského, Varenského a Tulečského ejáletu. Tento vilájet se měl stát vzorovou provincií, která ukáže veškerý pokrok dosažený portou prostřednictvím modernizačních reforem tanzimatu. Podle jeho vzoru byly do roku 1876 v celé říši založeny další vilájety s výjimkou Arabského poloostrova a v té době polonezávislého Egypta. Za sídlo správy bylo vybráno Ruse kvůli své poloze klíčového osmanského přístavu na Dunaji.
Vilájet zanikl po rusko-turecké válce, kdy byla jeho severovýchodní část (Severní Dobrudža) začleněna do Rumunska, některá její západní území do Srbska, zatímco většina, tedy střední a jižní oblasti, se stala součástí autonomního knížectví Bulharska a v malém rozsahu též částí Východní Rumélie.
Hranice a administrativní členění Při svém založení v roce 1864 Dunajský vilájet zahrnoval následující sandžaky:
Tulečský sandžak Varenský sandžak Rusčucký sandžak Trnovský sandžak Vidinský sandžak Sofijský sandžak Nišský sandžak
V roce 1868 byl Nišský sandžak vydělen a stal se součástí Prizrenského vilájetu.
V roce 1876 byly Nišský sandžak a Sofijský sandžak sloučeny do krátkodobého Sofijského vilájetu, ale následně byly v roce 1877 připojeny ke Kosovskému, potažmo Drinopolskému vilájetu.
Správa náhled|Konstituční zákon vilájetu, verze v osmanské turečtině, jak byl zveřejněn v Takvim-i Vekayi Prvním válím se stal Midhat paša. Během jeho správy, která trvala od roku 1864 do roku 1868, byly na Dunaji zřízeny paroplavební linky; byla dokončena železnice Ruse-Varna; byla založena zemědělská úvěrová družstva poskytující zemědělcům nízkoúročené půjčky; byly také nabídnuty daňové pobídky na podporu nových průmyslových podniků.
V osmanské turečtině a bulharštině zde začaly vycházet oficiální noviny vilájetu Tuna/Dunav. Byly to první noviny vilájetu v Osmanské říši a měly jak osmanské, tak bulharské redaktory. Mezi jeho šéfredaktory patřili Ismail Kemali a Ahmed Midhat Efendi.
Vilájet měl správní shromáždění, ve kterém zasedali státní úředníci jmenovaní osmanskou vládou, šest zástupců volených místními obyvateli (tři muslimové a tři nemuslimové). Nemuslimové se také účastnili místních trestních a obchodních soudů, které byly založeny na sekulárním základu práva a spravedlnosti. Byly také zavedeny smíšené muslimsko-křesťanské školy, ale tato reforma byla zrušena poté, co se setkala se silným odporem obyvatelstva.
Správci Hafiz Ahmed Midhat Šefik paša (říjen 1864 – březen 1868) Mehmed Sabri paša (březen 1868 – prosinec 1868) Arnavud Mehmed Akif paša (únor 1869 – říjen 1870) Kücük ömer Fevzi paša (říjen 1870 – říjen 1871) Ahmed Rasim paša (říjen 1871 – červen 1872) Ahmed Hamdi paša (červen 1872 – duben 1873) Abdurrahman Nureddin paša (duben 1873 – duben 1874) Mehmed Asim paša (duben 1874 – září 1876) Halil Rifat paša (říjen 1876 – únor 1877) Omán Mazhar Ahmed (1876 – 1877)
Obyvatelstvo Těsně před ustanovením vilájetu, v letech 1855 až 1864, bylo do této oblasti přesídleno asi 250 000 – 300 000 muslimských přistěhovalců z Krymu a Kavkazu. Bez těchto imigrantů tu před tím žilo asi 569 868 (34,68 %) muslimů a 1 073 496 (65,32 %) nemuslimů. V roce 1865 žilo ve vilájetukromě Nišského sandžaku 658 600 (40,51 %) muslimů a 967 058 (59,49 %) nemuslimů. Od pozdního středověku existují berní rejstříky a v nich se postupně začaly uvádět počty osob, ale jednalo se o počty mužů nad 15 let, a tuto metodiku převzala později zavedená sčítání. Ženská populace začala být do sčítání zahrnována až od roku 1865.
Mužská populace Muži nad 15 let žijící v Dunajském vilájetu v roce 1865 podle registru občanů publikovaného v (oficiálním tiskovém orgánu Dunajského vilájetu): SpolečenstvíRusčucký sandžakVidinský sandžakVarenský sandžakTrnovský sandžakTulečský sandžakSofijský sandžakVilájet celkem Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet %usedlí muslimové138 01761,1 % 14 835 12,7 %38 23073,6 % 77 539 40,3 %38 47964,7 % 20 612 12,4 %327 71240,3 %muslimští Romové 312 0,1 % 245 0,2 % 118 0,2 % 128 0,1 % 19 0,0 % 766 0,5 %1 5880,2 %Bulhaři 85 268 37,8 %93 61380,1 % 9 553 18,4 %113 21358,9 % 12 961 21,8 %142 41085,6 %457 01856,2 %Rumunia Arumuni 0 0,0 % 74 46 6,4 % 0 0,0 % 0 0,0 % 0 0,0 % 0 0,0 %7 4460,9 %Arméni 926 0,4 % 0 0,0 % 368 0,7 % 0 0,0 % 5 720 9,6 % 0 0,0 %7 0140,9 %Řekové 0 0,0 % 0 0,0 % 2 639 5,1 % 0 0,0 % 2 215 3,7 % 0 0,0 %4 9080,6 %nemuslimští Romové 145 0,1 % 130 0,1 % 999 1,9 % 1 455 0,8 % 92 0,2 % 786 0,5 %3 6070,4 %Židé 1 101 0,5 % 630 0,5 % 14 0,0 % 0 0,0 % 1 0,0 % 1 790 1,1 %3 5360,4 % CELKEMDrobné rozdíly v součtu do 100 % jsou způsobeny zaokrouhlováním. 225 769 100,0 % 116 899 100,0 % 51 975 100,0 % 192 335 100,0 % 59 487 100,0 % 166 364 100,0 % 812 829 100,0 % strana=5|náhled|Čelní strana konstitučního zákona vilájetu ve francouzštině Mužská muslimská a nemuslimská populace v Dunajském vilájetu podle osmanské ročenky () z roku 1868: Sandžak muslimové nemuslimové Vilájet celkem Počet % Počet % Rusčucký 138 692 59,14 % 95 834 40,86 % 234 526 Varenský 58 689 73,86 % 20 769 26,14 % 79 458 Vidinský 25 338 16,90 % 124 567 83,10 % 149 905 Sofijský 24 410 14,23 % 147 095 85,77 % 171 505 Trnovský 71 645 40,73 % 104 273 59,27 % 175 918 Tulečský 39 133 68,58 % 17 929 41,42 % 57 062 Nišský 54 510 35,18 % 100 425 64,82 % 154 935 CELKEM 412 417 40,30% 610 892 59,70% 1 023 309 Skladba mužské populace Dunajského vilájetu (v celkovém počtu 1 141 051 osob) v letech 1866 – 1873 podle redaktora dunajských novin Ismaila Kemaliho:
Kemal Karpat uvádí, že, mužská populace Dunajského vilájetu v roce 1868 dosahovala počtu 850 374, z toho 490 467 křesťanských Bulharů a 359 907 muslimů.
Mužská populace Dunajského vilájetu v roce 1875 podle nového sčítání . SpolečenstvíRusčucký sandžakVidinský sandžakVarenský sandžakTrnovský sandžakTulečský sandžakSofijský sandžakVilájet celkem Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet %usedlí muslimové 164 455 53,1 % 20 492 11,5 % 52 742 61,5 % 88 445 36,0 % 53 059 60,7 % 27 001 12,7 % 406 194 36,2 %Čerkesové 16 588 5,4 % 6 522 3,6 % 4 307 5,0 % 0 0,0 % 2 954 3,4 % 202 0,1 % 30 573 2,7 %muslimští Romové 9 579 3,1 % 2 783 1,6 % 2 825 3,3 % 6 545 2,7 % 139 0,2 % 2 964 1,4 % 24 835 2,2 %Bulhaři 114 792 37,1 % 131 279 73,4 % 21 261 24,8 % 148 713 60,5 % 10 553 12,1 % 179 202 84,1 % 605 800 54,4 %Valaši, katolíci a další 500 0,2 % 14 690 8,2 % 0 0,0 % 0 0,0 % 15 512 17,7 % 0 0,0 % 30 702 2,7 %Arméni 991 0,3 % 0 0,0 % 808 0,9 % 0 0,0 % 3 885 4,4 % 0 0,0 % 5 684 0,5 %Řekové 0 0,0 % 0 0,0 % 3 421 4,0 % 494 0,2 % 217 0,2 % 0 0,0 % 4 132 0,4 %nemuslimští Romové 1 790 0,6 % 2 048 1,1 % 331 0,4 % 1 697 0,7 % 356 0,4 % 1 437 0,7 % 7 659 0,7 %Židé 1 102 0,4 % 1 009 0,6 % 110 0,1 % 0 0,0 % 780 0,9 % 2 374 1,1 % 5 375 0,5 % CELKEM 309 797 100,0 % 178 823 100,0 % 85 805 100,0 % 245 894 100,0 % 87 455 100,0 % 213 180 100,0 % 1 120 954 100,0 % Skladba mužské populace Dunajského vilájetu v roce 1876 (v celkovém počtu 1 274 282 osob) podle osmanského důstojníka Stanislase Saint Clair:
Celková populace Podle sčítání lidu z roku 1874 bylo v Dunajském vilájetu 963 596 (42,22 %) muslimů a 1 318 506 (57,78 %) nemuslimů. Spolu s Nišským sandžakem se v roce 1874 populace skládala z 1 055 650 (40,68 %) muslimů a 1 539 278 (59,32 %) nemuslimů. Muslimové žili většinou v Rusčuckém, Varenském a Tulečském sandžaku, zatímco nemuslimové měli většinu v ostatních oblastech.
Celkový počet obyvatel Dunajského vilájetuvčetně Nišského sandžaku podle ruského diplomata Vladimira Čerkasského z osmanské evidence obyvatel: SandžakmuslimovéBulhařiostatníCelkemPočet%Počet%Počet%Rusčucký sandžak381 22461,53 % 233 164 37,63 % 5 186 0,84 % 619 574Vidinský sandžak 59 654 17,66 %246 65473,04 % 31 398 9,30 % 337 706Trnovský sandžak 189 980 38,71 %300 82061,29 % 0 0,00 % 490 800Tulečský sandžak112 30063,34 % 26 212 14,78 % 38 788 21,88 % 177 300Varenský sandžak119 75469,78 % 43 180 25,16 % 8 678 5,06 % 171 612Sofijský sandžak 59 930 14,02%362 71484 87 % 4 748 1,11 % 427 392Nišský sandžak 77 500 21,63 %270 00075,36 % 10 800 3,01 % 358 300 CELKEM 1 000 342 38,73 % 1 482 744 57,41 % 99 598 3,86 % 2 582 684 Celková populace Dunajského vilájetu, v počtu 2 278 290 osob, rozdělená do etnokonfesních skupin podle francouzského orientalisty Abdolonyma Ubiciniho na základě oficiálního osmanského sčítání dunajského vilajetu z let 1873 – 1874:
Celková populace Dunajského vilájetu v roce 1876 odhadnutá podle oficiálního registru francouzským konzulem Aubaretem na 2 353 000 obyvatel měla následující složení:
Národnostní složení Dunajského vilájetu podle Britské encyklopedie, vydání roku 1876: Národnost Počet obyvatel % Bulhaři 1 500 000 63,3 % Turci 500 000 21,1 % Tataři 100 000 4,2 % Čerkesové 90 000 3,8 % Albánci 70 000 3,0 % Rumuni 40 000 1,7 % Cikáni 25 000 1,1 % Rusové 10 000 0,4 % Arméni 10 000 0,4 % Židé 10 000 0,4 % Řekové 8 000 0,3 % Srbové 5 000 0,2 % Němci, Italové, Arabové a další 1 000 0,1 % CELKEM 2 369 000 100,0 %
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Externí odkazy
Konstituční zákon vilájetu
Kategorie:Osmanské vilájety Kategorie:Státy a území vzniklé roku 1864 Kategorie:Dějiny Bulharska Kategorie:Dějiny Rumunska Kategorie:Osmanské Srbsko