Alexander Hitschfel, rodným jménem Antonius Benedictus Hitschfel (7. prosince 1826 Křinice – 20. prosince 1913 Klášter Marienstern) byl cisterciácký mnich, kazatel, kaplan, katecheta, historik a literát. Působil v cisterciáckém klášteře v Oseku, v poutním kostele Panny Marie Bolestné v Mariánských Radčicích a v ženském klášteře v Marienstern.
Život Narodil se 7. prosince 1826 v Křinicích jako Antonius Benedictus Hitschfel rodičům Antonu Hitschfelovi a matce Birgitě, dceři Josefa Dimtera, sedláka v Otovicích a Brigitě Zocherin z Vernéřovic.Státní oblastní archiv v Hradci Králové; Sbírka matrik Východočeského kraje (NAD 190); sign. 13-21 (poř. č. 539); sign. pův. XIII.; ukl. j. 501; matrika N, index N, Křinice, s. 50. Dostupné online: https://aron.vychodoceskearchivy.cz/apu/5df45b77-428f-4962-a912-b709f1e9af56/dao/5df45b77-428f-4962-a912-b709f1e9af56/file/d069d533-143a-4889-bedd-c0b1f42dc0b0. Vzdělání získal se na premonstrátském gymnáziu v Broumově. Do noviciátu v oseckém klášteře vstoupil 4. září 1847 a svaté sliby složil 27. září 1851 (stejně jako výrazná osobnost oseckého kláštera 19. století – vzdělanec, chomutovský učitel a osecký opat Ignatius Krahl).Kateřina Tvrdá, Ignaz Peter Krahl OCist: příklad církevní regionální vzdělanosti v severozápadních Čechách 19. století. Bohemiae Occidentalis historica, roč. 4, č. 2 (2018), s. 71. Po složení slibů studoval 1. a 2. ročník teologického studia v domácím klášterním studiu v Oseku, 3. a 4. ročník studoval na biskupském semináři v Litoměřicích. V roce 1852 byl vysvěcen na kněze a téhož roku 22. srpna odsloužil svoji první mši, tzv. primici. V tomto roce nastoupil do funkce kazatele ve Vysočanech, roku 1854 se zde stal kooperátorem, 1856 přešel jako kooperátor do Mariánských Radčic. V roce 1857 opustil české země a byla mu svěřena funkce kaplana v hornolužickém ženského kláštera Marienstern. 31. října 1861 se vrátil jako kaplan do Mariánských Radčic, od 1. září 1864 byl zpět v Marienstern, kde působil opět jako kaplan a také jako katecheta v mariensternském výchovném institutu (Erziehungs-Institut). Tento post zastával minimálně do roku 1896, kdy byla při oslavě 50letého výročí složení jeho svatých slibů („profess-jubiläum“) vyzdvihována jeho mnoholetá oddaná služba v Marienstern, za niž získal saský Albrechtův řád.Nachrichten, Cistercienser Chronik 1901, č. 148, roč. 13, s. 189. Dostupné online: https://www.google.cz/books/edition/Cistercienser_Chronik/FpcQAAAAYAAJ?hl=cs&gbpv=1&dq=ossegg+alexander+hitschfel&pg=RA2-PA189&printsec=frontcover. Během života byl litoměřickým biskupem jmenován do funkce biskupského notáře.Sterbanzeige und Nekrologe. Studien Und Mitteilungen Zur Geschichte Des Benediktiner Ordens Und Seiner Zweige, sv. 35, 1914, s. 161 Zemřel v Marienstern 20. prosince 1913 v úctyhodném věku 87 let.Státní oblastní archiv v Hradci Králové; Sbírka matrik Východočeského kraje (NAD 190); sign. 13-21 (poř. č. 539); sign. pův. XIII.; ukl. j. 501; matrika N, index N, Křinice, s. 50. O jeho úmrtí je zanechána zpráva také v souhrnném oseckém nekrologiu vedeném od 2. pol. 17. století do 20. století.Národní knihovna Praha, sign. Osek 103, s. 179: 20. 12. 1913: obiit A. R. ac venerabilis P. Alexander Hitschfel not. Episc., regio-Saxoniae ordinis Alberti I. classis c. corona eques, professus et sacerdos jubilatus, confessarius, capellanus et catecheta M. Stellae in Lusatia aet. 87, prof. 62 sac. 61 anno.
Dílo náhled|Poutní kostel Panny Marie v Rosenthal náhled|Titulní strana anonymního spisku o historii poutního místa v Mariánských Radčicích, jehož autorství je přisuzováno Alexandru HitschfeloviAlbum Ossecense oder Verzeichnis der Mitglieder des Cistercienser-Stiftes Ossegg vom Jahre 1645–1896. Ossegg 1896, s. 139 Dostupné online: Dostupné online Místa, na nichž během svého života působil, výrazně ovlivnila jeho literární tvorbu. Zanechal po sobě čtyři historicky zaměřená díla.Hanswilhelm Haefs, Teologische, wissenschaftliche, literarische Arbeiten der ossegger Mönche. In: 800 let kláštera v Oseku, s. 275. Věnoval se klášteru v Marienstern, kde strávil více než 50 let, a který byl z pochopitelných důvodů jeho spolubratry nazván jeho „druhou domovinou“. Dále publikoval o významných mariánských poutních místech spojených jednak s oseckým klášterem, jednak s Marienstern, a totiž o kostele Panny Marie Bolestné v Mariánských Radčicích a o hornolužickém kostele v Rosenthal. Bylo obvyklé, že se historii ženských klášterů v Horní Lužici věnovali jejich mužství probošti, kaplani či zpovědníci.
Seznam děl Seznam Hitschfelových děl je uveden v jeho nekrologu, své jméno v knihách většinou neuvádí. Kurze Geschichte und Beschreibung der Pfarr- und Wallfahrts-Kirche Maria-Ratschitz und des daselbst verehrten Gnadenbildes, der schmerzhaften Mutter Gottes unter dem Kreuze…, vydáno v Mostě 1862Kurze Geschichte und Beschreibung der Pfarr- und Wallfahrts-Kirche Maria-Ratschitz und des daselbst verehrten Gnadenbildes Maria unter dem Kreuze im Königreiche Böhmen, Leitmeritzer Diözese, zum Stifte Ossegg gehörend. Brüx: Druck und Verlag von Ferd. v. Schönfeld's Witwe u. Comp., 1862. Dostupné online. Notizen über das Cisterzienserinnen-Kloster Marienstern, vydáno ve Varnsdorfu 1878 Chronik von Marienstern in der koniglich sdchsischen Lausitz von einem Ordensgeistlichen, vydáno ve Varnsdorfu 1894 Beschreibung des Wallfahrtsortes Rosenthal in der Ober-Lausitz
Odkazy Reference
Externí odkazy Životopis Alexandra Hitschfela na Zisterzienser Lexikon
Kategorie:Čeští cisterciáci Kategorie:Narození v roce 1826 Kategorie:Úmrtí v roce 1913 Kategorie:Muži