Pokoutník stepní (Eratigena agrestis) je pavouk patřící do čeledi pokoutníkovití (Agelenidae). Je rozšířen v Evropě, Asii a jako invazivní druh v Severní Americe, kde byl dlouho pokládán za nebezpečného pro člověka.

Popis Jedná se o velký druh pokoutníka, u něhož bylo pozorováno velké množství barevných variant i rozdílných velikostí. Délka těla samice činí 9,5 až 16,5 mm, samce 7 až 13,5 mm. Má žlutohnědou, poměrně mohutnou hlavohruď hruškovitého tvaru s bílým středovým pruhem a dvěma bílými postranními pruhy, oddělenými tmavšími podélnými proužky. Zadeček je šedohnědý, oválný, s výrazně dlouhými snovacími bradavkami a na hřbetě s nevýraznou kresbou v podobě světlejší střední pásky a skobovitých proužků; kresba je většinou výraznější u nedospělých jedinců. Na sternu centrální proužek tvarem připomínající číši. Nohy jsou světlehnědé až hnědé, obzvláště u samců dlouhé, bez proužků, pouze kyčel (coxa) a proximální část stehna (femur) s tmavými skvrnami. Stejně jako u ostatních druhů z čeledi Agelenidae se zde vyskytují jemné, těžko viditelné plumózní chloupky (vzhledově podobné peří). Samci mají zvětšené pedipalpy. Osm očí ve dvou řadách, přičemž vnější oči v horní řadě jsou o něco níže než prostřední pár očí.

Pokoutník stepní sdílí mnoho znaků se svými příbuznými z čeledi Agelenidae a identifikace bez prozkoumání jeho reprodukčních orgánů může být velmi obtížná i pro odborníky. náhled|vlevo|Samice

Rozšíření Jedná se o palearktický druh rozšířený v mírném a subtropickém pásu Evropy a ve Střední Asii, častěji v jižní Evropě. Na počátku 20. století byl zavlečen na severozápad USA (pravděpodobně připlul na některé lodi mířící do Seattlu), kde se pro něj vžilo anglické pojmenování „Hobo spider“. Vyskytuje se i v jižní Kanadě. V Británii byl poprvé zaznamenán v roce 1949 a v moderní době žije na území Anglie, Walesu a proniká i do Skotska. V České republice se jedná o středně hojný druh, roztroušeně žijící po celém území, zejména v nižších polohách a v teplejších oblastech.

Vyskytuje se na různých otevřených biotopech se sporou vegetací, nejčastěji na skalnatých stepích, suchých stráních, písčitých dunách a okrajích světlých lesů, kde se ukrývá mezi kameny, kusy dřeva a vegetací. Druhotně žije v pískovnách, lomech, podél železničních tratí a vzácně také v budovách; v Severní Americe je ale pokoutník stepní často synantropní, běžně osidluje hromady dřeva, zahrady, garáže, prostory pod budovami a zdi. Ve vnitřních prostorách jsou obvykle nacházeni na úrovni podlahy a ve vanách nebo umyvadlech, ze kterých se kvůli kluzkému povrchu nedokáží dostat.

Způsob života Jejich hustá plachtovitá síť je často pokrytá kusy detritu a zbytky potravy. Samotný pavouk je ukryt v pavučinové trubici, kde čeká na kořist spadnuvší do sítě, na kterou poté rychle zaútočí. Živí se malým až středně velkým hmyzem – mravenci, brouky a mouchami. Sami jsou pak kořistí zejména pro pokoutníka tmavého (Eratigena atrica), dále pro běžníka kopretinového (Misumena vatia), snovačku skleníkovou (Parasteatoda tepidariorum), kudlanky a kutilku americkou (Sceliphron caementarium). náhled|vpravo|Samec Páření, krátce po němž samci umírají, probíhá koncem léta či začátkem podzimu, na podzim pak samice ve svém úkrytu spřádá jeden až čtyři velké kulovité kokony obsahující i přes sto vajíček. Samice krátce poté obvykle hyne také. Kokon bývá připevněn ke spodní straně kamenů, k dřevu i jinde, a jeho svrchní vrstva je často obalena nečistotami a různými úlomky, což možná slouží jako prostředek k odrazení mravenců. Malí pavouci se líhnou koncem jara až začátkem léta. Délka života je značně ovlivněna klimatem, přičemž populace žijící v teplejších přímořských lokalitách dokončí svůj životní cyklus obvykle za rok a vnitrozemským populacím trvá dokončení cyklu až tři roky.

S dospělci se lze setkat od června do října.

Údajné nebezpečí pro člověka v Severní Americe Pokoutník stepní není agresivní a je nepravděpodobné, že by kousl, přesto je některými Američany považován za nebezpečného, protože má být jedovatější než v Evropě. Tento názor se objevuje od 80. let 20. století v médiích i lékařské literatuře; pavoučí jed má údajně způsobovat nekrózu. Neexistují ale žádné významné vědecké důkazy, které by naznačovaly, že tomu tak je, a celá řada vážných kousnutí pavoukem v USA byla nesprávně připisována pokoutníku stepnímu kvůli záměně s jinými druhy pavouků.

Systematika Druh byl poprvé popsán v roce 1802 přírodovědcem Charlesem Walckenaerem jako Aranea agrestis. V roce 1841 Walckenaer přeřadil tento druh do rodu Tegenaria. V roce 2013 pak byl rod rozdělen a pavouk skončil v rodu Eratigena.

Poznámky

Reference

Související články Seznam pavouků Česka

Externí odkazy

Kategorie:Pokoutníkovití